Článek
Při letošním udělování Oscarů bude dánský film Svatý pavouk jedním z hlavních favoritů. Příběh o sériovém vrahovi prostitutek v íránském Mašhadu, který byl natočen podle skutečné události, ale Íránci ve svých kinech neuvidí. Mrazivý thriller, jenž je také sondou do misogynie íránské společnosti, totiž tamní úřady zakázaly.
Režisér Ali Abbasi o svém filmu říká, že nechtěl natočit jen obvyklý thriller o sériovém vrahovi: „Je to o hluboce zakořeněné misogynii v íránské společnosti, která není náboženská ani politická, ale kulturní,“ vysvětlil při příležitosti udílení evropských filmových cen.
V době, kdy vraždy probíhaly, žil Abbasi ještě v Íránu, odkud později odešel studovat do Stockholmu. „Příběh mě zaujal během soudního procesu. V normálním světě není pochyb o tom, že muž, který zabil 16 lidí, by byl vnímán jako vinný. V Íránu to ale bylo jiné: část veřejnosti a konzervativní média ho začaly oslavovat jako hrdinu,“ vzpomínal s tím, že sériový vrah byl zbožným a vysoce respektovaným občanem.
Film útočí na zemi, národ i město
Film už triumfoval loni v Cannes, odkud si Zar Amir Ebrahimiová, jež ztvárnila novinářku pátrající po vrahovi, odnesla Zlatou palmu pro nejlepší herečku. Ohromný úspěch ale nijak neobměkčil postoj íránského režimu: „První promítání filmu se uskutečnilo v Cannes. Ještě před ním byl zveřejněn trailer. Někteří íránští představitelé ho bleskově odsoudili poté, co zhlédli dvouminutovou ukázku. Okomentovali ji tak, že film útočí na zemi, národ i město Mašhad,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy Mehdí Badžestání, představitel hlavní mužské role zabijáka Sajjída Hanajího.
Co vyvolalo protesty v Íránu?
- Íránem už od poloviny září zmítají rozsáhlé protesty. V zemi propukly po smrti mladé ženy, která zemřela krátce poté, co ji zatkla mravnostní policie. Protesty se rozšířily do více než 80 měst po celé zemi.
- Zemřelá dvaadvacetiletá Mahsá Amíníová byla na návštěvě u své rodiny v Teheránu, když ji a její doprovod zadržela mravnostní policie. Podle ní žena nedodržela striktní kodex oblékání, který nařizuje místním ženám od dob islámské revoluce v roce 1979 zakrývat vlasy a krk. Odvezla ji na policejní stanici k výslechům. Krátce nato Amíníová zemřela.
Sedmačtyřicetiletý herec žije nyní více než rok v Německu. Z jeho odpovědí na politické dotazy týkající se íránských protestů čiší velká opatrnost, přesto je ale znát, na jaké straně stojí. Na otázku, zda by nemohl v rodné zemi dostat nějaký trest za roli v režimem zakázaném filmu, odpovídá takto: „Neudělal jsem nic špatného, za co bych zasloužil potrestání.“
Aktuálnost filmu vzhledem k nynějším protestům vnímají i kritici: „Je to v každém případě pozoruhodný film, zvláště s ohledem na to, co se právě děje v Íránu… Je dobře vystavěný a umožňuje nám nahlédnout na širší společnost skrze tuto Íránku,“ ohodnotil snímek Tim Cogshell z amerického časopisu FilmWeek. Filmu dal 84 procent.
Protesty, které v Íránu vypukly po smrti 22leté Kurdky Mahsy Amíníové, se nemohly vyhnout ani uměleckému prostředí, v němž se Badžestání pohybuje: „V posledních týdnech uvěznili několik mých kolegů a dalším vyhrožovali. Nevím o tom, že by se zastavovaly nějaké produkce, vím ale, že umělci na všech úrovních teď nechtějí ve výrobě uměleckých děl pokračovat,“ říká herec.
Nevyhrajeme, dokud něco neztratíme
Jednou ze známých hereckých tváří, kterou íránský režim uvěznil, byla i oscarová herečka Taraneh Alidoostiová. Hvězda snímku Klient se měla provinit tím, že šířila nepravdy o celonárodních protestech.
Alidoostiová totiž odsoudila popravu demonstranta Mohsena Šekariho a na svém instagramu od září zveřejnila nejméně tři příspěvky vyjadřující solidaritu s demonstranty. Její účet, který sledovalo asi osm milionů lidí, byl následně pozastaven. Na svobodu se dostala po dvou týdnech za mřížemi. Z věznice vyšla prostovlasá – jak je vidět, vynucování zakrývání vlasů u žen už režim ajatolláhů zřejmě definitivně vzdal.
To, k čemu v posledních týdnech v Íránu dochází, považuje Badžestání za významný vývoj: „Lidé vyměnili své životy i peníze za své přirozené touhy a základní práva. Brzy se dočkají jasných výsledků. Nevyhrajeme ale, dokud něco neztratíme,“ přiznává.
Hlasy Íránek na Seznam Zprávách
Přečtěte si výpovědi účastnice íránských protestů i novinářky z Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda.
Odmítá přitom, že on sám by byl v Íránu vlivnou osobou. Na dotaz, zda události po smrti Mahsy Amíníové změnily íránský film, odpovídá, že to ukáže až čas. „Íránskému lidu a íránským filmařům předpovídám zářnou budoucnost,“ řekl opatrně.
Tomu se nelze divit – když v posledních týdnech Seznam Zprávy přinesly rozhovory s účastníky protestů, vždy to bylo anonymně, lidé v některých případech nechtěli sdělit ani svůj věk či místo, kde žijí. Měli obavy o bezpečnost nejen svoji, ale i svých blízkých.
V kinech sice Íránci úspěšný film vidět nemohou, cestu k němu si ale přesto mnozí najdou: „Cenzura existuje ve všech zemích, není to jen v Íránu. Svatého pavouka nyní promítat veřejně nesmějí, doufám ale, že ho brzy lidé v kinech uvidí. Nedávno jsem byl informován, že film je k dispozici na internetu,“ uzavírá Badžestání.