Článek
Plán na vytvoření americké státní rezervy z kryptoměn je natolik ambiciózní a překvapivý (dosaďte si klidně slova „riskantní a šílený“), že konsensus zatím neexistuje ani v táboře Trumpových příznivců, ani odpůrců.
O co jde: Donald Trump chce vytvořit státní rezervu, jež bude fungovat podobně jako strategické zásoby ropy. Tedy, že administrativa využije kryptoměny zabavené při potírání nelegálních kriminálních operací (aktuálně za zhruba 19 miliard dolarů) a zároveň bude aktivně nakupovat dalších pět kryptoměn (bitcoin, ethereum, XRP, solanu a cardano) a držet je jako státní majetek.
Technicky vzato není plán nerealizovatelný. Trh s krypotměnami ho samozřejmě uvítal a posílil. Bitcoin uměřeně a například méně známé cardano (zároveň šestá největší kryptoměna) až o 66 procent. Rizika jsou ale velká. Volatilita kryptoměn může proměnit zmíněnou státní rezervu na toxické aktivum dřív, než si Donald Trump stačí zatancovat na jednu sloku své oblíbené mítinkové písně YMCA.
Kybernetická bezpečnost takového fondu by musela být bezchybná - jediný úspěšný hack by mohl způsobit ekonomickou katastrofu. Plus přičtěme geopolitické důsledky. Šťastná není Čína, bezpochyby. Očekávat se dá reakce jak institucí EU, tak Mezinárodního měnového fondu, které dosud aktivně prosazují pravý opak. Tedy regulaci kryptoměn a jejich vytlačování z finančního systému.
To ostatně dělala i Bidenova administrativa. Obchodníky s kryptoměnami i majitele firem pracujících s blockchainem se dokonce aktivně snažila dostat mimo bankovní systém. Řadu příběhů o tzv. de-bankingu zakladatelů firem v Silicon Valley jsme slyšeli od vlivného investora Marca Andreessena, který tvrdil, že to byl jeden z hlavních důvodů, proč se nakonec rozhodl podpořit Trumpa.
Proto je pro Trumpa krypto tak důležité. A zároveň je zřejmé, že současný prezident se svou byznysovou historií, v níž hazard (v přeneseném i doslovném významu) hrál vždycky klíčovou roli, sázku na krypto upřímně miluje. Plán na vytvoření státní krypto rezervy je jeho srdcovou záležitostí a asi mu ji nikdo nerozmluví.
Navíc zatím nevíme, jak velká plánovaná krypto rezerva bude. Víc bude jasné po „krypto summitu“ svolaném Bílým domem na pátek. Nedá se proto vyloučit ani to, že jde víc o PR trik než reálně důležitý plán. Trik je to ale dobře vymyšlený, protože tři ze zmíněných pěti kryptoměn vznikly v Americe, a to Trumpově záměru dodává tolik oblíbený vlastenecký étos.
A Americe „hledící do budoucnosti“ se líbí, že se administrativa nebojí inovací. Často také v této souvislosti srovnává krypto s inovacemi předešlými. Když již zmíněný Marc Andreessen představil první webový prohlížeč, asi nikoho nenapadlo, že jde o technologii, jíž se tak radikálně a rychle povede změnit svět. Jenže tohle srovnání paradoxně kulhá.
Internet byl původně americkým armádním projektem, web se jako myšlenka zrodil v hlavě muže pracujícího ve výzkumu dotovaném z evropských státních peněz. A převratná technologie se z obojího stala v momentě, kdy soukromý byznys pochopil jejich potenciál.
S kryptem je to naopak. Bitcoin vznikl zcela mimo jakékoli instituce a oficiální struktury a byl brán jako nástroj bojující proti nim. Tajemného tvůrce první kryptoměny dodnes neznáme. A teď přichází prezident ekonomicky zdaleka nejvlivnější země světa a adoptuje kryptoměny jako státní rezervu? Bláznivé.
Což je zároveň důvod, proč Trumpův krok kritizují i někteří krypto „fundamentalisté“. Prezident tímto fakticky centralizuje kontrolu nad kryptoměnami. Jak ale jiní naopak připomínají, technologický princip krypta (tzv. blockchain) je naštěstí vymyšlen tak, že ani sebesilnější státní moc ho ovládnout nemůže.
Mimochodem, abychom přihřáli i českou polívčičku, při debatě o Trumpových plánech nelze nezmínit nedávno zveřejněné záměry šéfa ČNB Aleše Michla. Ten plánuje alokovat do krypta zhruba pět procent současných českých devizových rezerv, a to jako experimentální diverzifikační strategii. Na rozdíl od Trumpa sází pouze na bitcoin a ostatní kryptoměny považuje za spekulativní.
Jakkoli však oba věří technologii, jíž lidé v jejich postavení dosud odmítali – a to dost razantně –, jejich motivace se liší. Trumpovým cílem je posílit vliv státu, tedy svůj, na úkor federální vládní regulační agentury SEC a dalších nezávislých institucí. Což by v českých poměrech byla například právě ČNB, jejímž šéfem je Michl.
Jak sázka na krypto dopadne? Nevíme a jen se můžeme dohadovat, že je to sázka odvážná a vizionářská a zároveň riskantní a potenciálně katastrofická. Pro lidi milující riziko a vzrušení to může být zajímavý aspekt změn, kterými svět právě teď prochází. Už je toho ale tak nějak moc, a když se stabilita i jistoty hroutí jako domečky z karet, připomíná Trumpův nástup spíš živelní pohromu.
Love story mezi Trumpem a americkým technologickým byznysem má pro mě ještě jeden, celkem nečekaný, osobní aspekt. Celý život se považuji za technooptimistu, což není ani ideologie, ani politický názor. Spíš opatrná víra v to, že racionální přístup ke světu, radost z myšlení a odvaha inovovat můžou změnit svět k lepšímu.
Trumpovi mnozí lidé s podobnou vírou pomohli ke zvolení, což respektuji a rozumím tomu. Ale politizovat technologický optimismus či obecně vztah k technologiím by bylo nešťastné a protivné. Jako by dnešnímu politickému cirkusu nestačilo, že už zničil pověst červeným kšiltovkám.
