Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Během října a listopadu, mezi volbami do spolkového parlamentu a štýrskými volbami, se na politické scéně u našich jižních sousedů nic nepohnulo.
Koncem září se stala radikálně pravicová strana Svobodných (FPÖ) s 28 procenty hlasů nejsilnější stranou vídeňské Národní rady. S jejím předsedou Herbertem Kicklem, který je označován za populistu, však nechce žádná jiná strana jednat o vládě. Prezident Alexander Van der Bellen proto pověřil sestavením nového kabinetu druhého v pořadí, dosavadního kancléře Karla Nehammera. Ten oslovil sociální demokraty a menší liberální stranu Neos.
Jednání tří stran k žádným výsledkům nedošlo. Ani nemohlo, protože zvláště lidovci a sociální demokraté nechtěli dohodou za zády vítězné FPÖ provokovat štýrské voliče. Jenže to nepomohlo. O posledním listopadovém víkendu dosáhli Svobodní historického vítězství také ve volbách v druhé největší rakouské zemi, navíc se ziskem 35 procent, o osm procent vyšším než druzí lidovci. „Tak vysoké vítězství jsem nečekal,“ uvedl pro agenturu APA lídr štýrské FPÖ, bývalý ministr obrany Mario Kunasek. K českému původu se nehlásí, ovšem jméno Kunasek (nebo Kunášek) se na celém světě nejčastěji vyskytuje v okolí Čáslavi, případně v oblastech s českými přistěhovalci, konkrétně ve Vídni a americkém státě Nebraska.
Štýrským politickým zemětřesením bývá označován fakt, že v zemském sněmu měli vždy suverénní většinu lidovci společně se sociálními demokraty. Tentokrát však dohromady získali jen 24 mandátů z osmačtyřiceti. Hluboký pád vysvětluje dosavadní hejtman Christopher Drexler z lidové strany tím, že zdržovací taktika politiků z vídeňské centrály spíše uškodila. Štýrští lidovci se podle něho stali „šachovým pěšákem“, kterého prezident a kancléř „obětovali v zájmu republiky“. Dnes Drexlerovi a jeho kolegům nezbývá než čekat, jestli je Kunasek pozve do příští zemské vlády, anebo jestli dá přednost sociálním demokratům.
Častěji než samotné volební výsledky ve Štýrsku hodnotí rakouská média jejich dopad do velké politiky. „Vyjednavači o spolkové vládě se tím dostávají pod tlak, aby konečně představili nějaký přijatelný výsledek,“ upozornil prominentní politolog Peter Filzmaier v deníku Kronen Zeitung. Pro Nehammera a jeho spojence přitom nebude nejtěžší domluvit se na nějaké vládě. Takřka nemožné prý bude veřejnosti vysvětlit, že nepůjde pouze o „koalici poražených“, která vzniká jen z obavy před Svobodnými, ale že ve skutečnosti usilují o prospěch celého Rakouska.
Štýrské volby vládním stranám ukázaly, kde mají vůči Kicklově opozici nejvíc co dohánět. Plné dvě třetiny dotázaných voličů FPÖ uvedly v průzkumu televize ORF, že při jejich rozhodování sehrály klíčovou roli obavy z migrace, už méně jim vadilo zdražování nebo hrozba terorismu. Nehammerova vláda se v tom směru může inspirovat volebními sliby štýrského vítěze Kunaseka, který chce zpřísnit podmínky azylu. Například namísto sociálních dávek, které šlo posílat příbuzným do země původu, budou mít azylanti k dispozici jen kartu na nákup potravin.
Odklady při domlouvání vlády by ovšem měly rychle skončit hlavně z jiného důvodu, aspoň podle zástupců hospodářského sektoru. „Přes astronomické státní výdaje klesá v Rakousku už třetím rokem hospodářský výkon, části průmyslu se propadly na dno, nezaměstnanost stoupá k dvojciferným hodnotám, státní dluh dosahuje 400 miliard eur – a potenciální koaliční partneři potřebují celé dva měsíce k tomu, aby se vůbec dohodli, že začnou o něčem konkrétním jednat,“ pozastavil se v deníku Die Presse šéf think-tanku Agenda Austria Franz Schellhorn. Upozornil tak, že za odklad do štýrských voleb platí Rakousko příliš vysokou cenu.
