Klimatické snahy hatí dezinformátoři. Terčem bývá i Greta Thunbergová

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V době, kdy se světoví lídři scházejí na klimatickém summitu COP28 v Dubaji, přichází s varovnou zprávou Klimatická akce proti dezinformacím (CAAD). Rok 2023 se podle ní stal obdobím, kdy se popírání klimatické krize opět dostává do mainstreamu, a dezinformace tak zhoršují klimatickou krizi.

„Rok 2023 bude nejteplejším rokem v historii, ale naléhavá opatření v oblasti klimatu, která potřebujeme, jsou sužována popíráním a virálními kampaněmi, které odmítají vědecký konsenzus (o klimatické změně, pozn. red.). Takový obsah nejen podkopává podporu veřejnosti, ale stále více narušuje důvěru v instituce a vede k násilí,“ cituje server Euronews Jennie Kingovou, vedoucí výzkumu politiky klimatu CAAD.

Organizace se ve své zprávě pokusila dezinformace nejen zmapovat, ale i odhalit jejich původce. „Profesionální úsilí lobby fosilních paliv se nyní protíná se státem sponzorovaným PR, online podvodníky a komerčními dezinformátory,“ vysvětluje Kingová.

„Popírání změn klimatu je globální fenomén, děje se v celém západním světě. Vzniklo v 90. letech v USA jako reakce na vyjednávání o snižování spotřeby fosilních paliv. Do Evropy se dostalo se zpožděním, ve větší míře se rozšířilo až po roce 2000. U nás bylo v tomto směru zásadní prezidentství Václava Klause, který tyto dezinformace dostal do širšího povědomí,“ řekl Seznam Zprávám Vojtěch Pecka, analytik Asociace pro mezinárodní otázky.

Zpráva CAAD se zaměřila na popírání klimatických změn na sociálních sítích. Například na síti X (dříve Twitteru) se v posledním roce masově rozšířil hashtag  #ClimateScam, tedy klimatický podvod. Pod tímto hashtagem zveřejňují klimatoskeptici své příspěvky popírající existenci klimatických změn.

Hashtag nejspíš rozšířila malá skupina uživatelů, které ale po vstupu Elona Muska do firmy velmi rychle narostl počet followerů. Například jeden z účtů, který měl v březnu pouhých 322 sledujících, jich má nyní 256 tisíc.

Klimatické dezinformace se objevují na mnoha webech známých médií, zpráva CAAD v této souvislosti jmenuje britský list The Daily Telegraph, americký Breitbart nebo Sky News Australia.

The Daily Telegraph například v minulém roce zveřejnil 171 názorových textů k otázkám životního prostředí. Podle novinářského a aktivistického webu DeSmog 85 procent z nich napadalo nebo podkopávalo klimatickou vědu, politiku nebo skupiny, které ji prosazují.

Think-tank Institut pro strategický dialog (ISD) už dříve v tomto roce zkoumal rétoriku antiklimatických aktivistů v anglicky, francouzsky a německy psaných médiích. V alternativních médiích našel hned 35 procent obsahu, který nějakým způsobem prosazoval antiklimatický aktivismus, v mainsteamových médiích pak bylo takových titulků osm procent.

Výraz „klimatičtí hysterici“ se objevil celkem ve 499 titulcích, v mnoha dalších se pak psalo o „klimatických šílencích“ či „klimatických teroristech“. Velmi časté pak bylo i přirovnávání ekologických aktivistů k melounům podle hesla „navrch zelený, uvnitř rudý“ snažící se je dát do jedné řady s komunisty.

Podobná je situace i v Česku: „Klimatické dezinformace u nás celkem běžně probublávají do mainstreamu, například zprávy o tom, že bude doba ledová,“ říká analytik Vojtěch Pecka.

V Česku vidí tři významné zdroje, které podle něj „zamlžují informační prostor“. „První je skrze konzervativní a neoliberální think-tanky. Dříve to bývalo Centrum pro ekonomiku a politiku, pak Institut Václava Klause a skupiny napojené na stranu Svobodných, které jsou ideologicky proti všem regulacím,“ vyjmenovává Pecka.

Druhou skupinu podle něj tvoří subjekty napojené na fosilní průmysl, konkrétně pak na byznysmeny Pavla Tykače a Daniela Křetínského, který navíc skupuje média. Návaznost na fosilní průmysl má i polostátní ČEZ.

„Třetí skupinou jsou subjekty napojené na Ruskou federaci, která je závislá na exportu fosilních paliv. Po roce 2012 začala velká snaha Ruska ovlivňovat veřejnou politiku v zahraničí, všechny proruské subjekty u nás šíří klimatické dezinformace. Sem patří Aeronet, Parlamentní listy, Protiproud a tak dále,“ dodává Pecka.

Přestože si mnohé společnosti zakládající si na společenské odpovědnosti nepřejí, aby se jejich reklamy objevovaly na webech spolu s klimatickými dezinformacemi, opak je pravdou – pomocí burz online reklamy, kterých funguje na 150, se daří klimatické dezinformace monetizovat, tedy na nich vydělávat peníze.

Velkým investorem ovlivňujícím veřejné mínění na internetu jsou těžařské firmy. Jen od ledna do října letošního roku utratilo 13 firem za reklamy na facebooku 5,21 milionu dolarů.

Ke koncernům investujícím velké peníze do reklam zdůrazňujících jejich udržitelnost patří Shell, ExxonMobil, BP nebo TotalEnergies. Podle zprávy Mezinárodní agentury pro energii ale tyto koncerny v loňském roce investovaly do obnovitelných energií pouze jedno procento celosvětových investic do udržitelných energií.

Jak už bylo řečeno i o Česku, dalším zdrojem klimatických dezinformací je podle CAAD Rusko, které se snaží zpochybňovat ropné sankce uvalené na něj kvůli napadení Ukrajiny. Dvojí přístup pak má k investicím do fosilních paliv v zemích Afriky – pokud jsou západní, jde o pokus ukrást Afričanům jejich přírodní bohatství, pokud jsou ale ruské, jsou oslavovány jako příspěvek k ekonomickému rozvoji.

Výskyt klimatických dezinformací z Ruska potvrzuje i další expertka Eva Klusová. „V ČR existuje velká vlna dezinformací ohledně klimatu. Dělila bych je na obecnou ruskou propagandu, která se dlouhodobě snaží snížit důvěryhodnost západních autorit a vědců a ostatní politické a spirituální směry. S ‚informačním tokem‘ z Ruska jsou pak i spojené osobnosti, které na ‚ruské propagandistické vlně‘ jedou,“ napsala Seznam Zprávám.

Další skupinou jsou podle Klusové různí konspirátoři „organického“ původu, tedy skupina obecně tíhnoucí ke konspiracím.

Rusko také často platí dezinformace útočící na klimatické aktivisty na Západě. Zvláště to platí v případě známé švédské aktivistky Grety Thunbergové, kterou například ruská propagandistická stanice RT označila za „klimatického Gluma“.

Článek jsme aktualizovali o vyjádření Evy Klusové.