Dohoda na zvýšení podpory Ukrajině. „Evropa se probudila,“ řekl Tusk

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Evropa prochází v posledních týdnech turbulentním obdobím. Dlouhodobé bezpečnostní záruky, které jí poskytovaly Spojené státy, začala nová americká administrativa zpochybňovat. Podobně razantně se proměnil i postoj Washingtonu vůči Ukrajině, která se už třetím rokem brání ruské agresi.

Zatímco dříve nabízeli američtí a evropští představitelé napadené zemi stabilní spojenectví, nový prezident Donald Trump se od tohoto přístupu odklonil. Při páteční schůzce s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským dokonce došlo k roztržce, která poukázala na nestabilitu americké pomoci a partnerství s Evropou.

Osamocená Evropa tak v neděli na summitu v Londýně řešila, jak může napadené zemi v této klíčové chvíli pomoci. Vedle toho ale byla horkým tématem i její vlastní bezpečnost.

Britský premiér Keir Starmer na okraj setkání poznamenal, že nadešel „okamžik, který se pro bezpečnost Evropy opakuje jednou za generaci“. Jakákoliv dohoda na podporu Ukrajiny musí podle něj být podpořena silou a každá země musí přispět nejlepším možným způsobem, a to tak, že všichni převezmou odpovědnost a zvýší svůj podíl.

Lídři se na summitu dohodli na čtyřech krocích, jak oznámil Starmer. Zaprvé zachovat přísun vojenské pomoci na Ukrajinu, dokud probíhá válka, a zvýšit hospodářský tlak na Rusko. „Nová dohoda umožní Ukrajině využít podporu 1,6 miliardy liber (téměř 50 miliard korun), to pomůže zachránit kritickou infrastrukturu,“ řekl.

Zadruhé jakýkoli trvalý mír musí zajistit svrchovanost i bezpečnost Ukrajiny a Kyjev musí být přítomný u jednacího stolu při jakýchkoli mírových jednáních.

Dále budou v případě mírové dohody evropští vedoucí představitelé usilovat o to, aby zabránili jakékoli budoucí invazi Ruska na Ukrajinu. A v neposlední řadě vznikne „koalice ochotných“, která bude bránit Ukrajinu a zajistí mír v zemi.

Na závažnost současné situace upozornila po skončení summitu i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

„Nyní je nanejvýš důležité, aby se investice do obrany zvýšily na delší dobu. Je to pro bezpečnost Evropské unie a my se musíme v geostrategickém prostředí, ve kterém žijeme, připravit na nejhorší, a tedy posílit obranu,“ prohlásila s tím, že je zapotřebí jasný plán Evropské unie a společný evropský přístup.

Ukrajina podle ní potřebuje „komplexní bezpečnostní záruky“, které podpoří její ekonomické a vojenské pozice.

„Evropa se probudila a mluví jedním hlasem o podpoře Ukrajiny, potřebě úzké transatlantické spolupráce a posílení východní hranice,“ reagoval polský premiér Donald Tusk po skončení summitu.

Je potřeba se více starat o naši bezpečnost a posílit prostředky, které do bezpečnosti dáváme, řekl premiér Petr Fiala po schůzce v Londýně České televizi. Účastníci summitu se podle něj shodli na potřebě navýšit podporu Ukrajiny a že jednou z bezpečnostních záruk je do budoucna mít silnou armádu.

Hostitel summitu se už v předvečer akce setkal se Zelenským. Ujistil ho, že podpora ze strany Spojeného království zůstává neochvějná, a země spolu podepsaly smlouvu o půjčce ve výši 2,26 miliardy liber (téměř 70 miliard korun), která má podpořit obranyschopnost Ukrajiny. Půjčka má být splacena z výnosů ze zmražených ruských aktiv.

Velká Británie nabídla ale i diplomatickou spolupráci, během které mají země ještě spolu s Francií pracovat na vytvoření mírového plánu. Ten by pak společně podle britského premiéra předložily Spojeným státům.

