Komentář: Útok v Mnichově. Evropo, připrav se na nové Německo

Okolnosti se stále vyšetřují. Na detailech ale vlastně tolik nezáleží, jakkoliv to zní necitelně. Ať už mladý Afghánec vjel do pokojné demonstrace v Mnichově proto, že podlehl jedu radikálního islámu, nebo prostě proto, že zešílel, politické dopady budou velmi podobné. Některé obrysy mnichovského hororu jsou totiž jasné už teď, a Němcům jsou bolestně povědomé. Pokus o masovou vraždu. Žadatel o azyl v roli pachatele. Úřady, které jeho žádost o mezinárodní ochranu sice označily za neoprávněnou, ale neměly dost vůle či právních možností, aby ho skutečně z Německa odsunuly.

Stejně jako vraha z Aschaffenburgu.

Stejně jako vraha ze Solingenu.

Mnichovský zločin je už třetí s podobnými rysy za pouhý půlrok. Navíc půlrok předcházející volbám. Za pouhých devět dnů Němci přijdou k urnám, aby rozhodli o budoucnosti své země. Budoucnosti, jež nám téměř nevyhnutelně přinese jiné, na mezinárodní scéně mnohem tvrdší Německo.

Rozhodně to tak nemuselo být. V počátku kampaně její favorit, CDU/CSU, téma migrace záměrně odsouval do stínu svého hlavního volebního šlágru: slibu znovu postavit na nohy německou ekonomiku. To proto, aby konzervativci bezděky nepodpořili krajně pravicovou Alternativu pro Německo, která na protimigrantské rétorice založila svou existenci.

Po hrůzné vraždě, kterou spáchal odmítnutý žadatel o azyl v Aschaffenburgu, ale šéf CDU Friedrich Merz udělal podle všeho emotivní rozhodnutí. Z migrace udělal hlavní téma kampaně. Je nepochybné, že tragédie z Mnichova tento kurz definitivně zpečetí. „Teď se nebudu dívat nalevo, napravo,“ prohlásil už před ní pravděpodobný budoucí kancléř. A navíc dodal, že při snaze prosadit razantní změnu migrační politiky „kompromisy v otázkách migrace už nejsou možné“.

Slova, která by si Češi měli pamatovat. Za prvé proto, že německé snahy o zvrat v migrační politice dopadnou na celou Evropu a na sousedy Německa v první řadě. Za druhé proto, že si Česko možná až příliš zvyklo na soužití s „laskavým“ Německem, které vědomě krotilo svou obrovskou sílu.

Donald Trump často říká, že Evropané Ameriku „zneužívají“. V jeho případě je to téma k diskuzi. Pokud by ale totéž řekl německý kancléř, měl by naprostou pravdu.

Současný evropský migrační systém je dysfunkční, resp. funguje na úkor Německa. Velká část azylantů, kteří v Německu vraždili, neměla být odsunuta do zemí původu, ale do jiných evropských států. Do těch, ve kterých má podle evropských pravidel probíhat jejich azylové řízení. Jenže tyto země bez rozpaků dělají na německé úřady dlouhý nos. V minulém roce Německo žádalo o relokaci v 90 tisících případech. Uspělo jen v pěti tisících z nich.

Není divu, že se za těchto okolností otřásá zásada, kterou měla německá zahraniční politika vyrytou do svých základů už od pádu Třetí říše: „Nie allein“, Nikdy sami. Vždy hledat kompromis, vždy se vyhnout dojmu, že Německo zneužívá svou sílu, aby diktovalo Evropě.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy zazněly od stoupající hvězdy CDU Seppa Müllera tóny, které jsem od německého politika za osm let působení v této zemi neslyšel. „Hned první den u moci zavedeme trvalé kontroly na hranicích a uzavřeme je migrantům. To znamená, že se o ně bude muset postarat mimo jiné Česko,“ říká politik, který Merze zastupuje v čele poslanecké frakce. V podtónu zní: Nelíbí se vám to? Tak se s tím smiřte.

Müller otevřeně mluví o strategii těchto kroků: zatímco o jejich legalitě budou zdlouhavě rozhodovat soudy, Evropou proběhne šoková vlna. Pokud Německo přestane hrát hru na to, že v Evropě funguje jakýsi migrační systém, budou s touto šarádou muset přestat i ostatní. Čeká nás dominový efekt, zavírat se bude jedna hranice za druhou.

Je to riskantní terapie, pro Evropu i pro Česko. Pokud ale tlakovou vlnu německé rozhodnosti dokážeme vstřebat a přetvořit její energii ke skutečné proměně migrační politiky, nemusí být její efekt negativní. Nic by totiž nemohlo být pro kontinent ničivější než neléčená frustrace obyvatel jeho nejsilnějšího státu. Ta frustrace, která jeho občany už teď v rekordních počtech žene do náruče extremistických šejdířů.