Hlavní obsah

Historický úspěch Le Penové, potíž pro Macrona. Vyhrál, ale ztratil většinu

Foto: photocosmos1, Shutterstock.com

Francouzský prezident Emmanuel Macron.

aktualizováno •

Francouzské parlamentní volby vyhrál blok prezidenta Macrona. Získal však jen 245 křesel, takže nedosáhl na absolutní většinu, k níž je třeba 289 křesel. Strana Le Penové získala 89 poslanců, což je nejvíce v její historii.

Článek

Ztráty pro macronovce, nenaplněné naděje na vítězství sjednocené levice NUPES a zisky pro krajní pravici Marine Le Penové. Tak se dají shrnout výsledky voleb do francouzského parlamentu, které v noci na dnešek zveřejnilo francouzské ministerstvo vnitra.

Koalice Spolu francouzského centristického prezidenta Emmanuela Macrona získala v Národním shromáždění 245 křesel. V 577členné dolní komoře parlamentu tak bude mít koalice Spolu nejsilnější zastoupení, ale nikoli většinu.

Druhé místo podle údajů ministerstva v parlamentních volbách obsadila levicová koalice NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie) Jeana-Luka Mélenchona, která získala 131 křesel. Krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové skončilo na třetím místě s rekordními 89 křesly.

Znepokojující první místo

To, že Macron ztratí kontrolu nad Národním shromážděním, signalizovaly již povolební prognózy zveřejněné v neděli, kdy se konalo druhé kolo francouzských parlamentních voleb.

„Je to méně, než jsme doufali. Francouzi nám nedali absolutní většinu. Je to bezprecedentní situace, která bude vyžadovat, abychom překonali rozdíly,“ komentoval první odhady Macronův ministr rozpočtu Gabriel Attal.

„Jsme první, ale je to znepokojující první místo,“ reagoval ministr spravedlnosti Eric Dupond-Moretti. Macronův blok Spolu totiž bude muset hledat koaličního partnera a s ním se teprve domluvit na klíčových bodech prezidentova programu, jako je například důchodová reforma.

Podle agentury Reuters by výsledek voleb mohl paralyzovat francouzskou politiku, pokud se Macronovi nepodaří dohodnout na spolupráci s jinými stranami.

Premiérka Elisabeth Borneová chce už v pondělí začít hledat parlamentní většinu a zajistit Francii stabilitu. „Chceme tak naší zemi zajistit stabilitu a uskutečnit potřebné reformy,“ prohlásila. Rozdrobená dolní parlamentní komora podle ní představuje pro zemi risk. „Mám důvěru v nás všechny i v náš smysl pro zodpovědnost,“ prohlásila v televizním projevu.

Uskupení Marine Le Penové je největším vítězem voleb. Poprvé od roku 1986 bude moci vytvořit poslanecký klub, k čemuž je potřeba 15 mandátů. Tenkrát ale Francouzi narozdíl od současnosti používali proporční volební systém, který je pro strany na okraji politického spektra výhodnější než stávající dvoukolový většinový.

Le Penová výsledky voleb slaví na severu země ve městě Hénin-Beaumont, její tradiční baště. Pochvalovala si, že její strana udělala z Macrona „menšinového prezidenta“. Slíbila mu být tvrdou opozicí.

Až za lepenovci se zřejmě umístili Republikáni a jejich spojenci, dříve nejvlivnější formace francouzské politiky.

Právě je ale mnoho komentátorů považuje za nejpravděpodobnějšího vládního spojence macronovců. Lídr strany Christian Jacob se nicméně o volebním večeru rozhodl tyto úvahy utnout: „Jsme v opozici, zůstaneme v opozici,“ prohlásil.

„Morální selhání lidí, kteří neustále poučují“

Oslabení Macronova bloku se očekávalo, ale nakonec se nenaplnilo to, co některé průzkumy předvídaly před prvním kolem parlamentních voleb, tedy vítězství sjednocené levice.

Vůdce krajně levicového hnutí Nepoddajná Francie (LFI) Jean-Luc Mélenchon, který v dubnu jen těsně nepostoupil do druhého kola prezidentských voleb, mluvil o parlamentních volbách jako o „třetím kole“.

Jeho neskrývaným cílem bylo volby vyhrát, stát se premiérem a dosáhnout takzvané kohabitace, tedy stavu, kdy prezident a předseda vlády pocházejí z odlišných politických táborů. Levice by tak do značné míry mohla politiku stávajícího prezidenta blokovat.

To se mu nakonec nepovedlo. Mélenchon výsledky nedělních voleb považuje „zejména za volební selhání Macrona a jeho spolupracovníků“, je to podle něj „morální selhání lidí, kteří neustále všechny ostatní poučují“.

Rozhovory o integraci roztříštěné levice začaly ihned po prezidentských volbách. Jako první se Mélenchonovo hnutí dohodlo se Zelenými, později se přidali komunisté a socialisté.

„Třetího května 1936 vyhrála parlamentní volby Lidová fronta. Třetího května 2022 jsme se dali dohromady v srdci Nového lidového, ekologického a sociálního svazu,“ tweetoval šéf francouzských komunistů Fabien Roussel. I on kandidoval v prezidentských volbách, se ziskem 2,28 procenta skončil na osmém místě z 12 kandidátů (až za ním skončila kandidátka socialistů Anne Hidalgová).

Sedmdesátiletý Mélenchon měl v programu mimo jiné i odchod z NATO a ekonomický protekcionismus. V otázce odchodu Severoatlantické aliance se nicméně levicová koalice neshodla – Mélenchonova Nepoddajná Francie s ním počítá, v programu NUPES se ale píše, že socialisté členství v Alianci podporují.

Doporučované