Článek
Pokud některý stát získá, či ztratí letadlovou loď, zcela oprávněně to vyzývá k bilancování a hodnocení vlivu na rozložení světových námořních sil. Tato obrovská plavidla tradičně patří k největším chloubám celých námořnictev a dovolit si je může jen několik zemí. Své místo mezi takovými státy nyní silně potvrdila Indie, když představila novou loď Vikránt.
Plavidlo sice nedosahuje rozměrů největších letadlových lodí světa a technologicky zaostává i za letos představenou čínskou lodí Fu-ťien. Indie ale díky ní nakročila do prestižního klubu zemí, které mají víc než jednu letadlovou loď.
Po Velké Británii a Číně je také třetí zemí, která v posledních třech letech přišla s novou letadlovou lodí vlastní výroby (podle BBC pochází z Indie 76 % dílů).
V tabulce můžete vidět přehled zemí s letadlovými loďmi ve výzbroji i s jejich počty podle analytiků z Global Firepower. Indie je v nich uvedená ještě s jedinou lodí, protože zapojení plavidla Vikránt do služby ještě potrvá, což platí i pro čínskou Fu-ťien.
Pro dokreslení obrázku o aktuálním světovém rozložení sil v kontextu letadlových lodí je třeba dodat ještě několik věcí.
Číselná statistika například pomíjí, že jediná ruská letadlová loď Admiral Kuzněcov se stále opravuje po problémech při modernizaci a požáru. Do služby se podle nedávné zprávy agentury TASS odkazující na zdroje z ruské armády navíc nemá vrátit dřív než v roce 2024, tedy později, než se uvádělo ještě loni. Původně přitom měla být k dispozici už v roce 2022.
Matoucí může být také srovnání Velké Británie a Itálie. Počet plavidel je sice stejný, ale britské lodě jsou o hodně modernější i větší.
Soupeří se i na nebi
Rychle dopředu jde i vývoj stíhaček. Svou vlastní moderní představila nedávno Jižní Korea
Analytici z Global Firepower do výčtu také nezahrnuli například dvě menší japonské lodě, které prošly nebo procházejí přestavbou z helikoptérových na letadlové.
Bez zajímavosti není ani fakt, že až se do služby zapojí čínská i indická loď, nebudou mít už USA víc letadlových lodí než zbytek světa. Součet plavidel uznávaných odborníky z Global Firepower jako letadlových lodí mimo USA se vyhoupne na 12, zatímco USA jich provozují 11.
Spojené státy v pozici země s největším počtem letadlových lodí to nicméně samozřejmě ani zdaleka neohrozí.
„Super letadlové lodě“ má jen USA a Čína
USA i nadále také patří k „zlatému standardu“ moderních „super letadlových lodí“. Toto označení s nejasnou definicí se podle odborníka na námořní vojenství H. I. Suttona používá pro největší letadlové lodě, jejichž letadla obstojí v boji s většinou potenciálních rivalů.
Za „super letadlovou loď“ se podle jeho nedávného článku pro Naval News dá označit už jen čínská Fu-ťien a v budoucnu zřejmě i plánovaná francouzská „letadlová loď nové generace“, která se má teprve začít stavět.
Indická Vikránt se svou délkou 262 metrů a kapacitou pro 30 letadel na členství v klubu „super letadlových lodí“ neaspiruje. CNN nicméně dodává, že v soupeření se svým hlavním rivalem Čínou mají indičtí námořníci na druhou stranu výhodu – zkušenosti.
Indie začala s první letadlovou lodí operovat už v roce 1961. Vyrobená byla v Británii, jmenovala se rovněž Vikránt a do důchodu šla v roce 1997.
Čína naopak až do roku 2012 neměla s provozem letadlové lodě žádnou zkušenost. V posledních letech se na tato plavidla ale silně zaměřila. V roce 2019 přivítala ve službě první loď vlastní výroby a nyní vyhlíží zavedení své supermoderní Fu-ťien.
Vikránt mimo jiné podle analytiků dala Indii i konstrukční zkušenosti, které může potenciálně zúročit při novém projektu. O výrobě další nové letadlové lodi se v Indii momentálně mimochodem živě diskutuje, ale zatím nebyla schválena. Vyrobit Vikránt podle BBC trvalo 13 let.
Stále mocná zbraň
Její představení také světu znovu připomnělo, že letadlové lodě zůstávají, alespoň podle úsudku hlav armád, mocnou zbraní, do které se vyplatí investovat. „I přesto, že v ‚raketovém věku‘ přibývá otázek ohledně obranyschopnosti letadlových lodí, největší námořnictva, včetně amerického, japonského, čínského nebo britského, zdvojnásobují investice do tohoto sektoru,“ řekl pro CNN odborník na mezinárodní studia John Bradford a dodal, že Indie se snaží držet krok.
Podle Suttona zbraně vyvinuté na ničení letadlových lodí udělaly skutečně velký pokrok. Nic to ale nemění na tom, že tato plavidla, zejména díky velkému doletu letadel a vlastním obranným systémům, poskytují „bezkonkurenční konvenční převahu nad nepřítelem“.
„Efektivita protitankových zbraní při válce na Ukrajině také vyvolala mnoho otázek nad budoucností tanků. Přesto tanky na bojišti obě strany nadále zoufale potřebují a využívají. Podobné diskuze se vedou i v námořním světě,“ vysvětlil Sutton. Investice do nich podle něj motivuje i fakt, že se dají využít i při humanitárních nebo diplomatických misích.
