Kolébka vagnerovců nepláče. Vazby na Rusko si ale Afrika ráda ponechá

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Pracujeme. Teplota je plus 50 stupňů. Všechno je tak, jak máme rádi. Vagnerovci provádí průzkumné a pátrací akce, dělají Rusko ještě větší na všech kontinentech a Afriku ještě svobodnější… Spravedlnost a štěstí africkým lidem. Děláme noční můru ze života ISIS, al-Káidě a dalším banditům,“ kasal se Jevgenij Prigožin na svém posledním videovzkazu.

Publikoval ho na sociální síti Telegram v úterý, tedy den před tím, než se v Rusku zřítilo letadlo, na jehož palubě podle seznamu cestujících byl i on sám. Bylo to poprvé od červnového pochodu vagnerovců na Moskvu, kdy se Prigožin ozval veřejnosti.

Video vzniklo vcelku symbolicky v Africe. Na kontinentu, kde historicky byli (a po fiasku se vzpourou v Rusku zase jsou) vagnerovci vůbec nejaktivnější.

„Teprve včera (středa) se vrátil z Afriky. Setkal se tam s některými oficiálními zástupci,“ potvrdil poslední Prigožinovy kroky ve čtvrtek ruský prezident Vladimir Putin, když kondoloval jeho rodině.

Podle západních analytiků citovaných BBC byl Prigožin v posledních dnech svého života v západní Africe především proto, aby rozšířil působnost vagnerovců do dalších zemí, včetně Nigeru. Tam nedávno proběhl převrat namířený i proti působení Francie v regionu (více zde).

Protože Prigožin po nepovedeném tažení na Moskvu upadl u Putina v nemilost, někteří experti spekulovali, že by se mohl „uklidit“ právě do Afriky. Vagnerovci tam mají mocenské i ekonomické zájmy - vydělávají tam miliony dolarů. A často přitom nemilosrdně vraždí kohokoli, kdo se jim postaví na odpor.

„Plány (vagnerovců) na africkém kontinentu se nezměnily. Chtěli být co nejvíce přítomní (v afrických zemích), podporovat spřízněné vlády - většinou protizápadní vojenské junty - a tím tak zabránit Západu se dále etablovat na kontinentu a získávat minerály a další ekonomické zisky,“ popisuje pro Seznam Zprávy politický geograf Bohumil Doboš z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Co se bude dít dál, se zatím nedá odhadnout. Dá se ale čekat, že se ruská vláda pokusí vagnerovce nahradit jinou strukturou, aby ruský vliv nezmizel. Operace v Africe jsou totiž pro Rusko klíčové,“ popisuje politický geograf další možný vývoj.

„Spekulovalo se také, že Prigožin letěl do Mali, protože se jeho dohody snažila nabourat GRU, takže je možné, že by to (operace vangerovců) mohla převzít ruská tajná služba nebo jiné jednotky ruského bezpečnostního aparátu. Spekulovalo se i, že některé bývalé vagnerovce, kteří odešli z Afriky, se snažily rekrutovat jiné soukromé vojenské společnosti v Rusku,“ popsal dále český expert.

V brzké době se ale podle něj nedají čekat zásadní změny. „Možná dojde k výměně jednotek nebo velení, ale Rusko africké země nepustí.“

Smrt Prigožina také otevírá otázku, jak moc byly operace v afrických zemích navázané přímo na jeho osobu. Podle britského deníku The Guardian to byl právě on, kdo vytrvale rozvíjel osobní vztahy s válečnými veliteli, vůdci vojenských převratů, zkorumpovanými politiky a podnikateli. To ostatně naznačuje i citovaná reakce Putina.

Podle českého experta to nicméně ukáže až čas.„Jak moc byli vagnerovci v Africe navázaní právě na osobu Prigožina, je zatím otázkou. Jeho aktivity byly utajované. Prigožin sice budoval byznysové impérium, ale vojenskou stránku měla na starosti jeho pravá ruka Dmitrij Utkin, který je taktéž po smrti," upozorňuje Doboš. Naráží tak na velitele, podle jehož přezdívky vagnerovci údajně dostali jméno a který byl také na seznamu pasažérů havarovaného Prigožinova letadla. Více si o něm můžete přečíst zde.

„Až teď se tedy ukáže, jak moc byly africké buňky (vagnerovců) samostatné, jakou roli hrály osobní vazby Prigožina a jak se podaří Kremlu s tou situací vypořádat,“ dodává politický geograf.

Africké země, kde se vagnerovci pohybují, nicméně jeho smrt spíše přechází. Například představitelé prozatímního Národního shromáždění v Mali se postavili na stranu junty, která popírá, že by země měla s vagnerovci cokoliv společného. „S touto osobou nemáme žádné vazby. Osobně ho neznáme. Nemáme k tomu co říci,“ uvedli pro BBC.

Jakoukoliv linku na šéfa vagnerovců popřel i úředník ministerstva informací z Burkina Fasa. Úřady ve Středoafrické republice tvrdí, že mají málo informací, a stále pochybují, že Prigožin byl v letadle, které se ve středu zřítilo u Moskvy.

„Mlčení afrických zemí vystihuje, jak byl vztah (afrických zemí a Prigožina) utilitární. Ukazuje se, že vazby mezi nimi byly především ekonomické a bezpečnostní, ne ideologické. Teď africké země budou usilovat o jiné nastavení, protože si uvědomují, že vazby na Rusko potřebují. Nemají proto důvod Prigožina oplakávat, navíc když se k němu téměř nehlásí ani samotný Kreml,“ dodává Doboš.

Vagnerovci se už několik let intenzivně prosazují především v zemích Sahelu, některé už jsme zmínili. Soustředí se především na státy s nefungující infrastrukturou a bohatými zásobami nerostných surovin. K tomu pak chtějí získat přístup a ekonomicky z něj těžit.

Zároveň se snaží naklonit na svou stranu místní vlády protizápadní rétorikou, která tam vzhledem ke koloniální minulosti většiny států dopadá na úrodnou půdu. Vagnerovci jim nabídnou bezpečnostní pomoc a využívají toho, že pro ně západní země neudělaly v tomto směru dost, jak vysvětluje možnou motivaci pro narůstající spolupráci afrických lídrů s vagnerovci americký think tank Foreign Policy Research Institute (FPRI).

„Vagnerovci dokážou některým africkým režimům poskytnout základní bezpečnost, aby přežily. Africké státy je na oplátku vyplácejí ekonomickými a diplomatickými koncesemi, na které autoritářské země dokážou přistoupit,“ popsal vzájemnou spolupráci před časem Doboš.

Vagnerovci navíc za podporu afrických vlád na rozdíl od západních spojenců nepožadují politické změny, např. demokratizaci, liberalizaci, dodržování základních lidských práv.

Proto byl pro ně i nedávný puč v Nigeru příležitost. Když tamní generál Abdouraham Tiani, bývalý vůdce prezidentské stráže, provedl 26. července převrat proti demokraticky zvolenému prezidentovi, mezi prvními, koho požádal samozvaný nigerský lídr o pomoc, byli právě vagnerovci.

Prigožin na puč, který odsoudily západní země, Africká unie i Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS), reagoval pozitivně a zdůraznil, že se tak země vymanila mimo jiné z područí západních kolonialistů.

Vagnerovci ale mají díky Prigožinovi silné vazby a především zisky ve výši milionů dolarů v několika jiných afrických zemích - Mali, Středoafrické republice, Súdánu a Libyi. Spekuluje se také o jejich aktivitách na Madagaskaru, v Burkina Fasu nebo Demokratické republice Kongo.