Hlavní obsah

Komentář: Biden už ztrácel rozum. Ale teď ho znovu potkal

Foto: POTUS/X.com

Joe Biden se vzdal možnosti obhajovat post amerického prezidenta.

Joe Biden udělal správné rozhodnutí, které by se mohlo zapsat do dějin výrazným písmem.

Článek

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

Člověku ho je i trochu líto. Jak se asi musí cítit někdo, kdo vyhraje takřka bez oponenta prezidentské primárky a kdo má – vzhledem k ekonomickému oživení, malé nezaměstnanosti a dalším parametrům – slibně našlápnuto ke znovuzvolení, aby pak musel hodit flintu do žita, protože ho k tomu dotlačí ostatní?

Teď se na to už zapomínalo, protože jeho zdravotní problémy související s pokročilým věkem přebíjely vše ostatní, ale Joe Biden po celou dobu své více než padesátileté politické kariéry vynikal pozoruhodnou, zejména po rétorické stránce okázalou bojovností a neústupností.

Uměl mluvit a uměl to hodně nahlas. Přitom ale tak, že v rámci svého politického tábora nikoho neurazil. Což byla mimochodem kvalita, která ho před čtyřmi lety vynesla až do Bílého domu. To když se demokraté po vleklých primárkách shodli právě na Bidenovi jako kandidátovi, který je pro stranu, rozvětvenou na spoustu proudů, nakonec nejpřijatelnější.

Už tehdy se ve straně vedla debata o Bidenově věku. Ale když zvítězil, všichni zmlkli. Stal se sice nejstarším americkým prezidentem v historii, jenže k zadostiučinění mnohých pokořil neurvalého, mstivého a morálně zkorumpovaného Donalda Trumpa.

Byla to právě Bidenova známá celoživotní bojovnost, ba paličatost, jež v poslední době vyvolávala v americkém veřejném prostoru skepsi, když došlo na otázku, zda by mohl druhou prezidentskou kandidaturu dobrovolně vzdát.

Navíc se vtíralo pomyšlení, že je to s ním po mentální stránce možná už tak špatné, že si vlastně ani nebyl schopen uvědomit šíři problému, do kterého se dostal. Tedy že by jeho voliči v listopadu možná raději zůstali doma, nešli volit a jen si ucpali uši polštářem.

Zatím samozřejmě není jasné, kde budou demokraté hledat někoho politicky podobného. U všech jmen, která se okamžitě začala zmiňovat – třeba viceprezidentka Kamala Harrisová nebo kalifornský guvernér Gavin Newsom –, je problém v mnoha různých „ale“. Harrisová je neoblíbená, nakonec i proto, že absolutně nezvládla pohnout s neuspokojivou situací na jižní hranici, přes kterou neustále proudí davy migrantů. Byl to přitom její zásadní úkol, který jí Biden svěřil. Newsom je zase mimo svůj stát málo známý a navíc se ani neúčastnil primárek.

Nechme to vše ale pro tuto chvíli stranou. Stejně jako skutečnost, že náhlá potíž vyvstává i pro Trumpa, který se bude muset přeorientovat na boj proti někomu, o kom zatím nemá tušení. A proto, dodejme jízlivě, nemá na tuto osobu zatím ani vymyšlenou posměšnou a údernou přezdívku. Třeba se mu nebude hledat snadno, když se jeho protikandidátem stane někdo o generaci mladší.

Paličatý stařec Joe Biden, zdálo se, už už ztrácel rozum. Náhle jej ale potkal. A udělal správné rozhodnutí, které by se mohlo zapsat do dějin výrazným písmem. Ať už demokraté pošlou do boje o Bílý dům kohokoli, Amerika bude mít v listopadu před sebou úplně jinou volbu než tu, která byla ještě v neděli ráno na stole.

Doporučované