„Francouzi, Britové spolu s Ukrajinci a další teď chtějí připravit plán obsahující konkrétní závazky. To je v zásadě v souladu s tím, co Trump a jeho tým dlouhodobě od Evropanů chtějí – a přitom říkají, s námi už při podpoře Ukrajiny nepočítejte. Tedy není to nic surreálného. Spíš je škoda, že ta iniciativa přichází až teď,“ okomentoval pro Seznam Zprávy návrh Ondřej Ditrych, analytik z Evropského institutu pro bezpečnostní studia v Paříži.

„Zatím se vidina vyslání vojenské mise na Ukrajinu láme jednak na kapacitách, protože pro Evropany není jednoduché dát aspoň nějaké tři rotovatelné brigády, které by mohly mít po domluvě o příměří reálný efekt ve smyslu odstrašení dalšího ruského útoku; jednak na tom, že Evropané chtějí po USA pro své vojáky aspoň nějaké bezpečnostní záruky. Nejde jim o zavlečení USA do konfliktu, ale o přesvědčivější odstrašení Kremlu od nového útoku, a samozřejmě také o bezpečnost těch jejich jednotek, které tam budou,“ dodal.

Evropa i Ukrajina usilují o ukončení války vyvolané před třemi roky Ruskem, ale zároveň požadují jasné bezpečnostní garance pro Ukrajinu, které by ruského prezidenta Vladimira Putina odradily od další agrese.

Americký prezident přitom bezpečnostní záruky odmítá. A prosazuje co nejrychlejší uzavření příměří, které by ale podle expertů spělo spíše ve prospěch Ruska. Ostatně některá Trumpova prohlášení značí, že se jeho zahraniční politika přiklání k Moskvě. Najít tak shodu na mírovém řešení se nyní zdá velmi složité.

O zvýšení podpory napadené země mluvila po pátečních scénách z Bílého domu i Kaja Kallasová, nejvyšší diplomatka EU. „Dnes se jasně ukázalo, že svobodný svět potřebuje nového vůdce. Je na nás, Evropanech, abychom tuto výzvu přijali,“ napsala na sociálních sítích.

Bez americké pomoci nevykrvácí Ukrajina hned, ale času na řešení moc evropské státy taktéž nedostanou. „Bez amerických dodávek máme zhruba šest měsíců, než pocítíme nedostatek zbraní na frontové linii,“ řekl listu Politico bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

„Stojí za to i připomenout, že ruský postup od léta, který byl sice pomalý a lokalizovaný, ale během podzimu nabýval na rychlosti, se zdá se vyčerpává. A taky že toho, čeho ruská armáda dosáhla, dosáhla jen za cenu obrovských ztrát. Tohle dává i Evropanům nějaký čas. Problém budou konkrétní kapacity, jako protivzdušná obrana. Na to můžou bohužel doplácet i civilisté,“ popsal Ditrych.

Kromě rozhodnutí o další zbrojní podpoře se debatovalo také o vyslání evropských jednotek. Na tomto kroku se postoje států rozchází, největším zastáncem je ovšem právě britský premiér Keir Starmer. Ochotu vyslat vojáky na Ukrajinu už v minulosti projevil i Macron. Uvidí se tak, zda vůdci obou evropských mocností dokážou přesvědčit i další země.

V posledních týdnech řeší evropští lídři kromě podpory Ukrajiny i svou vlastní bezpečnost, zatímco záruky ze strany Severoatlantické aliance začínají mít praskliny.

Státy Evropské unie v posledních letech na jedné straně zvyšují své vojenské výdaje - loni vydaly o 30 procent více než v roce 2021. Některé země NATO však stále nedosahují cíle, aby vydávaly na obranu dvě procenta nebo více svého hrubého domácího produktu.

Nynější stav ovšem ani zdaleka nebude stačit, pokud se Spojené státy opravdu rozhodnou od Evropy v tomto případě odklonit. Jedním z témat, kterým se už dříve evropské státy zabývaly, je vytvoření vlastní koordinované armády.

Krátce před začátkem summitu také francouzský prezident Emmanuel Macron předeslal, že je připravený zahájit debatu o jaderném odstrašení, které by mohlo sloužit celé Evropě. Naznačil tak, že francouzské jaderné zbraně by mohly chránit kontinent před ruskou hrozbou, napsala agentura AP.