Článek
Několik lidí se mne v posledních dnech ptalo, zda nebude válka, dokonce volali i afričtí přátelé, zda je Evropa nadále bezpečná, zda nepřijde ruský útok. Odpálení mezikontinentální balistické střely Moskvou vykonalo své. Nejspíš to také bylo smyslem celé věci. Tyátr, který sehrála tisková mluvčí ruského ministerstva zahraničí Zacharovová, když pustila – zjevně záměrně – na veřejný mikrofon do sálu po zahájení svého brífinku telefonický hovor, ve kterém byla instruována, aby odpálení balistické střely nekomentovala. Rusko chce zastrašovat globálním jaderným konfliktem, nebo alespoň válkou v Evropě.
Jak si ruskou snahu zastrašovat máme vykládat? Chce na nás Rusko opravdu zaútočit balistickými střelami, nebo dokonce jadernými hlavicemi? Nebo co chce vlastně Kreml dosáhnout?
Předně je zřejmé, že Rusku velice vadí, že USA uvolnily Ukrajincům ruce v tom, že mohou útočit západními raketami na vojenské cíle na ruském územím a nejsou omezeni pouze na území Ukrajiny. Rusko zastrašuje, aby ochránilo své vojenské kapacity, které si připravuje k útokům proti Ukrajině. Na tyto cíle Ukrajinci útočili již před tím, ale jen svými pomalými zasažitelnými drony. Nyní mohou útočit americkými, britskými a francouzskými střelami, proti kterým se Rusko nedokáže bránit. I to je podstatné, Rusko zastrašuje proti zbraním, na které nedosáhne.
Zda se Rusko pustí do otevřeného střetu s NATO a zaútočí na některou alianční zemi? V dnešní situaci je převaha severoatlantické aliance taková, že je Rusko bez šance. Následné rozsáhlé zničení ruských vojenských kapacit po celé evropské části Ruska by bylo neodvratné. Mimochodem již jednou Američané Kremlu pohrozili potopením celé černomořské flotily konvenčními raketami, pokud by Rusko použilo na Ukrajině jadernou zbraň. A stačilo to. Konvenční síla NATO je odstrašující. Také Polsko důrazně upozornilo, že je připraveno zaútočit i na civilní cíle, například Petrohrad. Rusko by patrně útok neodvrátilo. Izraelské útoky do Íránu, který používá ruské protivzdušné obranné systémy, jsou pro Rusko dostatečným varováním.
Převaha NATO bude samozřejmě trvat do té doby, než by ji například zvrátila nastupující nové americká administrativa tím, že NATO opustí nebo vojensky oslabí svou nevůlí. I na to Kreml spoléhá a odstrašuje, aby získal čas. A pochopitelně, NATO bude silné, pokud se nerozdrolí i jednota evropských členů NATO. Již dnes ji oslabuje Maďarsko a Slovensko, a výhledově se k nim může připojit i Česko, pokud nastoupí do vlády hnutí ANO a bude následovat své proruské Patrioty pro Evropu. Kreml tedy vědomě hraje o čas a rozhodně nebude testovat dnešní sílu a rozhodnost NATO. Potřebuje čas.
Zbývá otázka jaderného útoku. Je mnoho důkazů toho, jak se Vladimir Putin obává o svůj život a postavení. Kolik svých odpůrců a oponentů poslal na onen svět ve strachu o svou pozici. Jaderný konflikt by byl i jeho koncem, což nepochybně ví velmi dobře. Platí však, že jaderné zbraně jsou jedna z mála instancí, kterou má ke strašení k dispozici.
Jenže ani v rámci osy zla, kterou Kreml postavil s Čínou, komunistickou Koreou a s fundamentalisty v Íránu, nepochybně není velká chuť začít jadernou válku. Zejména v Pekingu. Čína je zde jasně spoluodpovědným hráčem, který již jednou Kreml odvrátil od úvah použít jadernou zbraň na Ukrajině. Ale zdůrazňujme Číňanům, že je to jejich odpovědnost!
To, co je ve hře, je nepochybně rostoucí vyčerpání všech stran, nevyjímaje veřejné mínění v Evropě. A protože se stále intenzivněji vynořují otázky možných variant ukončení konfliktu, bude hra na nervy z ruské strany sílit. Včetně strašení útoky směrem do Evropy, pokud se Trump začne stahovat z NATO, nebo jaderným konfliktem. Pokud by v tomto Rusko uspělo a začali jsme ustupovat, pak by se nám válka mohla přihodit jako logický důsledek. I tuto agendu budeme mít záhy všichni v rukou při našich parlamentních volbách.
