Severní Korea kupuje Rusku čas, říká analytik

Joseph Bermudez se v rámci své práce v think tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) zabývá primárně analýzou satelitních snímků mapujících dění v Severní Koreji.

V posledních zhruba třech měsících byla oblast jeho zájmu jasná: provoz mezi severokorejským Račinem a ruskými přístavy, kam proudí lodě s kontejnery plnými zbraní a zejména dělostřeleckou municí.

„Tak například 13. října bylo v přístavu Račin 150 kontejnerů, 23. října 785, pak třeba 10. listopadu 1010. A takhle to jde pořád dál,“ vypočítává analytik pro Seznam Zprávy objem a frekvenci dodávek, které se svými kolegy pozoruje.

Systém zásobování jsme s odkazem na analýzy satelitních snímků popsali už v dřívějším článku. Severní Korea zřejmě Rusku posílá víc dělostřelecké munice, než dokáže celá Evropa vyrobit za rok. Otázkou zůstává, kolik jí ještě může poslat v budoucnu.

Bermudez se domnívá, že role Pchjongjangu ve vztahu k Moskvě momentálně spočívá v tom, že Rusku kupuje čas pro nastartování vlastní zbrojní produkce. Pokud by ale Rusko začalo prohrávat, může důležitost Severní Koreje ve válce na Ukrajině ještě růst.

Podle jihokorejských tajných služeb byl z KLDR do Ruska během zhruba dvou měsíců přesunut milion kusů dělostřelecké munice. Nezávislé analýzy satelitních snímků uvádí nejméně půl milionu. Jak věrohodné podle vás jsou tyto odhady?

Myslím, že přesné číslo neznají ani tajné služby. Problém je v tom, že to číslo se mění v podstatě každý den. My monitorujeme provoz mezi severokorejským přístavem Račin a ruskými přístavy. Pozorujeme nepřetržitý pohyb lodních kontejnerů, přičemž někdy jde i o tisíc kusů v jediné dodávce.

Další problém je se samotnou kalkulací. Sice víme, jak velké jsou bedny na munici, kolik se do nich vejde a kolik zaberou místa, ale také víme, že severokorejské zásilky s nejvyšší pravděpodobností neobsahují čistě dělostřeleckou munici. Jsou tam i rakety pro raketomety, obyčejná munice, miny a celá řada dalších věcí. Navíc víme, že lodní přepravu doplňuje doprava železniční.

Kvůli tomu všemu je jasné, že když někdo spočítá například počet kontejnerů, navíc třeba jen za jednu dodávku, nemůže se dostat k přesnému množství dělostřelecké munice. To prostě neznáme. Je to těžké odhadnout. Víme ale, že je toho hodně, že ty dodávky nadále pokračují a pravděpodobně ještě pokračovat budou.

Řekl jste, že někdy jde i o tisíc kusů kontejnerů. Mohl byste to trochu rozvést? Jak velké dodávky a s jakou frekvencí zhruba pozorujete?

Přečtu vám pár záznamů. Tak například 13. října bylo v přístavu Račin 150 kontejnerů, 23. října 785, pak třeba 10. listopadu 1010. A takhle to jde pořád dál. Poslední satelitní snímek, co tady mám, je starý necelý týden (rozhovor se uskutečnil 6. prosince, pozn. red.).

Pokud bych se měl vyjádřit k tomu odhadu milionu kusů dělostřelecké munice, řekl bych, že to zní reálně. Myslím si, že jen v těch dodávkách, co se nám podařilo sledovat, klidně mohlo být tolik. Opět ale upozorňuji, že se nejedná jen o munici.

Klíčovou otázkou je, jak dlouho může tato spolupráce KLDR s Ruskem pokračovat. Kolik toho vůbec víme o severokorejských zásobách dělostřeleckých granátů a dalších zbraní?

Nemám přístup k utajovaným informacím, takže vycházím z toho, co během let zveřejnily americké a jihokorejské úřady. Podle těchto informací existuje předpoklad, že si Severní Korea uchovává v podzemních skladech zásobu na čtyři až šest měsíců případné války s Jižní Koreou.

Neznáme odhad toho, jak by vypadala severokorejská denní spotřeba. Je pravděpodobné, že během let se tyto odhady posunuly. Když se podíváme na moderní války, například na Blízkém východě, nebo teď na Ukrajině, můžeme vidět, že tempo spotřeby munice je mnohem vyšší, než s jakým se počítalo dřív. Je tedy pravděpodobné, že KLDR buď musela zvýšit své zásoby, nebo že má v roce 2023 zásobu na méně než čtyři až šest měsíců války.

Co víme o severokorejských výrobních kapacitách?

