Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Go west, young man - Vydej se na západ, mladý muži. Věta, kterou zná leckterý fanoušek westernů.
Nejde jen o filmové klišé, ale také o odraz toho, co utvářelo Ameriku. Od prvních osadníků, kteří se odvážili na nedozírné pláně Středozápadu přes dobrodruhy v období zlaté horečky po beatníky a hippie, kteří se hnali za svým kalifornským snem. Američané sami sebe chápali jako národ na cestě, národ hledačů, kteří se nebojí vzít svůj osud, svých pět švestek a své děti do rukou a vyrazit za obzor.
Sociologové učili studenty o tzv. „faktoru M“, tedy faktoru mobility, který odlišoval Američany od opatrnických zápecníků v Evropě. V 19. století se každý rok přestěhovala zhruba třetina Američanů, ještě v 60. letech minulého století to byla pětina. Třikrát víc než v Evropě.
Teď je s americkou výjimečností konec. V roce 2023 se přestěhoval jen každý třináctý Američan. Podle některých názorů největší demografická erupce, která Spojené státy potkala za půl století.
Některé její důvody jsou prosté: Desetiletí stagnující reálné příjmy přinášejí potíže s pořízením nového bydlení. V rodinách, závislých na příjmech obou rodičů, je často noční můrou sladit hledání nikoliv jednoho, ale hned dvou zaměstnání v novém bydlišti.
Jiné důvody nejsou vůbec tragické: Rozvoj komunikačních technologií ulehčuje práci na dálku.
Závažná je naopak změť problémů, které popisuje ve své mimořádně vlivné knize s názvem „Uváznutí“ kulturní historik Yoni Applebaum. Problémů, které jsou stejně dobře známé Američanům, stejně jako Čechům.
Když se před padesáti lety uklízeč přestěhoval ze zapadákova v Alabamě do New Yorku, vydělal si o tolik víc, že se mu bohatě vyplatilo platit ve velkoměstě vyšší nájem. Dnes by pro něj stěhování skončilo finanční ztrátou jednoduše proto, že ceny bydlení jsou v místech, kde je dobře placená práce, násobně vyšší než v minulosti.
Appleabum, sám liberál, vidí viníka v progresivistických elitách, které s dobrými úmysly nahrnuly do cesty stavbě nových bytů a rozvoji měst obrovské množství svazujících pravidel a vytvořily společnost, kde možnost vetovat i dobré záměry je téměř nekonečná.
Jeho teze tvoří součást širokého proudu sebekritiky, kterou prochází okolí Demokratické strany a nad kterou visí stěžejní otázka: Jak nás mohl porazit Donald Trump? Odpověď velmi často zní: Stát i společnost paralyzuje příliš mnoho regulací vymyšlených v dobré víře liberály. „Nic nefunguje“, konstatuje titul další mimořádně rezonující knihy.
Epidemie dobrých úmyslů, které plodí dobře míněná pravidla, neparalyzuje jen ty, kteří uvázli v amerických městečkách, kde tradiční průmysl už dávno vyhynul a zůstaly jen hořkost a nostalgie po zašlých časech. Své o ní vědí čeští zájemci o stavbu domu, podnikatelé a lékaři, kteří nestíhají stavět, podnikat a léčit, protože vyplňují formuláře. Znají ji starostové, kteří raději neutrácejí obecní peníze, protože vědí, že to je nejrychlejší cesta k tomu, aby jim do kaslíku přišlo trestní oznámení. Potýká se s ní každá evropská země, potýká se s ní Japonsko.
Najít na ni lék je jedním z nejdůležitějších úkolů, před kterými naše společnosti stojí. V ideálním případě dřív, než se do jeho „řešení“ pustí nějaká místní obdoba revolučních gard. Podobná té, jaká si aktuálně ve Spojených státech říká DOGE.
