Článek
Kolumbie souhlasila s přijímáním migrantů vyhoštěných ze Spojených států, uvedl v neděli Bílý dům. Podle něj se tak odkládá Trumpův plán na uvalení cel na dovoz z Kolumbie kvůli tomu, že jihoamerická země odmítla přijmout dva americké deportační lety. Informovaly o tom dnes světové agentury.
„Kolumbijská vláda souhlasila se všemi podmínkami prezidenta Trumpa, včetně neomezeného přijímání všech nelegálních přistěhovalců z Kolumbie vrácených ze Spojených států, a to i na palubě amerických vojenských letadel, bez omezení a odkladů,“ uvedla podle agentury AP v neděli večer místního času tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Trump podle ní „očekává, že všechny státy budou s USA plně spolupracovat na přijímání deportací jejich občanů, kteří jsou ve Spojených státech ilegálně“.
„Dnešní události jasně světu ukazují, že Amerika je znovu respektována,“ uvedla také mluvčí.
„Překonali jsme patovou situaci se Spojenými státy,“ oznámil kolumbijský ministr zahraničí Luis Gilberto Murillo. „Budeme nadále přijímat Kolumbijce, kteří přijedou kvůli deportacím, a zajistíme jim důstojné podmínky, na které mají coby občané právo,“ uvedl. Podle agentury dodal, že pro přepravu migrantů, které měly do Kolumbie dovézt americká vojenská letadla, je k dispozici prezidentský letoun.
Kolumbie podle informací agentury Reuters odmítla nechat přistát na svém území dvě vojenská letadla, přičemž v každém bylo asi 80 lidí určených k deportaci z USA. Lety byly součástí Trumpovy snahy vystupňovat vyhošťování cizinců, kteří na americkou půdu vstoupili nelegálně nebo zde pobývají bez povolení. Kolumbijský prezident Gustavo Petro krok vysvětloval tím, že Američané musí s cizinci při jejich vyhošťování zacházet důstojně.
Americký prezident uvedl, že krok Kolumbie „ohrozil národní bezpečnost“ USA a že nařídil své administrativě přijmout sadu „urgentních a rozhodných odvetných opatření“. V seznamu, který publikoval na své sociální síti Truth Social, uvedl kromě „nouzového“ cla ve výši 25 procent také zákaz vstupu do USA pro kolumbijské činitele i „podporovatele“ nebo blíže nespecifikované finanční a bankovní sankce. Trump také zmínil zavedení zpřísněných hraničních kontrol pro Kolumbijce mířící do USA, podle agentury Reuters americké velvyslanectví v Bogotě současně přestalo vydávat víza.
Leavittová po urovnání sporu upozornila, že opatření, které předpokládalo zavedení cel ve výši 25 procent na veškeré kolumbijské zboží a jejich následné zvýšení během jednoho týdne na 50 procent, bude „ponecháno v záloze a nebude podepsáno“. Trump ale podle ní zachová vízová omezení pro kolumbijské činitele a zesílené celní kontroly zboží z této země, dokud se úspěšně nepodaří navrátit do Kolumbie první skupinu deportovaných.
Kolumbie tradičně byla předním spojencem Washingtonu v Latinské Americe. Vztahy obou zemí se ale zhoršily po nástupu prezidenta Petra do úřadu v roce 2022. Tento bývalý guerillový bojovník se pokoušel od USA distancovat, píše AP. Kolumbie mezi lety 2020 a 2024 přijala 475 deportačních letů ze Spojených států, což je pátý nejvyšší počet, uvádí nevládní organizace Witness at the Border, která tyto lety monitoruje. Kolumbie také loni začala přijímat deportační lety z Panamy financované Spojenými státy.
