Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Vstupujeme do dalšího roku ruské agrese proti Ukrajině a stále víc je cítit i dopad konfliktu nejen na samotné Ukrajince, ale i na společnosti v EU a USA, které ze současné situace vykazují značnou únavu, spojenou s nesplněným očekáváním z rozhodujícího průlomu během loňské protiofenzívy. Ruku v ruce s tím klesá i politická podpora Ukrajiny.
V některých zemích přibývají proklamace o zastavení vojenské, ale i finanční pomoci a mediální pozornost se stále více zaměřuje na jiné mezinárodní události a na konflikt na Blízkém východě.
A zatímco se v EU a USA jedná o dalších balíčcích pomoci pro Ukrajinu, v zemích EU a G7 se nacházejí zmrazená ruská aktiva v hodnotě kolem 300 miliard dolarů. Šance pro jejich využití tady jsou, pohledy na výklad mezinárodního práva se ale různí.
Už na začátku prosince 2023 tuto iniciativu podpořil i britský ministr zahraničí David Cameron, když řekl: „Místo pouhého zmrazení vezměme ty peníze a dejme je na obnovu Ukrajiny. To bude, chcete-li, záloha na reparace, které Rusko jednou bude muset zaplatit za nelegální invazi, kterou podniklo. Prošel jsem si všechny argumenty a dosud jsem neviděl nic, co by mě přesvědčilo o tom, že je to špatný nápad.“
Cameron zároveň dodal, že o otázce použití zmrazeného ruského majetku hodlá nadále hovořit se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem. Americká strana podle zdrojů FT plán podporuje a mluví o něm jako o legitimním „protiopatření“ povoleném mezinárodním právem, které by mohlo být dalším zdrojem tlaku na Rusko, aby svou agresi ukončilo.
Už v roce 2022 bylo v zemích G7, EU a Austrálii zmrazeno okolo 260 miliard amerických dolarů aktiv ruské centrální banky. Dominantně se přitom jedná o prostředky nacházející se v EU (okolo 210 miliard). Nejde jen o hotovost, ale i o eurové a dolarové státní dluhopisy, většinou uložené v belgické společnosti Euroclear, poskytující finanční služby pro mezinárodní obchody s cennými papíry. Jen nepatrná část těchto prostředků je na území Spojených států.
Myšlenka konfiskace ruského státního majetku je z právního hlediska rozporuplná. Aktiva ruské centrální banky jsou chráněna podle mezinárodního zvykového práva, a tato akce by tak mohla podle některých odborníků mít globální negativní důsledky pro důvěru v západní finanční systém. Zastánci tohoto plánu však tvrdí, že konfiskace může být ospravedlněna mezinárodním právem jako zákonný prostředek, jak přimět Rusko, aby nahradilo Ukrajině jím způsobené válečné škody.
Někteří zároveň dodávají, že pro aktuálně fungující západní systém měnových rezerv fakticky neexistuje alternativa, a tak se není třeba obávat jeho ohrožení.
Nicméně právě tyto obavy a možné důsledky pro globální roli dolaru a také eura od počátku americké a evropské úvahy na toto téma limitovaly. Kvůli tomu se na půdě Evropské unie již téměř dva roky obtížně hledají jiná kompromisní řešení, případně berou jednotlivé členské státy vůli do vlastních rukou, jako je tomu v případě Estonska, Belgie nebo Česka.
Přečtěte si komentář Teodora Marjanoviče:
Kompromis by mohl z hlediska uvažování Evropské komise vést směrem k využití úroků ze zmrazených prostředků. Případně k jejich zdanění, které by peníze Rusku přímo nevzalo, ale vyneslo by podle některých odhadů až tři miliardy eur na úrocích, které by byla Unie schopna posílat Ukrajině jako přímou finanční podporu.
Jakkoli by se rozhodně nejednalo o ideální řešení, minimálně tak radikální, jako nově prosazují Spojené státy na úrovni G7 či některé státy ze střední a východní Evropy, v evropském kontextu se na této úvaze již nějakou dobu buduje konsenzus, který by byl přijatelný pro 27 zemí EU. Když to srovnáme s plánovanou evropskou podporou Ukrajině ve výši 50 miliard eur po dobu následujících tří let, nejednalo by se o nezanedbatelnou sumu peněz. A Evropany by nic nestála.
Na druhou stranu, pokud přihlédneme k hodnocení Světové banky, představuje tento potenciální krok pouze částečné řešení, protože více než 400 miliard dolarů potřebných na ukrajinskou poválečnou rekonstrukci by ani všechny zmrazené finanční prostředky ruské centrální banky nepokryly. Navíc, tato suma s každým ruským útokem, jako tomu bylo v uplynulých dnech, stoupá.
Ať situace dopadne tak či onak, Rusko bude jednou dovedeno k zodpovědnosti za své zločiny a bude muset Ukrajině dlouhé roky či desetiletí vyplácet reparace, které mohou jít právě i ze zmrazených aktiv. Pro Západ je tedy výhodné tyto peníze udržet a využívat je vůči Kremlu jako nátlakový prostředek. Bohužel, všechny zmařené lidské životy žádné reparace nevynahradí.
