Článek
Tak dlouhé jednání o vládě Rakušané ještě nezažili. Volby do Národní rady proběhly v září a poprvé v historii je s 28 procenty vyhrála radikálně pravicová strana Svobodných (FPÖ) v čele s Herbertem Kicklem. S radikály však nikdo nechtěl do koalice, proto byl pověřen sestavením vlády dosavadní kancléř Karl Nehammer z lidové strany (ÖVP). Námluvy se sociálními demokraty skončily počátkem ledna, když jejich šéf Andreas Babler definitivně odmítl požadavek zvýšit věk odchodu do penze.
Na druhý pokus musel prezident Alexander Van der Bellen pověřit Kickla. Ten vyzval ke spolupráci nového šéfa lidovců Christiana Stockera, ovšem i v tomto případě se jednání zadrhla a prezident ztratil nervy. Po jeho výzvě k rychlému řešení začala média spekulovat o dalších scénářích. Teoreticky by se k vyjednávání mohli vrátit lidovci se socialisty, anebo Van der Bellen jmenuje úřednickou vládu, jak uvedl v úterý 11. února.
Ve středu ráno poslala FPÖ lidovcům návrh, který se neodmítá. Kromě kancléře si podle něho nechá už jenom pět dalších ministrů a sedm křesel na ministerstvech připadne menšímu partnerovi. První reakcí byly překvapivě výroky šéfa vídeňské organizace ÖVP a lidoveckého hejtmana z Vorarlbergu, že se s Kicklem už dál nemá jednat, protože propadl „mocenskému rauši“.
Komplikovaný průběh jednání o vládě se snažili novináři přiblížit řadou přirovnání. Lidovcům blízké Die Presse si postěžovalo na úpadek politického řemesla. Babler od začátku lidovcům říkal, že věk odchodu do důchodu prodlužovat nechce, teprve po třech měsících jednání o všem možném však lidovci pochopili, že se právě na důchodech se sociálními demokraty nedohodnou.
„Jako když si kupujete vybavení kuchyně, i když pro nový dům ještě nemáte pozemky,“ odsoudil průběh jednání komentátor Klaus Knittelfelder.
Obdobná situace však nastala také při jednání lidovců se Svobodnými. ÖVP od začátku vylučovala vstup do vlády, kde FPÖ převezme ministerstvo vnitra. Svobodní si však na vnitro dělají nárok i ve své poslední nabídce ze středy. „Mělo by srůst, co k sobě nepatří,“ objevil nové přirovnání Knittelfelderův kolega Oliver Pink.
Jinými slovy, vstup FPÖ do vlády v pozici kancléřské strany připomíná transplantaci cizího orgánu do těla nemocného pacienta – v tomto případě rakouské vlády, kterou v posledních 80 letech vždy sestavovala lidová strana nebo sociální demokracie. Aby transplantace vyšla, je třeba podávat pacientovi silné léky, které oslabí imunitní reakci proti novému orgánu. Právě v případě ministerstva vnitra může být dávka imunosupresiv tak silná, že transplantace nevyjde.
Zdráhání lidovců se nikdo nediví. V první řadě nejde o to, že nechtějí svěřit důležitý bezpečností resort straně, která se nikdy netajila sympatiemi k Putinovu Rusku, ale o sedm let starý příběh. V roce 2017 vyhráli lidovci suverénně volby a jako menšího partnera do vlády pozvali FPÖ. Ministrem vnitra se tehdy stal právě Herbert Kickl. Už dva měsíce po jeho nástupu vtrhla kriminální policie do budovy kontrarozvědky BVT a zabavila počítače. Vynutila si tím vstup do databáze pravicových extremistů, mezi kterými byly spolky blízké FPÖ.
Soud sice o půl roku později označil razii za protiprávní, kontrarozvědka však stejně byla vyloučena z Bernského klubu, který koordinuje spolupráci evropských tajných služeb, a přišla tak o přístup k informacím. Tehdejšímu kancléři Sebastianu Kurzovi nezbylo než BVT zrušit a zřídit novou kontrarozvědku se zkratkou DSN, která se důvěru kolegů z ciziny pokouší obnovit.
Něco takového se už nesmí opakovat, zní pochopitelný požadavek lidovců. Ve vyjednávacích podmínkách ho uvádějí slovy: „Posílit odolnost Rakouska vůči vlivu ze zahraničí, zvláště pokud jde o špionáž a dezinformace.“ Jinými slovy: Všechno je možné, ale FPÖ nesmí mít vliv na kontrarozvědku.
Naposledy tento postoj potvrdil lidovecký šéf Stocker. Ve středu reagoval na „poslední nabídku“ FPÖ návrhem rozdělit ministerstvo vnitra. Svobodní by z dosavadní agendy dostali na starost třeba migraci a azylové řízení. Bezpečnostní složky a zvláště spolupráci s tajnou službou by však dostal na starost nový ministr z ÖVP. Přesto komentář levicového deníku Der Standard předpokládá, že si lidovci přece jen vezmou dostatečnou dávku imunosupresiv a Kicklovi ustoupí. „ÖVP stojí před sebeobětováním,“ napsal Michael Völker.
Úřednická vláda zatím zůstává alternativou. Také z toho důvodu, že ji Van der Bellen instaloval už jednou, před předčasnými volbami v září 2019.
