Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Evropa konečně probouzí svého technologického obra ze spánku. Začátkem února oznámila odvážnou iniciativu OpenEuroLLM, která má ambici vytvořit první evropský otevřený jazykový model světové úrovně. Je to krok správným směrem, ale cesta k úspěchu bude lemována pastmi.
Projekt pod vedením českého experta Jana Hajiče z Karlovy univerzity a finského vysokoškolského učitele Petera Sarlina představuje fascinující experiment: Může byrokratická Evropa konkurovat jak dravému americkému Silicon Valley, tak státem podporovanému čínskému technologickému sektoru? OpenEuroLLM se pokouší vzít to nejlepší z obou světů – americkou excelenci a čínskou státní podporu – a přidat k tomu specificky evropský prvek transparentnosti a etiky.
Evropa se probouzí… se zpožděním
Zatímco OpenAI, Google a Anthropic investovaly miliardy do vývoje modelů, které dnes dominují AI trhu, Evropa dlouho zůstávala u pravidel hry. Evropská komise přijala AI Act, přísnou regulaci umělé inteligence, která dává důraz na transparentnost a etiku – a nepochybně ovlivní globální standardy. Jenže zatímco Evropa debatovala, jiné mocnosti stavěly.
Vstup OpenEuroLLM na scénu ukazuje, že Brusel konečně pochopil, že regulace sama nestačí. Chcete-li být technologicky suverénní, musíte si klíčové technologie vyvinout sami. OpenEuroLLM je v tomto smyslu strategickým projektem. Má dát Evropě vlastní, otevřený a vícejazyčný model, který nebude závislý na zahraničních korporacích.
Myšlenka je to skvělá. Jenže už první pohled na její provedení odhaluje hned několik zásadních problémů.
Pasti na cestě k úspěchu
První problém je financování. S rozpočtem 37,4 milionu eur (s potenciálem růstu na 56 milionů) projekt připomíná Davida chystajícího se na souboj s Goliášem. Zatímco Microsoft investoval do OpenAI deset miliard dolarů, evropský projekt operuje s částkou, která by v Silicon Valley stačila sotva na rozjezd středně velkého AI startupu.
Dokonce i evropská Mistral AI získala v jediném investičním kole 105 milionů eur. Jinými slovy, OpenEuroLLM se pokouší konkurovat formuli 1 s rozpočtem na rallye v regionálním mistrovství.
Druhé riziko je koordinace a byrokracie. Konsorcium 20 partnerů napříč Evropou zní impozantně, ale skrývá v sobě past přílišné byrokracie. Jak poznamenal jeden z kritiků, „20 státem financovaných firem společně stavějících něco“ zní jako recept na neúspěch. Ano, máme úspěšné příklady fungujících celoevropských projektů (Airbus, Galileo), ale není jich moc.
A konečně – otázka kvality modelu. Cílem je vyvinout otevřený, mnohojazyčný LLM pokrývající všechny jazyky EU. Projekt staví na otevřenosti (otevřené modely, data i kód) a má zajistit soulad s připravovanou regulací AI Act. Hlavní výzvy spočívají v dostupnosti dat (zejména pro menší jazyky) a sladění špičkového výkonu modelu s přísnými právními omezeními (ochrana soukromí, transparentnost).
Víme, že AI je disciplína, kde vítěz bere vše. Pokud evropský model nebude konkurenceschopný, zůstane jen akademickým experimentem bez reálného dopadu. Evropští výzkumníci možná vyvinou model, který bude „eticky nejčistší a nejtransparentnější“, ale pokud bude zároveň méně schopný než top modely (dnes třeba GPT-4o nebo Claude 3.5 Sonnet), komerční adopce bude nulová.
Jak to otočit ve výhodu?
Přestože jsou rizika velká, Evropa má několik trumfů, které by mohla správně využít.
Zaprvé, již zmíněná otevřenost. Pokud se povede vytvořit komunitu firem a vývojářů, kteří na tomto modelu postaví vlastní aplikace, může se z něj stát standard pro určité segmenty trhu – například pro státní správu, překladatelské služby či vědecký výzkum.
Zadruhé, multilingvní zaměření. Jestli se podaří vyvinout model, který opravdu dobře zvládne češtinu, finštinu, rumunštinu nebo řečtinu (tedy jazyky, které dnes v AI nejsou tak kvalitně podporované), Evropa může mít unikátní výhodu.
Zatřetí, regulace jako výhoda. Ačkoli evropské regulační prostředí je často vnímáno jako brzda inovací, v případě AI může hrát klíčovou roli. Pokud se firmy budou muset přizpůsobit pravidlům AI Actu, může být pro ně snazší sáhnout po modelu, který je od začátku nastaven tak, aby tyto regulace splňoval.
Evropská AI – mission (im)possible?
OpenEuroLLM je odvážný projekt, který si zaslouží pozornost. Evropa se konečně snaží být nejen regulátorem, ale i inovátorem. Zároveň je to ale projekt plný pastí a rizik, který ukáže, zda se Evropě podaří zkombinovat americkou dynamičnost s čínským státním přístupem – nebo zda na této kombinaci ztroskotá.
Chceme-li být optimisty, můžeme v OpenEuroLLM vidět první krok k evropské AI suverenitě. Evropa má šanci ukázat třetí cestu ve vývoji AI – mezi americkým tržním darwinismem a čínským státním kapitalismem. Je to riskantní sázka (a dobře víme, že „třetí cesty“ nemají moc dobrou pověst), ale jedna z těch, které stojí za to zkusit.
A pokud to nevyjde? Sen o evropském velkém jazykovém modelu bude jen dalším drahým pokusem, který se utopil v dobrých úmyslech. A taky cennou lekcí o tom, jak (ne)organizovat ambiciózní technologické projekty v 21. století.
