Článek
Zatímco na východě Ukrajiny stále zuří tvrdé boje, miliony Ukrajinek a Ukrajinců se, jak to jen jde, připravují na rychle přicházející zimu. Tzv. winterizace, tedy zajištění izolace a vytápění kvůli válce často poškozených budov, se také v uplynulých týdnech stala hlavním cílem humanitární pomoci ze strany Západu.
Vše však probíhá během každodenního ostřelování, plánovaných i neplánovaných výpadků dodávek elektřiny a vody a za neustálých snah Ruska napáchat další škody na energetické infrastruktuře s cílem terorizovat místní obyvatelstvo.
Plán na desítky let
Úvahy místních a regionálních samospráv, centrální vlády v Kyjevě, občanské společnosti i evropských donátorů se přesto neomezují jen na zajištění podmínek pro zajištění základních životních potřeb co možná největšího počtu obyvatel v nadcházejících měsících.
Mezi podporovateli Ukrajiny je i mnoho takových, kteří se dívají o krok či dva dále a zajímá je dlouhodobá budoucnost země po skončení ruské agrese. Tato perspektiva je přinejmenším od 23. června tohoto roku, kdy byl Ukrajině udělen status kandidátské země na budoucí členství v EU, bezpochyby evropská. Je v zájmu všech, Česko nevyjímaje, aby byla také zelená.
Zakomplexovaný Putin
Americký týdeník se dostal k e-mailům, ve kterých whistleblower z ruské kontrarozvědky zblízka popisuje ruského prezidenta Vladimira Putina. Přibližuje jeho psychologický profil a odhaduje, čeho je na Ukrajině schopen.
Na konci října proběhla donátorská konference pro Ukrajinu v Berlíně. Ve své závěrečné řeči zde uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, že Marshallův plán pro Ukrajinu musí být také v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu. A ostatně už počátkem května 2022 publikovalo přes 50 ukrajinských nevládních organizací výzvu, aby se „zelená obnova stala základem budoucí strategie pro poválečnou rekonstrukci Ukrajiny“. Je jasné, že dnešní rozhodnutí a investice budou mít dopad na ukrajinskou společnost na desetiletí dopředu. Co to ovšem vše může znamenat v praxi?
Znamená to přemýšlet nad bezpečností země v souvislosti s udržitelností. Budoucnost Ukrajiny, stejně jako dalších států, tkví v přechodu na čisté a často decentralizované zdroje energie, které ostatně představují mnohem méně zajímavý vojenský cíl než obrovské uhelné či jaderné elektrárny a teplárny.
Znamená to zateplit co nejdříve co možná nejvíce budov, a to včetně tisíců poškozených kvůli válce, a kde to jde, vyměnit fosilní zdroje tepla. Znamená to přemýšlet o udržitelném fungování zemědělství, které je pro ukrajinskou ekonomiku i zaměstnanost klíčové a které ostatně dnes využívá o dost méně chemie a umělých hnojiv, než je standardem na Západě.
Znamená to také sanaci ekologických škod, které ruská agrese na území napáchala a ještě stále páchá. Ta bude trvat mnoho let a vyžádá si miliardy dolarů, které by Rusko mělo zaplatit v budoucích reparacích.
V delším výhledu to znamená připravit se na zavedení trhu s emisemi uhlíku po vzoru EU ETS (evropský systém pro obchodování s emisemi, pozn. red.). A v neposlední řadě to také znamená snažit se o dodržení co nejvyšších (rozuměj evropských) environmentálních standardů během obnovy ukrajinského průmyslu, infrastruktury a měst.
Výzva pro celé generace
Evropa by při tom všem měla posílit svou pozici a kredibilitu jakožto podporovatele Ukrajiny, včetně poskytování průběžné a flexibilní makrofinanční pomoci její strádající ekonomice. Jen tak může získat potřebnou věrohodnost pro vedení procesu ukrajinské poválečné rekonstrukce, o které se EU na mezinárodním poli (prozatím spíše rétoricky) uchází. Západem poskytované finance směřované na obnovu ovšem musí s přihlédnutím k výše řečenému přicházet s určitými podmínkami odrážejícími EU taxonomii udržitelných aktivit či princip DNSH – významně neškodit životnímu prostředí.
Další triumf Ukrajinců?
Šéf společnosti Enerhoatom uvedl, že v posledních několika týdnech dostává informace, ze kterých vyplývá, že se Rusové připravují na odchod ze Záporožské jaderné elektrárny. Ruská okupační správa to odmítá.
Svou roli může sehrát ještě i do konce roku běžící předsednictví Česka v Radě EU. Premiér Petr Fiala bude svému švédskému protějšku Ulfu Kristerssonovi nepochybně předávat vedle mnoha dalších agend také tu týkající se budoucí role Evropské unie v procesu poválečné obnovy země.
Ačkoli se Česká republika zhostila role koordinátora sedmadvacítky v době ruské agrese se ctí a i na národní úrovni podnikla řadu důležitých kroků, i kvůli resortismu ve vlastních řadách koherentní vizi pro poválečnou Ukrajinu dosud nepředložila. Je nejvyšší čas, aby se o to pokusila. Ostatně poválečná rekonstrukce Ukrajiny je oficiální prioritou číslo jedna českého předsednictví.
Slovy německého kancléře Olafa Scholze z berlínské konference, rekonstrukce Ukrajiny bude výzvou pro celé generace. O to je podstatnější neodkládat její zahájení a zároveň o ní přemýšlet v kontextu zelené modernizace celé Evropy.
Protože až ruská válka proti Ukrajině konečně skončí, musíme být připraveni Ukrajině a jejím obyvatelům pomoci postavit se co nejrychleji znovu na nohy, aby se země mohla stát plnohodnotným členem evropského společenství.
