Hlavní obsah

Komentář: Systém vytvořený pro prarodiče nezajistí budoucnost vnoučatům

António Guterres
generální tajemník OSN
Foto: OSN

Zasedání Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Ilustrační snímek.

aktualizováno •

Generální tajemník OSN António Guterres píše: „Mnohé globální instituce jsou produkty 40. let 20. století. Tedy éry před globalizací, dekolonizací, před všeobecným uznáním univerzálních lidských práv a rovnosti pohlaví.“

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V sídle OSN v New Yorku v těchto dnech probíhají závěrečná vyjednávání k tématům Summitu budoucnosti, který se uskuteční na konci měsíce. Hlavy států se na něm dohodnou na reformách základů systému globální spolupráce.

K rozhodnutí svolat tento unikátní summit dovedl Organizaci spojených národů nezpochybnitelný fakt: globální problémy se rozvíjejí rychleji než instituce určené k jejich řešení.

Důkazy vidíme všude kolem sebe. Války a násilí způsobují nekonečné utrpení, geopolitické rozpory jsou na vzestupu, rostoucí nerovnosti a nespravedlnost nahlodávají důvěru, prohlubují nespokojenost a živí populismus a extremismus. Odvěké problémy chudoby, hladu, diskriminace, misogynie i rasismu nabývají nových podob.

Zároveň čelíme novým existenčním hrozbám. Od klimatického chaosu a zhoršování životního prostředí až po technologie, jako je umělá inteligence, které se vyvíjejí v etickém a právním vakuu. Summit budoucnosti představuje uznání, že řešení všech těchto výzev máme ve svých rukou, potřebujeme však aktualizaci systému, kterou mohou provést jen lídři států.

Mezinárodní rozhodování se zaseklo v čase. Mnohé globální instituce a nástroje jsou produkty 40. let 20. století. Tedy éry před globalizací, dekolonizací, před všeobecným uznáním univerzálních lidských práv a rovnosti pohlaví, před tím, než lidstvo otevřelo cestu do vesmíru, o kyberprostoru ani nemluvě.

V Radě bezpečnosti OSN mají stále převahu vítězové druhé světové války. Naproti tomu celý africký kontinent v ní stálé křeslo nemá. Architektura globálních finančních institucí silně znevýhodňuje rozvojové země a nemá schopnost poskytnout záchrannou síť, když se tyto státy potýkají s problémy. Namísto toho je nechává topit se v dluzích odčerpávajících peníze, které by jinak mohly investovat do zlepšování života svých obyvatel.

Naše globální instituce nabízejí jen omezený prostor pro mnoho významných aktérů dnešního světa včetně občanské společnosti nebo soukromého sektoru. Mladí lidé, kteří zdědí naši budoucnost, jsou pro tyto instituce téměř neviditelní, a zájmy budoucích generací tedy nejsou zastoupeny.

Přiznejme si, že dobrou budoucnost pro naše vnoučata nemůžeme vytvořit se systémem vytvořeným pro naše prarodiče. Summit budoucnosti bude příležitostí k revitalizaci mnohostranné spolupráce pro 21. století.

Mezi mnou navrhovanými řešeními je například i „Nová agenda pro mír“ zaměřená na aktualizaci mezinárodních institucí a nástrojů pro předcházení konfliktům a jejich ukončování – včetně Rady bezpečnosti OSN.

Návrh této agendy volá po obnovení snah zbavit svět jaderných zbraní a dalších zbraní hromadného ničení a po rozšíření definice bezpečnosti tak, aby zahrnovala například i genderově podmíněné násilí nebo násilí páchané různými typy gangů. Zohledňuje budoucí bezpečnostní hrozby a bere v potaz měnící se povahu válečných konfliktů a rizika plynoucí z využívání nových technologií pro zbraňové systémy. Potřebujeme například celosvětovou dohodu o zákazu letálních autonomních zbraní.

Globální finanční instituce musí reflektovat současný svět a být připraveny účinněji reagovat na současné výzvy, jako jsou zadlužení, udržitelný rozvoj nebo klimatická opatření. Znamená to přijímat konkrétní kroky k řešení dluhových potíží, zvýšení úvěrových kapacit mnohostranných rozvojových bank a změnu jejich obchodního modelu tak, aby rozvojové země měly mnohem otevřenější přístup k soukromému financování za přijatelné sazby.

Bez takových financí nebudou schopny řešit největší budoucí hrozbu, totiž klimatickou krizi. Naléhavě potřebují zdroje na přechod od fosilních paliv k čisté, obnovitelné energii. A jak lídři států zdůraznili už loni, reforma globální finanční architektury je také klíčem k nastartování tolik potřebného pokroku v plnění Cílů udržitelného rozvoje.

Nadcházející summit se rovněž zaměří na problematiku nových technologií s globálním dopadem. Bude hledat cesty, jak odstranit digitální propast mezi rozvinutými a rozvojovými státy a stanovit společná pravidla pro otevřenou, svobodnou a bezpečnou digitální budoucnost pro všechny.

Umělá inteligence je revoluční technologie. Její možné přínosy i možná rizika teprve začínáme chápat. Předložili jsme proto konkrétní návrhy, aby vlády společně s technologickými firmami, akademickými institucemi a občanskou společností pracovaly na rámcích pro řízení rizik spojených s AI, na monitorování a zmírňování možných škod a sdílení přínosů. Správu AI nesmíme přenechat jen bohatým. Musí se na ní podílet všechny země. OSN je k tomu připravena poskytnout společnou platformu.

Pojítkem všech uvedených návrhů jsou lidská práva a rovnost žen a mužů. Globální rozhodování nelze reformovat bez respektování všech lidských práv a kulturní rozmanitosti a bez zajištění plné účasti žen a dívek. Požadujeme vytvoření podmínek pro odstranění historických právních, sociálních a ekonomických překážek, které ženám brání adekvátně se podílet na moci.

Zakladatelé mírových institucí ze 40. let 20. století vytvořili systém, který pomohl zabránit třetí světové válce a otevřel koloniím cestu k nezávislosti. Dnešní globální realita už by jim ale byla cizí. Summit budoucnosti je příležitostí vytvořit účinnější a inkluzivnější instituce a nástroje globální spolupráce přizpůsobené 21. století a multipolárnímu světu.

Vyzývám lídry států, aby se jí chopili.

Doporučované