Komisaři s vojáky až do domu. I tak se hlasuje v referendu podle Putina

S postupem ukrajinské protiofenzivy vyhlásily minulý týden ruské loutkové vlády ve čtyřech okupovaných oblastech na Ukrajině referenda o připojení k Rusku.

Hlasování se koná v Ruskem kontrolované Luhanské a Chersonské oblasti a v okupovaných oblastech Doněcké a Záporožské oblasti. Očekává se, že Rusko protiprávní referenda zneužije jako zmínku pro anexi regionů, Moskva by to mohla oznámit už po úterním konci hlasování.

Referendum je opakováním desítky let starého stalinistického postupu Moskvy, která v sousedních zemích organizovala nelegální pseudovolební akce a poté trvala na tom, že při obsazování jejich území postupovala v souladu se zákonem, popisuje deník The Washington Post. Naposled tento scénář použila v roce 2014 při anexi Krymu.

Rusko ovšem nyní podle deníku porušuje svůj standard, protože referenda probíhají na územích, která nemá plně pod svou kontrolou. Podle deníku to pramení z obav prezidenta Vladimira Putina, že jeho vojska opravdu čelí porážce.

Referenda vyvolávají rovněž obavy z možné mobilizace Ukrajinců na okupovaných územích a jejich vyslání do boje proti dalším Ukrajincům. Naznačil to například starosta Melitopolu Ivan Fedorov, který ve městě kvůli okupaci nepobývá, ale pořád je v kontaktu s některými jeho obyvateli.

Mnoho obyvatel uprchlo z regionů ještě před zahájením referend, protože panovaly obavy, že budou nuceni volit nebo že by mohli být odvedeni do ruské armády, upozornila agentura AP.

Například Petro Kobernik agentuře popsal, že opustil město Cherson těsně před pátečním zahájením hlasování. Zdůvodnil to tím, že vyhlídka na život podle ruských zákonů a eskalující válka jeho i ostatní do budoucna extrémně znepokojují.

Ti, kteří v oblastech zůstali, se často zamykají, nebo dělají, že nejsou doma. Objevila se videa z okupovaných oblastí, na kterých volební úředníci v doprovodu ozbrojených ruských vojáků obcházeli domy. Klepali na lidi a naléhali na ně, aby hlasovali.

„Rusové vidí strach a neochotu občanů volit, takže jsou nuceni za nimi chodit,“ vysvětlil starosta Fedorov agentuře AP. „Skupiny kolaborantů a Rusů v doprovodu ozbrojených jednotek přecházejí z jednoho bytu do druhého, ale jen málo lidí otevírá dveře,“ dodal.

Ukrajinští představitelé uvedli, že okupační správa zakázala lidem opustit některé oblasti, dokud čtyřdenní hlasování nebude u konce. Zaměstnancům hrozí také propuštění, pokud se nezúčastní, informovala agentura Reuters. Lidé, kteří se vyhýbají referendu, mají podle deníku rovněž obavy, že je jejich sousedé nahlásí ruské policii.

„Žádný člověk se sebeúctou jim neotevře dveře. Mluvil jsem s jedním mužem, který řekl, že příští týden nezůstane doma jen, aby nebyl nucen volit,“ vyprávěl před začátkem hlasování muž ze Starobilsku v Luhanské oblasti listu The Washington Post pod podmínkou anonymity ze strachu z odvety.

Deník ale upozorňuje, že názory lidí na referendum v oblastech se liší. A zatímco někteří se zamykají doma, jiní míří k urnám s ruskými vlajkami a symbolem Z na hrudi. Někteří z hlasujících usmívajících se pro fotografy jsou ale ruští občané dovážení hromadně z Krymu, píše britský The Guardian.

Fedorov ale upozorňuje, že ke skutečnému hlasování často ani nemusí dojít. „Pro ukázku zaklepou na několik dveří a pořídí pár fotek, aby ukázali, že se ptají lidí, co si myslí, ale ve skutečnosti ani to neproběhne,“ předvídal starosta.

Spěch, se kterým bylo referendum organizováno, podle něj poukazuje na to, že Kreml ani neplánuje sčítat hlasovací lístky. O výsledku je již rozhodnuto. Moskva tyto snahy nepopírá, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pátek prohlásil, že Rusko bude postupovat rychle, aby území po hlasování převzalo. „Budou následovat kroky parlamentu a ruského prezidenta. Podepíšou dokumenty. Vše bude rychlé,“ ujišťoval novináře.

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv ve čtvrtek řekl, že výsledek hlasování je předem rozhodnutý. Rusko podle něj bude bránit nově získaná území případně i za použití jaderných zbraní.

Probíhající hlasování jsou podle ukrajinského i mezinárodního práva nezákonná a mají daleko ke splnění základních demokratických standardů pro svobodné a spravedlivé volby.

Podobně jako v roce 2014 i nyní referendum odsoudilo mezinárodní společenství. Kyjev a jeho západní spojenci uvedli, že nebudou jejich výsledek respektovat a označili je za zmanipulovaná.

„Tato referenda, která se zdají být krokem k ruské anexi, nikdy neuznáme. Stejně tak nikdy neuznáme ruskou anexi, pokud k ní dojde,“ uvedla v pátek v prohlášení skupina nejvyspělejších ekonomik G7, kam patří například Spojené státy nebo Kanada.

Od Moskvy se odvrací i její blízcí spojenci. Kazachstán oznámil v pondělí, že ani on neuzná možné připojení východoukrajinských oblastí k Rusku, napsala agentura Reuters.

Podle analytiků citovaných AP doufá Putin, že využije hrozbu vojenské eskalace k tomu, aby přinutil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k vyjednávání s Kremlem. Urychlené vyhlášení referend i částečné mobilizace podle nich ukazuje jeho slabost.