Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Je povzbudivé sledovat, jak Vladimiru Putinovi teče do bot. Už neví, kudy kam, aby se zachránil z jámy, kterou si sám vykopal. Zjevně proto mu nezbylo nic jiného než částečně mobilizovat. A samozřejmě, jak jinak, opět pořádně zachřestit jadernými zbraněmi. Toť v několika slovech logická a zaplaťpánbůh i stále jednotná reakce našeho svobodného světa na projev, jímž ruský prezident ve středu ráno přiložil do ohně.
Otázkou ovšem je, jestli budou podobně jeho krok interpretovat i Rusové, o jejichž skutečných náladách máme jen mlhavé povědomí. Nezávislé průzkumy veřejného mínění nejsou k dispozici. Pouliční novinářské ankety jen shrabávají suché listí v podobě odpovědí zjevně podmíněných strachem z represe. A dělat závěry z některých protiválečných vyjádření, jako byla slova popové modly Ally Pugačovové, je sice lákavé, leč nepatřičné. Zpěvačka žije střídavě v Izraeli a na Kypru, nikoli v Rusku. Je to asi jako se ptát Marlene Dietrichové po jejím odchodu do Spojených států ve 30. letech, co si myslí o tažení nacistů.
Verze v ukrajinštině
Putinova mobilizace má nejen vojenskou, nýbrž i psychologickou stránku. Nejde mu jen o to, aby zastavil ukrajinskou protiofenzivu přísunem čerstvých sil, nýbrž i o to, aby povzbudil náladu ve společnosti.
Rusové – jistěže ne všichni – mají v sobě nejpozději od sovětských dob zažité, že když na to přijde, budou ochotni snést bídu i hlad, kopat kanály holýma rukama, jen aby se nemuseli zbavovat pocitu výjimečnosti. Zvládneme každou potíž, protože musíme něco znamenat. Chceme, aby se nás svět bál, klaněl se nám a uznával naši potřebu dobývat, ničit a pak tam vztyčovat naše vlajky.
Zpupné krédo, jímž tato země soustavně uvádí do neštěstí sebe i ostatní v okolí. Putin jej nevymyslel, ale pouze nelítostně vrátil do hry poté, co po rozpadu Sovětského svazu začalo mizet z povědomí.
Cílem Putinova projevu bylo zkrátka mobilizovat i v této rovině, či přesněji vyšponovat atmosféru. Výmluvná byla třeba věta: „Oni (západní země) už neskrývají, že Rusko má být poraženo všemi prostředky na bojišti a poté zbaveno politické, ekonomické, kulturní, prostě celé své suverenity. A pak zcela zplundrováno.“ Což je samozřejmě holý nesmysl.
Bude-li Rusko někým zplundrováno, pak nejspíš Číňany, kteří si brousí zuby na sibiřská nerostná bohatství výměnou za omezenou podporu Moskvy na světové scéně. A navíc nikdo v naší části světa, Ukrajince nevyjímaje, nehovoří o tom, že by boje měly být rozšířeny i do ruských měst, ba že by snad mělo Rusko být sraženo na kolena do té míry, aby muselo být spravováno pod mezinárodním protektorátem. Zkrátka čistá fantazmagorie.
Proč Putin narychlo otočil?
Podle ruskojazyčného zpravodajského serveru Meduza, který se odvolává na nejmenované zdroje blízké Kremlu, stojí za obratem tlak tzv. válečné strany, skupiny vysoce postavených ruských politických a bezpečnostních představitelů, kteří prosazují další eskalaci konfliktu s Ukrajinou. Tito činitelé přesvědčili i prezidenta Putina.
Více v článku Tomáše Perglera:
Na mysli tak vytane spíš paralela s projevem Josepha Goebbelse z února 1943, kdy říšský ministr propagandy uzavřel kadenci svých krvelačných tirád zvoláním: Chcete totální válku? Jenže zatímco jemu shromážděný dav okamžitě odpověděl fanatickým bouřlivým ano, tady nelze reakci Rusů vyčíst.
Až dosud jsme si mohli myslet, že by Vladimir Putin mohl politicky přežít, i kdyby válku na Ukrajině prohrál. Tedy kdyby třeba ustoupil do oblastí, které má pod kontrolou od roku 2014, vyhlásil jednostranné příměří, a dostal tak Ukrajince pod mezinárodní tlak, aby spolkli hořkou pilulku a na smír přistoupili.
Jenže po tomto projevu se spíš lze domnívat, že Putin si takovým přežitím už není zcela jistý. A že proto teď musel, vzhledem k vojenským neúspěchům, dupnout na plyn. A sáhnout po mobilizaci – k níž se v Moskvě nikdy po roce 1945 neuchýlili, ani třeba za konfliktu v Afghánistánu v 80. letech minulého století.
Je to hra vabank. Možná ani on netuší, jestli se Rusové po oznámení mobilizace zachovají podle vštípeného kréda, nebo začnou reptat víc, než by bylo režimu záhodno, a posléze se vzepřou. Jistě proto je mobilizace pouze částečná. Místo dvou milionů vojáků v záloze povolal Putin „pouze“ 300 tisíc osob.
O to je ale nyní pravděpodobnější, že válka na Ukrajině opravdu změní svět od základů. Příměří nebo kompromis se zdají být po oznámení mobilizace nadlouho vyloučeny. Někdo bude muset na Ukrajině zvítězit.
Na našem světě je, aby si to znovu naléhavě uvědomil a Kyjev bez rozpaků plně podpořil i za cenu, že budeme v zimě mrznout a v jiných částech planety řešit nedostatek potravin. Je to Putin, kdo touží náš svět zbavit oné „politické, ekonomické a kulturní suverenity“. Chce totální válku? Ano, on ji vážně chce.