Víme, že tamní zbrojní průmysl je rozsáhlý. Není moc sofistikovaný a vyrábí primárně základní věci jako například AK-47, protitankové střely, základní dělostřelecké rakety a tak dále. Výrobní kapacita těchto základních zbraní je ale velká. Co se týče surovin a nerostného bohatství potřebného k výrobě těchto zbraní, víme, že KLDR má všeho dost na svém vlastním území a nemusí nic dovážet.

Severní Korea tedy pravděpodobně posílá veškeré své zásoby Rusku a mezitím navyšuje a zrychluje vlastní výrobu.

Můžeme tedy očekávat, že se ze Severní Koreje stane jedna velká továrna na zbraně pro Rusko a její role ve válce na Ukrajině ještě poroste?

Myslím si, že role Severní Koreje ve vztahu k Rusku bude balanční.

Rusko po rozpadu Sovětského svazu snížilo produkci munice, pak přišla válka na Ukrajině, která byla těžší a delší, než Rusko očekávalo. Sáhlo tedy do rezerv a pak začalo shánět munici v zahraničí, tedy například v Íránu a v Severní Koreji. Mezitím se ale snaží obnovit vlastní produkci.

Myslím si tedy, že Severní Korea tady spíš kupuje Rusku čas na oživení vlastních kapacit. Nakonec by tedy výše severokorejských dodávek měla klesnout a měla by je nahradit vlastní ruská produkce.

To ale říkám, když předpokládám, že bude pokračovat situace, kdy ani jedna válčící strana nemá jasně navrch. Pokud by se vývoj války začal výrazně otáčet proti Rusku, je pravděpodobné, že podpora KLDR naopak poroste.

Jak velká role je podle vás Severní Koreje v ruské schopnosti pokračovat ve válce?

To nedokážu říct. Musím ale říct, že to, že se ruský prezident Vladimir Putin setkal s Kim Čong-unem, bylo opravdu významné.

Už teď je velmi pravděpodobné, že KLDR poslala Rusku víc dělostřelecké munice, než dokáže vyrobit za rok celá Evropa. To je možná pro mnohé zarážející a o důležitosti severokorejské role to říká hodně…

To zarazilo všechny. NATO i Evropu, Rusko i USA. Hlavním překvapením tady ale bylo to množství munice, které se v této válce spotřebovalo a spotřebovává. Podle mě to nicméně zas tak překvapivé nebylo, protože to vyplývá z toho, co víme z minulosti.

Spotřeba munice se kontinuálně zvyšuje s každou další válkou. Když se na novou válku připravujete podle toho, kolik bylo spotřebováváno při minulé válce, nejste připraveni na novou, ale na minulou válku. Na druhou stranu je ale jasné, že válka je velmi drahá a že jakmile skončí, každý chce ušetřit a omezit zbrojení na minimum, takže se může snadno stát, že zásoby pak nestačí.

Co mě ale překvapilo, alespoň tedy ze začátku války, bylo, že Rusové nepochopili, proti komu bojují. Ukrajinci byli vycvičení stejně jako Rusové a Sověti. Rusko tedy zpočátku bojovalo proti těm samým zbraním a taktikám, jaké samo používá. Bojovalo samo proti sobě. A selhalo. Sovětská armáda totiž byla velmi pečlivě připravována na obranný boj proti případnému útoku zemí NATO. Rusové tedy zaútočili na armádu, která moc dobře ví, jak se bránit, a nevzali to v potaz.

A co ta současná spolupráce Ruska a Severní Koreje? Jak moc je, nebo není překvapivá?

Nejdřív jsem si myslel, že Rusko se na Severní Koreu neobrátí. Když se ale prohlubovala spolupráce s Íránem, říkal jsem si, že KLDR by mohla být logickým pokračováním. Když se to stalo, byl jsem přeci jen trochu překvapen. Jak už jsem zmínil, nejvíc překvapující bylo setkání Putina s Kimem. Nečekal jsem, že to bude Putin ochotný udělat, ale on je velmi dobrý politický hráč a prostě se rozhodl využít veškerých dostupných možností.

Co ze spolupráce s Ruskem získává samotná KLDR?

Nejvíc ze všeho samozřejmě peníze. Pak to pravděpodobně budou i nějaké zásoby potravin. Pokud jde o vojenské záležitosti, myslím si, že dochází k poskytování technologií, které ani nemusí být na světové poměry příliš vyspělé, protože Severní Korea je, s výjimkou několika oborů, velmi zaostalá. Řekl bych tedy, že to bude prostě něco, co obecně pomůže severokorejské armádě.

Jestli budou Rusové posílat přímo i zbraně, mohly by to být například vyřazené starší letouny, které už nejsou ve službě, nabízí se i torpéda, nebo technologie na vylepšení tanků a obrněných vozidel. Jak už jsem řekl: nejsou to ty nejmodernější a nejlepší věci podle světových ani ruských poměrů, ale pro Severní Koreu mohou být velmi hodnotné.