Článek
„Fantazie! Teď to u nás rozjedeme.“ Na pondělní zprávu o tom, že Rakousko má po pěti měsících od voleb vládu, reagoval soused Martin z městečka poblíž českých hranic se značnou dávkou ironie. Blahovolný nezájem zároveň potvrzuje široce sdílené přesvědčení, že o poměry ve Vídni se není třeba starat, protože tam nahoře nakonec všechno funguje zhruba stejně už desítky let. Vládu zase dají dohromady lidovci (ÖVP) se sociálními demokraty (SPÖ). Zopakuje se tím scénář „velké koalice“, která zemi řídila více než polovinu z 80 let druhé republiky. Pokud po nástupu nové Stockerovy vlády panují mezi místními nějaké obavy, pak z mezinárodní situace, která může zdražit plyn a elektřinu.
Přesto to po volbách, které proběhly loni koncem září, dlouho vypadalo, že rakouskou idylu obnovit nepůjde. Nejvíc hlasů totiž poprvé v historii získala radikálně pravicová strana Svobodných (FPÖ) a středové partaje, vedle zmíněných lidovců a socialistů ještě malá liberální strana NEOS, na to reagovaly pokusem sestavit poprvé od roku 1949 trojkoalici.
Středoví politici se však rozhádali, až nad tím předseda lidovců Karl Nehammer v lednu zlomil hůl. Jeho nástupce Christian Stocker pak připustil, že ÖVP by mohla složit vládu s FPÖ jako menší partner a za kancléře tak instalovat šéfa Svobodných Herberta Kickla. Námluvy však skončily po měsíci a po dalších pár týdnech Stocker uspěl s tím, co nedokázal Nehammer. Vláda tří stran vznikla 155. den od voleb, tedy o 26 dnů později než byl dosavadní rekord. „Co dlouho trvá, to bude dobré,“ uvedl prezident Alexander Van der Bellen po jmenování vlády jeden z mála možných superlativů. Také on má na ironii právo, protože za osm let svého mandátu pověřil už šestého kancléře a osmou vládu.
Obavy z toho, že vláda nevydrží a že se bude potácet v kompromisech, sdílejí komentátoři řady vídeňských médií. K důvodům patří i to, že kabinet neměl ještě nikdy v čele tak nezkušené politiky. Advokát Christian Stocker (64 let) to v exekutivě dotáhl nejdále na místostarostu padesátitisícového města Wiener Neustadt. Před šesti lety nastoupil jako náhradník do sněmovny a šéfem strany se stal spíše náhodou letos v lednu. Jeho vicekancléř, sociální demokrat Andreas Babler (52), byl před vstupem do vlády starostou dvacetitisícového Traiskirchenu. Šéfem socialistů se rovněž nečekaně stal před dvěma lety. Dva lidé z bezvýznamných městeček poblíž Vídně mohou jen těžko zvládnout chaos, do kterého se propadla rakouská politika.
Přitom právě o něco takového se musí pokusit, vyzývají novináři ze sousedního Německa. Například podle levicového týdeníku Die Zeit už definitivně končí poválečná druhá republika. Ráně z milosti, tedy nástupu radikálně pravicového kancléře Kickla, se ještě dokázala vyhnout, to ale neznamená, že může dlouho přežít. Rakousko potřebuje „státní reformu“, která by překonala úpadek posledních let.
Vnitřní boje uvnitř tradičních stran nedovolí vládám cokoli podniknout, a pokud se ministři přece jen shodnou na nezbytných reformách, efektivně je zablokují hejtmani, kteří jsou neomezenými pány devíti spolkových zemí.
Ještě před sedmi lety oceňovaly kvalitu demokracie v Rakousku dvě třetiny občanů, loni to už bylo jen 40 procent. „Druhá republika je pryč,“ shrnuje jménem Die Zeit redaktor Christian Bartlau a vyzývá vládní strany, ať ihned začnou budovat třetí republiku. „Pokud s něčím novým nezačnou, pak jejich úlohu rád převezme někdo jiný,“ varuje německý publicista, že také příští volby může vyhrát Kickl.
Novináři zavedených vídeňských deníků si proti kolegům z ciziny zachovali chladnější hlavu. Snaží se například rozplést otázku, jak se politicky nezkušenému advokátovi podařilo během pár týdnů vyšachovat uznávaného stratéga Kickla z boje o kancléřský úřad a jak dokázal stejně rychle překonat dlouholeté spory mezi lidovci a socialisty.
Oblíbeným se stal výklad, podle kterého za nitky tahá nejtalentovanější rakouský politik posledních let Sebastian Kurz, kancléř z období let 2017–2021. O tom prý svědčí, že organizaci rozhovorů s Kicklem i šéfy dalších stran převzal někdejší Kurzův šéf komunikace Gerald Fleischmann. Dohodu nad programem Stockerovy trojkoalice zase zařídil Stefan Steiner, dříve Kurzův ideolog a nejbližší poradce. Zřejmě díky Steinerovi dostala každá z vládních stran šanci, aby se profilovala na svých oblíbených tématech. Konkrétně ÖVP dostane na starost bezpečnost a migraci a SPÖ se pokusí zachránit přetížený sociální stát.
Stejného výkladu se drží i poražený volební vítěz Herbert Kickl. „Stranický šéf Stocker je jenom nastrčenou figurou, která má připravit návrat skutečného mesiáše,“ tedy Kurze, nechal se Kickl slyšet v deníku Kleine Zeitung. Zákulisními dohodami dokládá pravicový politik prohnilost rakouské demokracie – paradoxně stejně jako levicový novinář. Šéf Svobodných ovšem bývalého kancléře nesnáší, protože Kurz ho svého času vyhodil z křesla ministra vnitra.
