Hlavní obsah

Komentář: Bejrút opět pod palbou. Příměří v Libanonu pomalu skomírá

Layla Bartheldi
Spolupracovnice redakce, doktorandka antropologie věnující se výzkumu v Libanonu
Foto: Shutterstock.com

Bejrút po izraelském útoku, říjen 2024, ilustrační fotografie.

Na hlavní město Libanonu minulý týden dopadla poprvé od vyhlášení příměří raketa. Jedná se pouze o jedno z mnoha porušení mírového ujednání. Ze strany Izraele byly v minulých měsících zdokumentovány stovky případů.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Krátce před pátečním odpolednem se mezi obyvateli Bejrútu začal šířit nechvalně známý obrázek. Satelitní mapa, na kterém je červeně vyznačený objekt, který izraelská armáda (IDF) plánuje v následujících okamžicích zasáhnout.

Zacílená budova se nacházela v blízkosti dvou škol, jež byly narychlo evakuovány, stejně jako další oblasti hustě zalidněné čtvrti Hadath, která je součástí jižního Bejrútu, známého také jako Dahíja (předměstí). Strach se ale šíří i čtvrtěmi, které se nacházejí v bezpečné vzdálenosti.

Izrael předložil dvojí vysvětlení útoku. Jednak měly být v budově skladovány drony Hizballáhu, toto tvrzení ovšem Izraelci nepodložili žádnými důkazy. Dále se mělo jednat o reakci na předchozí odpálení několika raket z libanonského území.

Stát Izrael z tohoto útoku viní Hizballáh, který vinu popírá. Pokud by se ukázalo, že se rakety do severního Izraele pokusilo vyslat libanonské hnutí, jednalo by se o poměrně výjimečný postup. Hizballáh se ke svým vojenským akcím zpravidla hlásí. Libanonský premiér Nawaf Salam zdůraznil, že armáda nyní po viníkovi intenzivně pátrá.

Obyvatelé země si zatím kladou otázku, zda byl útok přímo na Bejrút, nad kterým opět krouží izraelské drony, ojedinělým incidentem, či zda předznamenává další eskalaci. Ač lidé v hlavním městě zatím doufají, že se situace dále nevyhrotí, události v jižních regionech začínají připomínat situaci z loňského roku – platnému příměří navzdory.

Ve stejný den, kdy izraelská raketa srovnala se zemí rezidenční budovu v Bejrútu, byly intenzivně ostřelovány také dvě vesnice v blízkosti de facto hranice s Izraelem. Těm žádné varování nepředcházelo – jak je tomu ostatně ve většině případů.

Právě jihu Libanonu je věnována podstatná část úmluvy o klidu zbraní a také zde téměř denně dochází k jejímu porušování. Co je tedy obsahem dohody a jak její dodržování vypadalo v posledních měsících?

Neklidný klid zbraní

Úmluva byla podepsána zástupci Státu Izrael a libanonského hnutí Hizballáh na konci listopadu 2024 pod záštitou Spojených států s Francie.

Zásadním bodem je kompletní stažení IDF z libanonského území a odsunutí vojenských jednotek Hizballáhu nad řeku Lítání. Místo Hizballáhu by měla kontrolu nad jižním Libanonem plně převzít libanonská armáda ve spolupráci v mezinárodními jednotkami. Dalším klíčovým aspektem dohody je kompletní zastavení přeshraničních vojenských operací.

Izraelská armáda v této chvíli nadále okupuje pět lokalit na libanonském území. O tom, zda či případně v jakém rozsahu se vojenské jednotky Hizballáhu stáhly z jižní části země, v současnosti nejsou žádné informace. Kromě sporného útoku v posledním týdnu však není evidována žádná jejich vojenská aktivita, a to ani po obnovení útoků v Gaze.

IFD navíc dále pokračuje v pravidelném bombardování libanonského území i devastaci příhraničních vesnic. Od vstupu příměří v platnost bylo zabito již na sto lidí. Nejrozsáhlejším jednorázovým masakrem pak bylo zavraždění více než dvaceti lidí a zranění dalších desítek, kteří se pokoušeli vrátit do svých vesnic, ze kterých byli vyhnáni během hlavní eskalace konfliktu.

Kromě pozemní přítomnosti je také pravidelně narušován vzdušný prostor Libanonu jak prostřednictvím dronů, tak i vojenských letadel. IDF dále umožnila vstup na území izraelským osadníkům, deklarovaně z náboženských důvodů, aby se mohli pomodlit na místě, které považují za hrob rabína Aši.

V době pátečního útoku na Bejrút se libanonský prezident Joseph Aún účastnil schůzky s Emmanuelem Macronem. Francouzský prezident násilný akt bezprostředně odsoudil, nedošlo však k žádným konkrétním krokům, které by se pokračující vojenské aktivitě pokusily zamezit.

Nekonečná válka, nebo vynucený mír?

Podle izraelských médií se podstatná část odborníků, věnujících se tamní situaci, shoduje, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu pokračování války zkrátka potřebuje kvůli udržení vlastní pozice ve vládě a s ní spojené imunity.

Mezinárodní trestní soud na něj již vydal zatykač pro válečné zločiny, který řada zemí jako Spojené státy a Maďarsko nerespektuje. V lokálním kontextu mu po ztrátě imunity hrozí až desetileté vězení za rozsáhlou korupci a podvody.

Vzhledem k obnovení útočných akcí v Pásmu Gazy a rozšíření bombardování okupovaného území v Sýrii, se však pro momentální vojenské násilí v Libanonu nabízí i jiná potenciální interpretace. Je jí tlak na uzavření trvalé mírové dohody. Libanon v tuto chvíli Stát Izrael neuznává a nachází se s ním od jeho založení v roce 1948 formálně ve válečném stavu.

Představa normalizace vztahů s okupačním státem se nyní části obyvatel vyčerpaného a zdevastovaného Libanonu začíná jevit o něco přípustnější než v minulých letech. Izrael se tedy vojenskými útoky může snažit tlačit na proměnu veřejného mínění.

Trvalý mír a na něj navázané budování ekonomických vztahů a přístup k nerostným zdrojům je silně podporován také Spojenými státy, které mají v regionu svoje strategické zájmy. V Libanonu byl krátce po vyhlášení loňského příměří zvolen nový prezident a následně i vláda, jejíž personální obsazení Spojené státy podpořily.

Současný kabinet si klade jako prioritu úplné odzbrojení hnutí Hizballáh, avšak bez odpovědi na otázku, kdo bude nyní chránit suverenitu libanonského území. Po příslibu bezpečnosti se ptají především lidé v jižních regionech, kteří pokračující agresi stále pociťují na vlastní kůži. I přes to, že v daných regionech válka dopadá nejintenzivněji, na podpoře Hizballáhu se to neprojevuje.

Kontrolu nad jihem Libanonu by podle momentálně platné úmluvy měla plně převzít libanonská armáda. Dlouhodobě podfinancované ozbrojené síly však nedisponují kapacitami ani vybavením, aby se úkolu mohly ujmout. Ze strany Spojených států byla slíbena materiální podpora, zatím však nepřichází v adekvátním rozsahu.

Útoky neustávají

Právě v době, kdy dopisuji tento text, dochází k dalšímu neohlášenému nočnímu útoku na jižní Bejrút. Byli během něj zabiti minimálně tři lidé a další zraněni. Opět se tak děje bez reakce mezinárodního společenství, které ignorováním neustálého porušování dohody o příměří v regionu ztrácí již tak velmi narušenou kredibilitu.

Doporučované