Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Minulý týden jsme sdíleli fotografie Elona Muska, přihlouple poskakujícího na pódiu na předvolebním mítinku Donalda Trumpa. Tento týden jsme sdíleli fotografie startovací rampy společnosti SpaceX, na níž elegantně přistál urychlovací stupeň, který předtím vynesl kosmickou loď Starship do vesmíru.
Málokdy lze vidět šílenství a genialitu tak ostře a jasně vedle sebe. To první nepotřebuje valné vysvětlování. Elon Musk podlehl svému egu, kterému plně nerozumí asi nikdo včetně něj samotného, a rozhodl se připoutat na sebe pozornost tím nejhloupějším a zároveň velmi riskantním způsobem. Totiž být tím, kdo pomůže Donaldu Trumpovi k návratu do Bílého domu.
To druhé je největším úspěchem kosmonautiky za mnoho dekád, minimálně od úspěšného programu amerického raketoplánu. SpaceX, založená a řízená Muskem, ověřila koncept opakované použitelnosti raket. Ten umožní rychlé opakování startů, což je klíčové pro program NASA pro dopravu astronautů na Měsíc (plánovaný na konec roku 2026), ale také – například – pro Muskovy plány na misi na Mars.
Mnoho lidí, zejména těch, které Musk svými politickými i jinými provokacemi odpuzuje, namítá, že tohle přece není jeho osobní úspěch. Nebyl tím, kdo přišel s technickým řešením a kdo ho realizoval. Tím byli vědci a inženýři firmy SpaceX. Nepochybně byli, ale skvělí profesionálové jsou v naší éře komplexnosti pro realizaci velkých projektů podmínkou nutnou, nikoli postačující.
Elon Musk přišel s vizí, odvážnou a pro někoho až bláznivou. Z původně malého a bezvýznamného startupu udělal nejsilnějšího hráče mezi soukromými firmami. Dnes je pro NASA nejspolehlivějším a nejdůležitějším partnerem, který z této pozice odsunul korporace s mnohem větší tradicí a hlavně prostředky, včetně společnosti Boeing.
Tak proč se v jiných situacích a v odlišném kontextu chová jako dítě?
Nevíme. Elon Musk má nepochybně to, co často přehlížíme a podceňujeme, tedy štěstí. Má ho víc než kterýkoli současný byznysmen či jeho kolega v žebříčcích nejbohatších lidí světa. Štěstí ovšem oslepuje a může to vést i k tomu, že si pak méně všímáme Muskových neúspěchů.
Byznysovým selháním byla nepochybně akvizice Twitteru, dnes platformy X, která je dnes asi největším planetárním „generátorem“ negativní energie. Zároveň v ní mizí, zřejmě nenávratně, desítky miliard dolarů investic.
Možná je zde stále možnost, že se X stane zlobivou kostičkou Lega, která někdy v budoucnu nějak zázračně „zapadne“ do širšího plánu (a my budeme opět mluvit o Muskově genialitě), ale nezdá se to moc pravděpodobné. Velké ambice i dost prostředků má společnost xAI, vytvářející velké jazykové modely generativní AI. Ta je dnes s platformou X těsně spojená, k jejímu znovuzrození však asi výrazněji nepomůže.
Štěstí trochu opouští Muska i v případě jeho nejznámější společnosti, tedy automobilky Tesla. Firmě se nedaří snížit výrobní náklady, jak slíbila investorům, a zároveň klesá poptávka, zejména na americkém trhu. Plus má výraznou a agresivní konkurenci, ať už v „elektrických“ programech klasických automobilek, či v nových projektech z Číny.
Minulý týden představila Tesla dvojmístný zcela autonomní vůz Cybercab, zároveň s novým konceptem vlastnictví, kdy majitelé těchto aut, když je zrovna nebudou potřebovat, je budou provozovat jako autonomní taxi pro ostatní. Přiblížila se tedy už dekády vzývaná a vytoužená budoucnost, kdy auta nebudou většinu své existence parkovat, nýbrž opravdu jezdit a vozit lidi.
Je to revoluční a vizionářský koncept a ve stejném duchu proběhla i samotná prezentace v Burbanku v Kalifornii. Mimo jiné na ní tančili a obsluhovali hosty humanoidní roboti Optimus, podobou a funkcemi připomínající skutečné lidi. Úchvatná podívaná a ochutnávka toho, co sám Musk anoncuje jako „největší technologický produkt všech dob“.
Jenže to je právě ono. Zatímco když si v neděli „sedl“ nosný raketový stupeň zpátky na kosmodrom, nikdo o převratnosti té chvíle nemusel nikoho přesvědčovat. U samořiditelných aut to je přesně naopak. Ostatně Musk nástup zcela autonomních vozidel ohlašuje, s nadsázkou řečeno, na „zítra nebo pozítří, nejpozději do dvou let“. Problém je, že to říká už přibližně od roku 2015.
Což vědí i investoři, a tak trhy v pátek „umazaly“ 8,8 procenta akcií Tesly. Což nevypadá tak hrozně, když nenapíšeme, že to bylo 67 miliard dolarů, tedy zhruba celá hodnota automobilky Ford.
Můžeme jen spekulovat, nakolik Muska a jeho čistě byznysové projekty ohrožuje jeho vlastnictví platformy X a politické angažmá. Ale možná je to jednodušší a Muska opouští ingredience, na kterou se jeho projekty ve svých byznysplánech vždycky spoléhaly. Totiž štěstí. Ale zůstávají velké vize, megalomanské ambice a touha změnit svět.
Elon Musk je možná nejvýraznější osobností současnosti. Symbolizuje ji v mnoha ohledech, a zejména v její křehkosti a ambivalentnosti. A podobně jako u něj osobně nevíme, jestli je génius, anebo zloduch, stejně nejistá je i doba, ve které žijeme. Můžeme být na počátku éry rozkvětu a prosperity, ale také konce civilizace. Nikdy dřív nebyly obě tyto možnosti tak blízko sebe.
