Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Evropská komise ve středu představila takzvanou Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany. Cílem dokumentu má být ukázat Evropské unii cestu k posílení vlastní obranyschopnosti i podpoře Ukrajiny do roku 2030.
Podle očekávání vyzývá členské státy k tomu, aby využily pomoci unijních iniciativ a začaly podstatně víc spolupracovat při nákupech zbraní a vojenské techniky.
Dokument, jehož autory jsou šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová a eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius, není závazným ani kompletním jízdním řádem či příkazem.
Jde o návrh, v němž EK předkládá svůj pohled na hlavní priority v obraně a následně nastiňuje, jak by mohla Unie dojít k jejich splnění.
Konečná podoba konkrétních kroků bude předmětem dalšího vyjednávání.
Odstrašit Rusko a podpořit Ukrajinu i bez USA
„Rusko plánuje otestovat článek 5 NATO před rokem 2030. Nyní je čas pro implementaci – (ruský prezident Vladimir) Putin nebude odstrašen Bílou knihou, ale drony a tanky. Proto je implementace tak důležitá,“ řekl při představení dokumentu Kubilius.
„Mezinárodní řád se mění, nejvíce od roku 1945, nastává rozhodující okamžik a my musíme jednat,“ dodala k tomu Kallasová.
Cílem EU má nyní být využití investic do obrany k posílení obranného průmyslu, což Evropě umožní posílit vlastní obranu, odstrašit Rusko od případného útoku, podpořit Ukrajinu a zbavit se závislosti na USA.
Co EK nabízí?
V oblasti investic dokument zmiňuje starší návrh předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové, který by měl zpřístupnit až 800 miliard eur na posílení evropské obranyschopnosti a na pomoc Ukrajině bránící se proti Rusku (psali jsme o něm zde, jeho osud je – ve zkratce řečeno – zatím nejistý, protože se o jeho dílčích částech bude teprve jednat).
Kromě toho podle serveru Euronews nově zveřejněný dokument například neurčitě zmiňuje možnost zavést daňové úlevy pro státy, které budou nakupovat zbraně skrze společné zakázky (má jít o úlevy z DPH, které jsou v dikci členských států, takže půjde nejspíš o doporučení na úlevy).
Společným nákupům má napomoct i zřízení „evropského mechanismu pro prodej vojenského materiálu“, který má „sdružovat“ poptávku od členských států. Tento plán už v úterý naznačila i Leyenová, podle níž má jít o způsob, jak výrobcům zbraní „doručit“ velkoobjemovou poptávku, která je bude motivovat ke zvýšení produkční kapacity.
Bílá kniha dále ještě doporučuje spolupráci na schopnosti vytvořit strategické zásoby vojenského materiálu a kapacit obranného průmyslu, čehož má být podle zdroje Euronews dosaženo skrze nedávno představený obranný program EDIP.
Nad rámec toho v dokumentu zaznívá i apel na plnění řady starších doporučení, například aby členské státy utrácely 35 % svých obranných rozpočtů kolaborativně.
Hlavně společně
Dokument podle očekávání apeluje, a nabízí budoucí nástroje, především k významnému zvýšení spolupráce členských států při nakupování zbraní. Má jít o způsob, jak „nakopnout“ fragmentovaný obranný průmysl, zvýšit jeho výrobní kapacity, snížit ceny (v dlouhodobějším měřítku) a zároveň snížit závislost na USA.
Jinými slovy vyzývá k vyřešení dlouhodobého problému, který je spolu s podfinancováním obrany považován za hlavní překážku ve zvyšování obranyschopnosti Evropy.
Připomeňme, že zatímco například armáda USA používala v roce 2016 celkem 30 druhů významných zbraňových systémů, evropské státy, které si dekády budovaly své arzenály každý sobě na míru, jich měly 178, což se pochopitelně promítlo i do zmiňované roztříštěnosti evropského obranného průmyslu.
Podíl zbraní vyrobených v USA na dovozu do evropských členských zemí NATO mimochodem podle nedávno publikované zprávy Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) v letech 2020 až 2024 činil 64 %.
Ze zahraničí zároveň podle dat EU pochází 78 % veškerých obranných akvizic členských států z doby mezi ruskou invazí na Ukrajinu a rokem 2023.
Sedm prioritních oblastí
V oficiálním shrnutí dokumentu od EK lze také najít sedm hlavních obranných priorit, na které by se měla EU co nejrychleji zaměřit:
- Nejdůležitější prioritou je podle EK „vyplnění mezer ve schopnostech“ se zaměřením na „kritické schopnosti identifikované členskými státy“.
- Druhou prioritou pak je podpora evropského obranného průmyslu skrze sdružené poptávky a zvýšení kolaborativních nákupů.
- Na třetím místě je bod vyzývající k podpoře Ukrajiny skrze zvýšenou vojenskou asistenci a hlubší integraci evropského a ukrajinského obranného průmyslu.
- Dále komise vyzdvihuje potřebu zjednodušení regulací s cílem podpořit silný „celounijní obranný trh“.
- Na páté místo dokument řadí potřebu urychlení inovací v obraně a to zejména v oblasti umělé inteligence a kvantových technologií.
- Předposledním bodem je snaha o zvýšení připravenosti Evropy na „nejhorší možný scénář“, což by mělo zahrnovat zvýšení vojenské mobility a „zásobení“ i „posílení“ vnějších hranic zejména na pozemní hranici s Ruskem a Běloruskem.
- Posledním bodem pak je „posílení partnerství s podobně smýšlejícími třetími zeměmi“.
