Kokain v krabicích s banány. Balkánské kartely se umí infiltrovat všude

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Kokain, který míří na evropský trh, stojí především na aktivitách „balkánských kartelů“, informuje nedávno zveřejněná investigativa agentury Reuters. Ty se spoléhají především na lodní přepravu a dlouhodobé investování do lidí i konexí na obou stranách Atlantického oceánu.

„Když mluvíme o velkých zásilkách, které mají zásobovat evropský kontinent, jediná skupina, která je hegemonem, je balkánská,“ uvedl v této souvislosti pro Reuters Ivo Silva, detektiv brazilské federální policie, který vyšetřoval případy balkánských pašeráků.

Co stojí za vzestupem balkánských kriminálních skupin, které ovládají dodavatelský řetězec kokainu mířícího do Evropy? Faktorů je několik, jak uvádí Reuters na základě analýzy tisíců stran policejních záznamů a zpráv, soudních dokumentů z Evropy, Spojených států a Latinské Ameriky a také z rozhovorů s více než dvěma desítkami úředníků na obou stranách Atlantiku.

Tím zásadním je schopnost balkánských kartelů se infiltrovat do všech klíčových článků dodavatelského řetězce.

Například na obou stranách Atlantiku se podařilo kriminálním živlům vybudovat struktury skrze napojení na členy balkánských diaspor.

Pro samotný převoz kokainu přes oceán se kartelům podařilo infiltrovat mezi tisíce mužů původem z Balkánu, kteří pracují přímo na lodích. Někteří jsou často podle protidrogových úřadů, policejních zpráv a soudních spisů náchylní ke korupci nebo nátlaku. Pro kontext - právě přes lodní dopravu se uskutečňuje přibližně 90 procent světového obchodu se zbožím.

Běžnou praxí je podle investigativy, že překupníci balkánské námořníky podplácí nebo jim vyhrožují, aby s přepravními kontejnery manipulovali, ukrývali kokain v jejich věcech nebo ho na moře převáželi z menších člunů.

Kartelům také hraje do karet, že produkce kokainu v Jižní Americe v posledním desetiletí prudce vzrostla. Podobně také poptávka v Evropě je a nadále vzrůstá.

Na vzestupu balkánských pašeráků má podle úřadů také zásluhu dlouhá historie a tradice, námořnictví, pašeráctví a migrace na Balkánu.

Reuters tak popisuje balkánské překupníky jako podnikavou skupinu logistických specialistů, operující ve všech článcích kokainového dodavatelského řetězce, a tím pádem nepostradatelné pro ostatní subjekty, které na trhu operují.

Jak obrovský vliv balkánské kartely mají, přibližuje případ z roku 2019.  V červnu onoho roku americké úřady zabavily na palubě nákladní lodě MSC Gayana přibližně 18 tun kokainu v hodnotě přes miliardy dolarů. Loď společnosti Mediterranean Shipping Company se sídlem v Ženevě tehdy plula z Jižní Ameriky do Rotterdamu. Cestou se zastavila v americké Filadelfii.

Právě tam došlo k razii, která skončila zabavením jednoho z nejvyšších množství kokainu v americké historii. Usvědčeno z pašování kokainu bylo osm členů posádky, včetně pěti Černohorců a jednoho Srba.

Přestože tento případ naplno odhalil aktivity balkánských gangů teprve před pár lety, investigativa na základě dokumentů, které obdržela, informuje, že se pašeráci snažili infiltrovat na lodě společnosti MSC již mnoho let předtím.

MSC ve vyjádření pro Reuters uvedla, že pašování kokainu je „problémem, který vyžaduje reakci celého odvětví“. Po incidentu z roku 2019 údajně posílila bezpečnostní opatření a investovala desítky milionů ročně, včetně investic do technologií. Všechny dodavatele důkladně prověřuje, jak informovala dále.

Pro kontext - MSC je přitom největší lodní přepravní společností na světě. Reuters dále uvádí, že je také významným zaměstnavatelem balkánských námořníků a v Černé Hoře provozuje středisko pro výcvik posádek.

Podle amerických a evropských protidrogových úředníků stojí právě balkánské kartely za většinou kokainu, který se každoročně dostane do Evropy.

Evropská agentura MAOC (Námořní analytické a operační středisko), která koordinuje zátahy na narkotika ve vodách Atlantiku, uvedla, že v loňském roce bylo na moři zabaveno rekordních 9,11 tuny kokainu spojovaného s balkánskými zločinci, což je o 300 procent více než v roce 2015.

V belgickém přístavu Antverpy, který je hlavní evropskou vstupní branou pro jihoamerický kokain, úřady loni zabavily rekordních 116 tun. Nizozemští celníci zadrželi v roce 2023 téměř 60 tun, což je téměř o pětinu více než v roce 2022.

Podle vyšetřovatele Balkánské pracovní skupiny evropské policejní agentury Europol je nyní přítomnost balkánských zločinců v Jižní Americe silnější než kdykoli předtím. Úředník uvedl, že zde působí více než 50 velkých pašeráckých buněk ze západního Balkánu a stovky gangsterů jsou rozptýleny po celém regionu, dodává Reuters.