Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Všichni tu statistiku známe. Spojené státy vedou v počtu případů masových střeleb. V žádné zemi se jich nestane víc, a to i vztaženo k počtu obyvatel. Zatímco v USA žije necelých pět procent obyvatel planety, za posledních padesát let se zde stalo 31 procent zaznamenaných případů (údaj z roku 2022). Jejich počet navíc po roce 2000 roste.
O důvodech rovněž nikdo nepochybuje – jsou to benevolentní zákony umožňující nakupování i držení zbraní. Když vezmeme země nejvíc podobné Spojeným státům, ale s přísnými zákony (Kanada, Británie, Austrálie), dochází v nich ke zlomku případů. Většina Američanů to vnímá jako problém, zároveň však není politická vůle to změnit. Držení zbraně se bere jako jedno ze základních práv a má hluboké historické kořeny. Je ostatně i součástí ústavy, konkrétně v jejím druhém dodatku.
Tradičně se tento postoj přičítá hlavně americkým republikánům. Zmíněné právo vždy interpretovali jako neomezené a vycházející z přesvědčení, že ozbrojené obyvatelstvo je nejlepší pojistkou proti tyranii vlády či nástupu diktatury. A samozřejmě, významnou roli hraje i lobbing zbrojních firem, jejichž zájmy reprezentuje vlivná a hlasitá organizace NRA (National Rifle Association).
Historicky nebyl vztah ke zbraním až tak zpolitizovaný, v primárně „venkovských“ státech si je pořizovali republikáni i demokraté. Důvodem byla ochrana rodiny i majetku, a také lovení zvěře. V devadesátých letech do toho však vstoupila politika, a demokraté začali benevolentní postoj ke zbraním kritizovat jako nemorální.
Tím spíš je překvapivé to, co ze statistik z posledních let zveřejnil v sobotním vydání deník Wall Street Journal. Mezi těmi, kteří si v posledních letech kupují zbraně, dominují překvapivě levicoví Demokraté. Víc než polovina si přitom pořídila první, ve srovnání se čtvrtinou Republikánů.
Mezi lety 2010 a 2022 vzrostl počet Demokratů vlastnících zbraň z 22 na 29 procent. Zbraň drží kandidátka na prezidenta Kamala Harrisová i kandidát na viceprezidenta Tim Walz. Harrisová vlastní ruční zbraň, Walz loveckou pušku. Naopak Donaldu Trumpovi kvůli trestnímu řízení hrozí, že o právo držet zbraň přijde.
Liší se i důvody. Zatímco dřív si je pořizovali, bez ohledu na přesvědčení, typicky bílí muži, dnes jsou mezi vlastníky první zbraně zastoupeny významně i ženy, členové různých menšin a komunit, různé etnické skupiny. Důvody uvádějí ve výzkumech rovněž různé, od strachu z rostoucí kriminality až po politickou nestabilitu.
Ozbrojení liberálové mají jedno specifikum: O svých zbraních neradi veřejně mluví, často jejich držení tají před přáteli nebo dokonce i rodinnými příslušníky. A protože jde o Ameriku, mnozí to zároveň pochopili jako byznysovou příležitost. Vznikají střelnice a kluby pro lidi s liberálními názory. Zakladatel facebookové skupiny nazvané Progresivní střelci z L. A. je sám střelecký instruktor, a novinářům řekl, že jeho kurzy pro začátečníky jsou do roku 2026 vyprodané.
Mnozí to berou jako ukázkový příklad pokrytectví. „Jako kdyby vegani doma tajně na dvorku opékali steaky,“ napsal na twitteru jeden pravicový komentátor. Jiní říkají, že by to ze zpolitizovaného sporu naopak mohlo „upustit páru“. Když se Demokrati a Republikáni přestanou o svoje zbraně hádat, je větší pravděpodobnost, že se shodnou na nějakém kompromisním, aspoň částečném zpřísnění zákonů.
Anebo je tu vysvětlení pesimističtější, až temné. Jestliže je americká společnost čím dál víc zpolitizovaná a polarizovaná, těžko můžeme předpokládat, že když si všichni začnou víc kupovat zbraně, je to signál nějakého sblížení. Spíš pragmatický postoj zrcadlící strach a obavy z budoucnosti.
Libertariáni často citují slova, nejspíš chybně přičítaná Benjaminu Franklinovi: „Demokracie je, když dva vlci a ovce hlasují o tom, co bude k večeři. Svoboda je, když dobře ozbrojená ovce odmítne hlasovat.“ Což je i nejpravděpodobnější interpretace citovaných statistik: liberálové se rozhodli dobře ozbrojit.
