Hlavní obsah

Komentář: Na východě Německa vítězí nespokojenost

Jakub Eberle
Výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů a odborný asistent na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické.
Foto: Daniel Vogl/dpa, Profimedia.cz

Lídr durynské AfD Björn Höcke se raduje z volebního vítězství.

Drážďany, Lipsko, Výmar či Jena rostou, bohatnou a volí Zelené a SPD. Kdežto na periferiích, třeba okolo českých či polských hranic, naopak chybí lékaři, učitelé či dopravní spojení – a AfD tu má i přes 40 procent.

Článek

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

V zemských volbách v Sasku a Durynsku zaznamenala historický úspěch krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD). Výprask si naopak odnesly strany nepopulární Scholzovy vlády. Jak tento výsledek zamíchá německou politikou rok před celostátními volbami? A co nám to říká o společnosti (nejen) na východě země?

Zemské volby ve čtyřmilionovém Sasku a dvoumilionovém Durynsku obvykle nejsou událostí, která by mimo Německo vzbuzovala příliš pozornosti. Tentokrát to ale neplatilo. Nedělní sčítání sledovala média z celého světa.

Hlasování bylo totiž považováno za test politických nálad v nervózní a rozkolísané německé společnosti. O „osudových volbách“ mluvil i saský premiér a lídr konzervativní CDU Michael Kretschmer. V obou spolkových zemích je tradičně silná AfD, jejíž místní organizace navíc platí za ty nejradikálnější. Připomeňme, že předseda durynské AfD Björn Höcke byl nedávno odsouzen za opakované užívání nacistického hesla na veřejnosti.

Podobně nakonec uvažovali i občané – v obou zemích přišlo přibližně 74 % voličů, tedy nejvíce od začátku devadesátých let. Nespokojenost se tedy promítá do velkého zájmu o politiku, což potvrzuje celoevropský trend. O to vážněji je pak třeba brát volební výsledky.

Protestní strany: vítězství bez překvapení

Sčítání nakonec nepřineslo velká překvapení. V obou spolkových zemích je hlavní zprávou rekordní zisk AfD s hodnotami nad třicet procent. Pozice z evropských voleb udrželo také Spojenectví Sahry Wagenknecht (BSW), které mísí levicové, konzervativní a populistické prvky a v obou zemích dosáhlo na třetí místo.

Na jednu stranu jde o zásadní zprávu. Komentáře německých novin hovoří o „zemětřesení“, „přelomu“ či „nové realitě“. Krajní pravice v poválečném Německu doposud nikdy nevyhrála v celostátních či zemských volbách, Durynsko je proto skutečným mementem. Bezprecedentní jsou také výsledky BSW, vzhledem k tomu, že jde o úplně nový subjekt, který má zatím jen minimum členů – a přesto dokázal pohodlně porazit téměř všechny tradiční strany.

Na druhou stranu, v obou štábech byly ambice ještě vyšší.

AfD sice vyhrála v Durynsku, v Sasku ale těsně zaostala za vítěznou CDU. Ani v jednom případě pak pravděpodobně nebude vládnout – spolupráci již vyloučili zástupci všech ostatních stran. BSW pak v průzkumech získávala až o čtvrtinu lepší čísla. Její klíčové téma – volání po jednání s Ruskem a kritika německé podpory bojující Ukrajině – ale nakonec voliče zajímalo o něco méně, než se čekalo.

BSW navíc čekají velmi složitá koaliční jednání. Ani v jedné ze zemí zřejmě nepůjde sestavit vládu bez účasti této nové strany. Nejreálnějšími variantami jsou široké a ideologicky různorodé koalice vedené CDU – vítězné v Sasku, druhé v Durynsku – za účasti BSW, sociálních demokratů (SPD), případně ještě s podporou levicové Die Linke. Proti všem třem stranám se ale BSW tvrdě vymezuje.

Vládní strany: výprask, ale bez nejhoršího scénáře

Očekávaný debakl utrpěly strany berlínské vládní koalice, které v součtu oslovily jen něco přes desetinu voličů. To je další rána pro nepopulární a rozhádanou vládu SPD, Zelených a liberálů (FDP), která v posledním roce stála několikrát na prahu rozpadu. Právě nedůvěra Scholzově vládě pak byla jedním z hlavních faktorů, podle kterých se saští a durynští voliči rozhodovali.

Přesto se dá říct, že SPD a Zelení dokázali odvrátit nejhorší scénář. Vedle rozčarování tak zaznívala z jejich regionálních štábů i jistá míra úlevy. Sociální demokraté i Zelení jsou v této části Německa slabí dlouhodobě, oběma tentokrát podle průzkumů dokonce hrozilo, že se ani do jednoho zemského parlamentu vůbec nedostanou. Očekávání proto nebyla vysoká.

