Článek
Moldavská prezidentka Maia Sanduová s více než 40 procenty hlasů jasně vyhrála první kolo prezidentských voleb v zemi. Výsledky pro ni přesto znamenají politický neúspěch. Bez vítězství už v prvním kole ji za dva týdny čeká zřejmě těsný souboj s jejím hlavním politickým rivalem, někdejším generálním prokurátorem Alexandrem Stoianoglem. Možná ještě větší nezdar však přinesl překvapivě těsný výsledek souběžného referenda o směřování země do Evropské unie.
Průzkumy veřejného mínění naznačovaly, že by v plebiscitu měla navrhovanou změnu ústavy o zakotvení proevropského směřování podpořit pohodlná většina voličů. Při sčítání hlasů se však rozdělení poměru sil ukázalo jako mimořádně těsné. Rozhodly nakonec hlasy moldavské diaspory.
Výsledky referenda i prezidentských voleb tak zesílily dřívější varování Sanduové: Ruskem podporované zločinecké skupiny se cílenou kampaní pokoušejí destabilizovat ústavní pořádek země se záměrem podkopat pozici vlády a časem ji možná i svrhnout. Obavy prezidentky se odrazily už v loni vydané moldavské národní bezpečnostní strategii, která korupci označuje za hlavní hrozbu pro stabilitu země hned vedle rizika ruské agrese.
Zranitelná moldavská demokracie
Od pádu komunismu v roce 1991 se Moldavsko jen obtížně pokouší prosadit jako svobodný a suverénní stát. Vyhlášení nezávislosti tuto někdejší sovětskou republiku zbavilo přímé kontroly Moskvy, současně však odhalilo hluboce zakořeněné napětí mezi rumunsky a rusky mluvícím obyvatelstvem. Obavy z možného sjednocení Moldavska s Rumunskem na začátku 90. let skončily válkou v separatistickém Podněstří a konflikt zůstává dodnes nevyřešený.
Vysoká míra korupce a přetrvávající socioekonomické potíže tyto problémy ještě prohloubily. V roce 2014 ze tří moldavských bank zmizela miliarda dolarů. V případu známém jako „krádež století“ byl za podvod a praní špinavých peněz nakonec odsouzen moldavský obchodník narozený v Izraeli Ilan Shor. Výsledkem však je, že po zpronevěře jedné osminy moldavského HDP zůstává množství občanů země závislých na státním sociálním systému a na finanční podpoře od příbuzných a blízkých pracujících v zahraničí. Prudký nárůst cen energie a inflace po ruském vpádu na Ukrajinu potíže dále zhoršily.
Administrativa prezidentky Sanduové vyrazila do boje proti korupci, reformuje instituce a pracuje na evropské integraci Moldavska. Daří se jí to, a tak ještě na jaře jasná většina Moldavanů v průzkumech euroatlantické směřování podporovala. V červnu pak Moldavsko oficiálně zahájilo přístupové rozhovory. Od okamžiku, kdy však získalo kandidátský status spolu s Ukrajinou před dvěma roky, Kreml vede proti zemi kampaň, která před volbami ještě zesílila. Země čelí i otevřeným výhrůžkám. Ruské ministerstvo zahraničí se ústy své mluvčí Marije Zacharovové nechalo slyšet, že Západ „Moldavsko manévruje do identické katastrofy, jaká postihla Ukrajinu“.
Kreml k tomu zmobilizoval značné prostředky. Moldavské zpravodajské služby loni detekovaly ruské finance v objemu v přepočtu nejméně půl miliardy korun, které sloužily k zastavení stíhání nezákonných politických aktivit, podněcování k protivládním protestům a korupci. Evropský parlament ve své rezoluci o ruském vlivu v Moldavsku uvádí dokonce pětinásobnou sumu.
Mimořádně těsný výsledek referenda pravděpodobně Rusko povzbudí, aby do snah o ovlivňování veřejného mínění v Moldavsku investovalo ještě více, a to zvláště vzhledem k parlamentním volbám, které zemi čekají příští rok. Protikorupční proevropská Strana akce a solidarity prezidentky Sanduové v nich může přijít o většinu. Jelikož se podle moldavské ústavy moc koncentruje právě v parlamentu, znamenalo by to pro další proevropské ambice velmi nejisté vyhlídky.
Buď Unie, nebo obrat k Rusku
Evropská unie Moldavsko v proevropském směřování dlouhodobě podporuje. Ukázala to i návštěva šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové v Kišiněvě jen několik dnů před nedělními volbami. A Moldavsko za vlády Sanduové vedle EU posílilo také spolupráci s NATO a vztahy se sousedním Rumunskem. Průzkumy však ukazují, že přibližně polovina Moldavanů si přeje nadále udržovat úzké vazby s Moskvou. Obávají se, že evropská integrace zhorší ekonomické potíže země nebo omezí její suverenitu.
Rusko také zdatně zneužívá tamních etnických problémů. Gagauzsko, moldavská ruskojazyčná autonomní oblast na jihu země, často obviňuje Kišiněv, že usiluje o sjednocení s Rumunskem a vyhrožuje odtržením. Loutková vláda v Podněstří zase po ruské invazi na Ukrajinu oficiálně požádala Moskvu, aby enklávě poskytlo „ochranu“ před údajným nátlakem moldavské vlády.
Nejistá sociální, ekonomická i politická situace v zemi vede k tomu, že proevropskou trajektorii Moldavska nelze považovat za samozřejmou. I pokud v druhém kole Sanduová zvítězí, budou se Unie a další západní partneři země muset zavázat k dalším krokům k udržení euroatlantické trajektorie země. Pokud tak neučiní, hybridní hrozby Ruska se rozšíří dále do jihovýchodní Evropy.
Moldavsko například potřebuje unijní pomoc se zlepšením vymahatelnosti práva a odříznutí nelegálních finančních toků z Ruska. Část moldavské justice totiž zůstává loajální k oligarchovi a bývalému moldavskému prezidentovi Vladimiru Plahotniucovi, jehož jméno je zapsané na americkém sankčním seznamu, což efektivitu soudnictví ve stíhání proruských zločineckých skupin snižuje.
Posilovat je třeba také sociální stabilitu a demokratickou odolnost Moldavska, například povzbuzovat navazování konstruktivních vztahů mezi rumunsky a rusky mluvící částí obyvatelstva, a opomenout nelze ani podporu občanské společnosti, aby byla schopná reagovat na obavy Moldavanů spojené s evropskou integrací.