Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Sociální média nahrazují tradiční média jako hlavní zdroj informací. Bohužel to ale není dobrá zpráva, píše Francis Fukuyama ve svém posledním komentáři na Substacku.
Oligarchizace zůstává tím největším problémem médií, tvrdí Fukuyama. Jako jeden z příkladů tohoto trendu uvádí i Andreje Babiše, jenž by se letos mohl opět stát premiérem v Česku.
Když Fukuyama píše o tom, jak Elon Musk proměnil Twitter (pardon, X) v megafon krajní pravice, mnozí Češi si asi vzpomenou na proměnu MF Dnes po jejím převzetí Babišovým Agrofertem. Historie se opakuje, jen v jiném měřítku.
Česká republika byla v tomto ohledu jakási laboratoř budoucnosti. Co jsme zde viděli v malém, se nyní odehrává na globální úrovni. Berlusconi byl prototyp, Babiš beta verze a Musk je finální produkt - oligarcha 2.0 pro digitální věk.
Je fascinující, jak přesně Fukuyama pojmenovává mechanismus: Bohatý člověk nekupuje média proto, aby na nich vydělal. Kupuje je proto, aby získal politický vliv. Muskových 44 miliard za Twitter se může zdát jako špatná investice, pokud přemýšlíme čistě ekonomicky. Ale pokud je cílem politická moc, je to možná nejefektivněji utracených 44 miliard v historii.
Zatímco tradiční média měla alespoň nějaká pravidla a regulace, sociální sítě jsou jako Divoký západ. Fukuyama správně poznamenává, že staré televizní stanice podléhaly kontrole FCC a určitým normám mediální neutrality. Nic takového pro sociální sítě neexistuje.
Jeho návrh na zavedení tzv. middleware, který by omezil editoriální moc platforem, zní zajímavě. Bavíme se o softwaru, jenž by algoritmus platformy upravil „na míru“ pro uživatele. Jinými slovy, pravidla by si určovali uživatelé, nikoli majitelé platformy.
Je to reálné? Na něčem takovém by se buď musely dobrovolně dohodnout technologické firmy, anebo by to musela vyžadovat legislativa. Ruku na srdce - dokážeme si představit, že by současný americký Kongres něco takového schválil? Nebo že by evropští zákonodárci dokázali k něčemu podobnému firmy donutit?
Asi ne.
Je ironické, že země jako Česká republika, jež prošly bolestivou zkušeností s mediálními oligarchy, mohly světu posloužit jako varování. Svět se ale raději učí na vlastních chybách. A tak místo Babišovy MF Dnes máme Muskův Twitter, jen v globálním měřítku.
Fukuyama končí svůj text varováním, že sociální sítě jsou jako nabitá zbraň ležící na stole. Musk je takovým prototypem blázna, který má (možná) dobré úmysly, ale teď našel pistoli, a tak z ní jen tak pro legraci střílí do vzduchu i kolem sebe.
Ten problém je jinde – příště si může vzít pistoli do ruky někdo, kdo bude přesně vědět, kam zamířit a na koho vystřelit. Otázka zní: Dokážeme ještě střelce odzbrojit, nebo je už pozdě? Marketingově řečeno, „dozvíme se už brzy“. V Česku nejpozději na podzim.
