Komentář: S nečekanou rychlostí. Trump ještě nevládne a už mění svět

Rezignoval kanadský premiér Justin Trudeau. O sestavení rakouské vlády se poprvé v historii pokusí pravicový populista Herbert Kickl. Události prvního týdne roku 2025 připomínají, jak rychle se od voleb amerického prezidenta všechno mění. Čím to?

V noci 5. listopadu svět zjistil, že americké volby vyhrál s jasnou většinou Donald Trump. A rychle následovaly politické změny. Ve vnitřních sporech se rozpadla německá vláda a záhy poté svrhla vůdkyně populistů Marine Le Penová vládu také ve Francii. Následovalo vyhlášení stanného práva, kterým se chtěl před zatčením ochránit jihokorejský prezident, a také Rumunsko suspendovalo demokracii, když ústavní soud anuloval nečekaný výsledek tamních prezidentských voleb. Po čtvrtstoletí vlády uprchl ze Sýrie diktátor Bašár Asad a na konci třetího roku ukrajinské války předsedkyně Evropské komise Ursula Von der Leyenová konečně slíbila, že Evropa plně nahradí ruský plyn dovozem z Ameriky.

Případ kanadského premiéra Trudeaua, který se vzdal funkce pod nátlakem Trumpa, a rakouského prezidenta Alexandera Van der Bellena, který po tříměsíčním váhání a proti své vůli pověřil sestavením vlády populistu Kickla, jsou jenom dalšími kapitolami příběhu, který začal na konci minulého roku.

Od Trumpova vítězství se poměry hýbají na všech kontinentech, i když se miliardář do Bílého domu ještě ani nezačal stěhovat.

Vysvětlit trend se pokusil skotský historik Niall Ferguson v článku pro německý deník Welt. Především je podle něho zřejmé, že zvolený prezident mohl k dosavadním změnám přispět jedině slovními intervencemi, třeba výhružkami, že zavede vyšší cla.

Dějiny se však daly do pohybu z jiného důvodu. Ferguson ho označuje termínem „vibe shift“, v překladu to znamená „změna vibrací“ nebo „změna atmosféry“, a přišel s ním počátkem minulého roku americký investor Santiago Pliego.

Znamená to, že liberalismus, který dosud měl primát ve veřejné debatě vyspělých států, bude nahrazen něčím jiným.

Ameriku změna zasáhla 5. listopadu. „Co nikdo nepředpokládal, rychle se potom rozšířila globálně. Člověk si to může představit zhruba jako fyzikální posun v geopolitice,“ dodává skotský historik.

Kdo od Trumpa očekává něco nepříjemného, dostává se podobně jako kanadský premiér nebo německý kancléř do defenzivy, jeho nástup naopak může vylepšit pozici politiků sledujících už dříve podobnou linku. Ať už jde o argentinského prezidenta a anarchokapitalistu Javiera Mileie, izraelského válečnického premiéra Benjamina Netanjahua nebo již zmíněné populisty Le Penovou a Kickla v boji o vládu ve své zemi. Změna atmosféry může inspirovat k zoufalým činům, jako inspirovala korejského prezidenta.

Obavám z nevypočitatelného Trumpa se sotva může ubránit ruský prezident Vladimir Putin nebo politbyro komunistické Číny, podle Fergusona prostě z toho důvodu, že jim předchozí američtí prezidenti v zájmu světového míru příliš ustupovali. Připustili tím, že Rusko a Čína rozšířily vliv do dalších kontinentů, ovšem od Trumpa se dá čekat, že americkou pozici obnoví i za cenu eskalace konfliktů.

Co dosud zažívají druhořadé mocnosti, čeká po Trumpově stěhování do Bílého domu větší hráče.

Nový americký prezident není představitelem žádné zřetelné ideologie, která by dosud převládající liberalismus nahradila. „Vibe Shift je v podstatě návratem k realitě. Odmítnutím byrokratického, zbabělého a provinilého přístupu a návratem k velikosti, odvaze a radostné ambici,“ zní neurčitá definice od Santiaga Pliega.

I při všech nejasnostech přesto platí, že nadcházející rok nebude ideálním prostředím pro tradiční liberální agendu, tedy ochranu menšin, boj s klimatickými změnami nebo rozvoj demokracie.

Místo toho posílí nacionalismus podle hesla „America First!“ a zřejmě také vláda „velkých a odvážných“, tedy velkého kapitálu. Vzorem světové politiky už podle Fergusona nebudou vznešené diskuze z kampusů elitních univerzit, ale ulice Gotham City, dějiště příběhu o Batmanovi.