SPD nakonec víceméně obhájila své pozice na úrovni šest až sedm procent a nejspíše se udrží i v zemských vládách. Zelení ztratili Durynsko, ale obhájili Sasko, kde si udrželi podporu zejména v kosmopolitních okrscích obou metropolí, tedy Lipska a Drážďan. Potvrzuje se tak trend, kdy Zelení drží svou voličskou základnu, ale ztrácejí mezi středovými voliči. Někdejší sny o první zelené kancléřce jsou dnešní realitě velmi vzdálené.

Naprostou katastrofu ale zaznamenal třetí vládní partner, tedy FDP, která se v obou zemích propadla až na pouhé jedno procento. Pro liberály je to už několikáté fiasko v řadě a tato tradiční strana se musí reálně obávat, že se příští rok do celostátního parlamentu vůbec nedostane. FDP je trvale rušivým faktorem Scholzovy vlády – a bude ji zřejmě ostřelovat zevnitř i nadále. Někteří členové už volají dokonce po odchodu do opozice.

Autoritářský východ?

Co hledat za rozhodováním voličů, a proč se v takové míře přiklonili k protestním stranám? Z dostupných dat i živé akademické debaty vyplývá, že jde o souhrn řady faktorů. Nepříliš funkční jsou proto jednoduché exotizující interpretace, podle nichž jsou východní Němci prostě jiní: „nedorostli“ demokracii a přežívají v nich autoritářské tendence zděděné z bývalé NDR.

AfD totiž výrazně boduje i v západoněmeckých spolkových zemích, včetně těch nejblahobytnějších. Vloni to ve volbách bylo přes 18 % v tradičně liberálním Hesensku a téměř 15 % v Bavorsku (kde navíc dalších 16 % dostala místní kandidátka Svobodných voličů, kteří jsou v mnoha ohledech jakousi „AfD light“). Voliči napříč Německem navíc AfD často volí pro její tvrdé postoje vůči migraci, kritiku EU či klimatických politik – ne tedy už nutně jen jako výraz frustrace a protestu. Více než třicetiprocentní výsledky krajní pravice navíc známe z Francie, Itálie, Maďarska, Polska a dalších zemí.

Přes živou „tradici“ pravicového extremismu pak nelze ani tvrdit, že by východoněmečtí voliči byli proti demokracii jako takové. Podle loňského průzkumu považuje více než osm z deseti Sasů demokracii za správnou formu vlády. Většina je ale nespokojená s tím, jak demokracie v Německu funguje v praxi. Velmi nízké důvěře se těší berlínská vláda, média, či evropské instituce, ale o poznání lépe si vedou instituce na zemské úrovni. Za vítězstvím CDU v Sasku pak stojí mimo jiné právě dobré hodnocení dosavadního premiéra Kretschmera.

Přesto existují nepřehlédnutelná východoněmecká specifika, díky kterým jsou výsledky AfD a BSW silnější než jinde. Jejich společným jmenovatelem je zklamání z německého sjednocení. To má zcela hmatatelnou dimenzi, kdy je průměrná mzda v Sasku i Durynsku stále o tisíc eur nižší než v sousedících západoněmeckých zemích.

Zatímco německá populace roste, Sasko a Durynsko od roku 1990 přišly o šestinu obyvatel. Nůžky se významně rozevírají i v rámci těchto zemí. Drážďany, Lipsko, Výmar či Jena rostou a bohatnou (a volí Zelené, SPD či jiné progresivní strany). Na venkově a periferiích, třeba okolo českých či polských hranic, naopak chybí lékaři, učitelé či dopravní spojení – a AfD tu má i přes čtyřicet procent.

Nespokojenost se promítá do velkého zájmu o politiku a o hlasování, což potvrzuje celoevropský trend. O to vážněji je pak třeba brát volební výsledky.

Vedle materiálních hledisek nesmíme zapomínat ani na méně hmatatelnou, ale jasně přítomnou frustraci vycházející z pocitu chybějícího uznání. Drtivá většina saských i durynských voličů se podle průzkumů nadále cítí být „Němci druhé kategorie“. Mají často oprávněný pocit, že se na ně zbytek země, ale zejména pak politické a mediální elity, nadále dívají spatra a považují je za jaksi méně vyspělé či civilizované.

Toho využívá právě AfD, kterou dnes voliči chápou jako nejsilnějšího reprezentanta zájmů „východu“ – a která je dnes viditelně přítomna právě v řadě odlehlejších regionů, kde na plakát SPD či Zelených narazíte jen stěží. AfD se tedy v posledních letech podařilo „vrůst“ hluboko do východoněmecké společnosti, což se ukazuje i na úspěších v komunálních volbách. Zde za ni často nekandidují extremisté jako Höcke, ale umírnění a respektování hybatelé místního života.

AfD tedy tentokrát ještě v Sasku ani Durynsku pravděpodobně vládnout nebude. Její podpora zde ale dnes již má poměrně hluboké kořeny – a tradiční politické strany nemají jasné recepty, jak jí čelit.

Doporučované