Článek
Každá věc se okouká. Válka na Ukrajině je toho teď nepříjemnou ukázkou, zvlášť když se frontová linie posouvá jen málo. Objevovat se mohou nové příběhy, třeba i sebeotřesnější, jako byla videem doprovozená zpráva o sadistické kastraci ukrajinského válečného zajatce. Nebo minulý měsíc smrt čtyřleté Lízy trpící Downovým syndromem při bombardování města Vinnycja. Jenže už to stejně jen stěží získává parametry globálního šoku, jaké mělo ještě před pár měsíci genocidní válcování Buči.
Ozývající se otupělost samozřejmě není nějaký objevný nebo překvapivý fenomén. Dala se čekat, a navíc je dost možné, že Vladimir Putin na postupující letargii do budoucna spoléhá – v naději, že západní země pak nebudou Kyjevu ochotné tolik vojensky pomáhat.
Ukrajinci si tuhle svízel nepochybně také uvědomují. A zvlášť sám prezident Volodymyr Zelenskyj, člověk s kořeny v šoubyznysu, tedy v prostředí, kde nejsi nic, pokud nejsi stále v popředí.
První měsíce války Zelenskyj sotva stíhal oslovovat den co den jiný parlament a stal se ze dne na den globální ikonou. Jak jednoduché, a přitom účinné pro snazší identifikaci s ukrajinským existenčním ohrožením byly třeba zelené mikiny, které začal nosit. Připomeňme i český vynález v podobě polštáře se Zelenského portrétem – samozřejmě v zeleném triku. Šel na dračku.
Ty doby jsou ale pryč. Prezident je nyní patrně rád, když média v demokratických zemích média do svých on-line přenosů, pokud je vůbec ještě vedou, alespoň zařadí výňatky z jeho pravidelných videoposelství.
Přečtěte si analýzy Seznam Zpráv o vývoji bojů na Ukrajině:
O zbraních pro Ukrajinu
Tím spíš lze očekávat, že se Ukrajinci budou snažit hledat nové, někdy možná až dost zoufalé způsoby, jak přitáhnout pozornost. Příkladem mohou být fotografie manželů Zelenských zveřejněné minulý týden v americkém časopisu Vogue. Ten udává tón ve světě módy.
Věc hned vyvolala poprask a na den či dva jako by sociální sítě snad ani neměly jiné téma. Pokud přistoupíme na známý cynismus, že každá publicita, i ta špatná, je dobrá, záměr se jistě vydařil. Vogue navíc čtou lidé trochu jiného zaměření než ti, kteří denně hltají politiku nebo se jí přímo živí. Takže fotografování otevíralo možnost oslovit dosud neoslovené. Potud tedy v pořádku. Snímky pořízené světoznámou fotografkou celebrit Annie Leibovitzovou dokonce u mnohých lidí vyvolaly nadšení. Pár na nich vypadá sebevědomě a paní Olena se jako hrdá žena nebojí hezky obléknout.
Zároveň to ale první dáma Ukrajiny schytala. Zejména za fotku, na níž pózuje v dlouhém fešném kabátě u rozstříleného letadla, obklopena vojačkami v maskáčích. Snaha o vizuální romantiku tu zjevně přebila zdravý úsudek o tom, co je ještě přiměřené tváří v tvář hrůzám všude kolem a třeba i bídě a zoufalství těch, kteří přežívají někde v nedalekých sklepech.
Jinými slovy kritika říkala, že ona fotka je nechutná sama o sobě, zvlášť ale na stránkách listu, který doslova symbolizuje elitářství a luxus. A v oblasti módních kreací nabízí často až klaunskou výstřednost na hony vzdálenou reálnému, normálnímu, drsnému světu. Takže není divu, že vše hned nahrálo proruské trollící a propagandistické scéně na smeč. Ihned se objevily úvahy, jestli je nutné Zelenské tak velkoryse podporovat, když nemají na práci nic jiného, než se takhle ulítle předvádět.
Jedna fotka, jak známo, někdy vydá za celou knihu. Po týdnu lze říct, že rozpaky nevyšuměly. Eskapáda s magazínem Vogue se do dosavadní historie ruské agrese zapisuje spíš jako monumentální komunikační přešlap – v případě mediálně zdatného Zelenského jako patrně první kiks podobných rozměrů od začátku války.
Za necelé tři týdny se bude v Saúdské Arábii konat boxerský zápas o titul mistra těžké váhy mezi Britem Anthonym Joshuou a Ukrajincem Olexandrem Usykem. Jde o střet odvetný. V prvním klání loni v září zvítězil Usyk. Po vypuknutí války letos v únoru se ale přidal k domobraně a s puškou v ruce hlídal kyjevské ulice před agresory. Až na nátlak svého okolí souhlasil, že se na odvetu skutečně začne připravovat. Pokud nyní svůj titul potvrdí dalším triumfem, svět nepochybně zalapá po dechu a o globální publicitu únavného ukrajinského boje bude rázem zase na čas postaráno. Prvotřídním, zároveň ale i ryzím a strhujícím příběhem. Takovým, jakých je skutečně třeba.
