Článek
Podle úterní zprávy australského meteorologického úřadu hrozí vznik El Niño ještě před koncem tohoto roku.
Brzký příchod jevu, který ovlivňuje podmínky téměř na celé planetě, predikuje všech sedm modelů, které Australané zkoumali. Některé prognózy navíc naznačují jeho extrémnější variantu, která může znamenat ještě vyšší teploty, silnější bouře, masivnější povodně i delší sucha.
Meteorologové z různých koutů světa soudí, že teplota hladiny moře do srpna překročí běžné hodnoty El Niña. Jeho charakteristickým rysem je zvýšení teploty hladiny moře nejméně o 0,8 °C nad dlouhodobý průměr v rovníkové oblasti Tichého oceánu.
El Niño přináší v mnoha oblastech vyšší riziko povodní, bouří a sucha. Australský úřad uvedl, že existuje 50procentní pravděpodobnost, že se El Niño vyvine před koncem roku. Některé modely dokonce naznačují, že už v říjnu by mohl nastat tzv. super El Niño (s teplotami 2 °C nad průměrem). Výhledy je ale třeba brát s rezervou, jak nabádají sami klimatologové.
„Vše od macka po slabocha“
Mike McPhaden z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že z historického hlediska se El Niño objevuje zpravidla přibližně jednou za čtyři roky.
„Jedno takové nás čeká. Nicméně velikost předpovídaného El Niña vykazuje velmi široké rozpětí – vše od macka po slabocha,“ řekl pro The Guardian.
El Niño je součástí přirozeného cyklu změny teploty v Tichém oceánu. V rozmezí každých 2 až 7 let se jeho teplota v oblasti rovníku změní až o 3 °C . Tento na první pohled nepatrný posun ale vyvolá kaskádu následků po celém světe a narušuje průběh počasí napříč světadíly.
Naproti tomu další jev – La Niña – se vyznačuje nižšími než průměrnými teplotami oceánu. Oba tyto jevy mají zásadní vliv na počasí na celém světě. Mezi teplejším a chladnějším obdobím je vždy několik měsíců, kdy panují neutrální podmínky.
Jak to funguje?
Princip fungování jevu jsme podrobněji vysvětlili v tomto článku:
El Niño pocítí celá planeta
Silnějším projevům nasvědčují podle australského úřadu i teploty v Indickém oceánu. Ty jsou „mírně zvýšené“ a mají samy o sobě tendenci způsobovat sušší podmínky. Právě to by mohlo přispět k silnějším účinkům El Niña.
McPhaden dodal, že velké El Niño přichází zpravidla každých 10 až 15 let, a proto by bylo „velmi neobvyklé“, kdyby se jedno objevilo brzy po posledním extrémním, které nastalo v letech 2015 a 2016. „I tak nás ale příroda dokáže vyvést z míry, když si myslíme, že víme všechno,“ řekl.
Právě zmíněné extrémní El Niño z roku 2016 pomohlo vyhnat globální teploty na nejvyšší zaznamenanou hodnotu, čímž ještě zdůraznilo globální oteplování způsobené člověkem. Extrémní teploty vyvolaly záplavy, sucha a epidemie cholery a horečky dengue.
„Ty opravdu velké se projevují po celé planetě extrémními suchy, povodněmi, vlnami veder a bouřemi. Pokud se to stane, budeme se muset připravit. Mohlo by to také vyšumět do ztracena. V každém případě bychom měli být ostražití a připravení,“ pokračoval McPhaden.
Studie naznačují, že s pokračujícím globálním oteplováním se zvyšuje i pravděpodobnost, že svět zažije právě extrémní projevy El Niña.
Jižní Afrika a Indie jsou ohroženy suchem a extrémními vedry, stejně jako státy v blízkosti západního Pacifiku, včetně Indonésie, Austrálie a tichomořských ostrovních států, jako jsou Vanuatu a Fidži, píše server The Converation.
V Austrálii, která se stále potýká s rozsáhlými povodněmi, přinese El Niño pravděpodobně mnohem sušší a teplejší počasí, zejména ve východních oblastech země. Právě nedávné masivní záplavy zvýšily obavy z obzvláště ničivého období požárů, protože zvýšený růst vegetace by mohl poskytnout palivo pro požáry v sušším a teplejším počasí.
Také Indie se připravuje na dopady jevu El Niño, který může oslabit monzun, jenž přináší srážky, na nichž je závislá při plnění vodních vrstev a pěstování plodin.
Podle Raghua Murtuguddeho, vědce zabývajícího se systémy Země z Marylandské univerzity, bývá monzun nejvíce ovlivněn, když se zima v jevu La Niña, kterou jsme právě zažili, změní na léto v El Niñu. To by se mělo stát právě letos.
Bez dopadů ale nezůstane ani americký kontinent. Příkladem může být právě El Niño z let 2015 až 2016, které způsobilo sesuvy půdy ve Střední a silná sucha v Jižní Americe.
Jako varování McPhaden a další vědci poukazují na rok 2014, kdy se objevily první předpovědi silného El Niña, které se nenaplnily. Nejsilnější El Niño v tomto století však začalo v roce následujícím, jak uvedl Agus Santoso, odborník na klimatické změny v Tichomoří z Univerzity Nového Jižního Walesu.
Santoso pro Guardian uvedl, že „předpovědi se přiklánějí k El Niñu, ale jestli bude slabé, nebo silné (…) na to si budeme muset ještě chvíli počkat“. Do června by to podle něj měly modely předpovědět přesněji.
Za případné katastrofy může i člověk
El Niño by mohlo – poprvé – způsobit, že oteplení světa přesáhne 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň z poloviny až konce 19. století.
Svět se kvůli lidské činnosti oteplil již přibližně o 1,2 stupně. A navzdory třem letům ochlazování způsobeného jevem La Niña patřily roční průměrné teploty z posledních let k těm vůbec nejteplejším v historii měření.
Podle Adama Scaifa, vedoucího oddělení dlouhodobých předpovědí Meteorologického úřadu Spojeného království, nakonec nezáleží na tom, zda bude hranice 1,5 stupně dosažena, nebo těsně překročena. „Je to poprvé v historii lidstva, kdy je tato hodnota na dosah – a to je opravdu podstatné.“
„Ať už El Niño přinese jakoukoli úroveň oteplení, některé jeho dopady – včetně extrémních teplot – budou velmi pravděpodobně bezprecedentní,“ řekl Scaife. „Pokaždé, když nyní přijde El Niño, přidává se to ke stále větší míře globálního oteplování, které jsme nashromáždili.“
I když nepřijde super El Niño, následující změna by klimatu může znamenat katastrofický scénář například pro mořské korály. El Niño je ohřívač oceánů a teplejší voda je pro korálové útesy špatnou zprávou. Následovaly by další případy masového vymírání a s blížícím se El Niñem se vědci stále více obávají dopadů na korály, které neměly dostatek času na zotavení.
Podobný dopad by mohlo mít El Niño na Antarktidu. Wenju Cai, hlavní vědecký pracovník CSIRO, australské národní vědecké agentury, uvedl pro CNN, že v bezprostředním horizontu mají události El Niño rozdílný dopad na celou Antarktidu, přičemž v různých oblastech dochází k nárůstu a poklesu množství ledu. Dohromady je však podle něj trend jasný – „celkový úbytek mořského ledu“.
