Článek
Jsou třetí, ale ve skutečnosti vítězové. Koalice extremistických stran Náboženský sionismus získá po izraelských parlamentních volbách s největší pravděpodobností 14 až 15 křesel ve 120členném Knesetu.
V době psaní tohoto textu bylo spočítaných více než 90 procent hlasů a vše nasvědčovalo jasnému triumfu nacionalisticko-náboženského bloku a návratu Benjamina Netanjahua do premiérského křesla.
Jestliže se už o poslední Netanjahuově vládě psalo jako o nejpravicovější v historii Izraele, tentokrát může jít budoucí kabinet ještě mnohem dál. Podle expertky Ireny Kalhousové z Herclova centra izraelských studií je bezpochyby v sázce liberální demokracie. Politici Náboženského sionismu, ale i Netanjahuova Likudu plánují justiční reformy, jejichž cílem je posílit moc většiny na úkor demokratických pojistek a rovnováh.
Mohli by pak protlačit i neústavní zákony, omezit svobodu slova, politicky ovládnout justici nebo zavést přímou diskriminaci a postihy „zvěře“, což je jejich označení pro LGBT komunitu. Nemluvě o anexi palestinských území, před níž Izrael opakovaně varovaly Spojené státy, nebo o vnucování náboženských zákonů sekulárním Izraelcům.
O nárůstu extremismu v izraelské společnosti nemluví jenom samotný úspěch stoupenců rasisty Meira Kahaneho (zavražděného v roce 1990), ale také fakt, že Strana práce, která stála u vzniku židovského státu, získá třikrát méně poslanců než právě extremisté. Volby také jasně naznačují, že izraelské Araby židovská většina ve vládě nechce. Za přílivem nových voličů k Náboženskému sionismu stojí mimo jiné zklamání z toho, že bývalý zastánce osadníků Naftali Bennett vzal do své vlády ministry z islamistické strany Ra’am.
Existuje možnost, že lomení rukama a zděšení z budoucí vlády jsou předčasné, protože „Bibi“ by se teoreticky mohl dohodnout i s někým jiným a extremisty nakonec z vlády vynechat. Pravděpodobné to ale není.
Ještě den před volbami všichni politici protinetanjahuovského bloku ujišťovali, že s expremiérem souzeným za korupci a podvody do vlády nepůjdou. A navíc i sám Netanjahu den před volbami potvrdil, že nebude mít žádný problém s ministerským křeslem pro předního kahanistu Itamara Ben-Gvira.
Rasistický politik si už brousí zuby na ministerstvo pro veřejnou bezpečnost, tedy úřad, pod nějž spadá mimo jiné policie a vězeňská služba. Pokud by se jeho ambice naplnily, vedl by silový rezort člověk, který v minulosti sám čelil desítkám trestních oznámení a byl odsouzen za podněcování nenávisti a podporu teroristické organizace. Kvůli krajně pravicovému aktivismu ho do svých řad nepřijala ani izraelská armáda.
Představte si, že by v nějaké spojenecké západní zemi měli ministra, který by si v obývacím pokoji vyvěsil portrét norského teroristy a masového vraha Anderse Breivika, a navíc ho otevřeně hájil. V Izraeli teď velmi podobná situace může nastat (o Ben-Gvirově obdivu k teroristovi Baruchu Goldsteinovi jsme psali zde).
Jak na to bude reagovat Evropská unie a Spojené státy? Dostane Netanjahu jako tradičně blahopřejný telegram z Prahy o tom, jak se čeští politici těší na spolupráci s izraelskou vládou?
Minimálně Andrej Babiš musí před Netanjahuem v duchu smekat klobouk. Soud nesoud, budu premiérem! A klidně i s extremisty.
