Článek
Izraelská armáda v sobotu oznámila, že při náletu v Bejrútu zemřel nejvyšší vůdce hnutí Hizballáh Hasan Nasralláh.
Podle premiéra Benjamina Netanjahua se tím Izraeli otevřela cesta ke změně rozložení sil v regionu.
„Způsob, jakým byl (Izrael) schopen oslabit Hizballáh, v Izraelcích posiluje vlastní image země, která je schopna neotřelými zásahy zasáhnout nepřítele. To je něco, co po měsících spíše deprese a pocitu beznaděje v Izraeli zvedlo náladu,“ komentuje vývoj posledních dní Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově.
V rozhovoru pro Seznam Zprávy odhaduje, jak by mohl na akci židovského státu zareagovat Írán i co bude zneškodnění lídra znamenat pro libanonské hnutí.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzkázal, že zabití lídra Hizballáhu Hasana Nasralláha změní rozložení sil v regionu na roky dopředu. Má podle vás pravdu? Stojí Izrael před možností výrazně zahýbat pořádky na Blízkém východě?
Zabití Nasralláha a další kroky proti Hizballáhu, které Izrael učinil za posledních pár dnů, a zřejmě ještě učiní, můžou do určité míry zamíchat rozdanými kartami.
Hizballáh patřil k nejsilnějším spojencům – k těm takzvaným proxies –, které měl Írán k dispozici. Pokud se Izraeli podaří tuto organizaci nejen v jižní části Libanonu, ale celkově výrazně oslabit, samozřejmě se to do určité míry odrazí i na tom, jak bude Írán vnímat svoji roli.
Irena Kalhousová
- Ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově, přednáší na Fakultě sociálních věd. Dříve působila v think-tancích jako analytička v Institute for National Security Studies v Tel Avivu, výzkumnice v Interdisciplinary Center v izraelské Herzliy, hlavní analytička v Pražském institutu bezpečnostních studií a vedoucí blízkovýchodního programu v Asociaci pro mezinárodní otázky.
- Od roku 2008 působí jako analytička a členka programové rady Nadace Forum 2000. Specializuje se na Izrael, arabsko-izraelský konflikt a bezpečnost na Blízkém východě a vztahy zemí střední Evropy s Izraelem. Má doktorát z London School of Economics and Political Science, magisterský titul z University of Cambridge a bakalářský titul získala na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě.
Írán vystavil síť svých spojenců, které se někdy říká osa odporu, aby ochránil mimo jiné i sám sebe. On nepotřebuje na své protivníky útočit přímo, například na Izrael nebo případně na zájmy USA, ale jednoduše použije své proxies, a tím se vyhne přímé odvetě.
Pořád nevíme, jak to bude, ale jestli se opravdu Hizballáh stane výrazně oslabenou, poškozenou organizací, bude to pro Írán znamenat novou situaci.
Jaká je další budoucnost Hizballáhu? Podaří se Izraeli zabitím lídra hnutí vymýtit? Nutno podotknout, že Izrael v minulosti zabil řadu lídrů Hamásu a byli je vždy schopni nahradit. Bude to s Hizballáhem stejné?
Opravdu neumím předpovídat budoucnost, to je to vůbec nejtěžší. Ale rozdíl mezi Hamásem a Hizballáhem je mimo jiné v tom, že Hizballáh operuje v existujícím státu a je to organizace, která je kromě ozbrojené složky také výrazným politickým hráčem v Libanonu.
Nálety na Hizballáh
„Izrael má ve vzduchu velký prostor pro manévry, což by u pozemního útoku neplatilo,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy bezpečnostní expert Jan Daniel. Po izraelských útocích na pozice libanonského Hizballáhu zemřely stovky lidí.
Bude velmi zajímavé sledovat, jestli situace využijí ostatní političtí aktéři. Hizballáh vybudoval stát ve státě. Je to organizace, která prosazuje svoje vlastní zájmy navzdory zájmům státu. Je otázkou, jestli na to, že se Izraeli zřejmě podaří výrazně oslabit vojenskou část, ostatní zareagují.
Dneska jsme slyšeli, že libanonská armáda je připravena přejít do jižního Libanonu a pomoct naplnit rezoluci 1701 z roku 2006, která mluví o tom, že Hizballáh na jihu Libanonu nesmí být přítomen, že je to oblast, kde může být pouze libanonská armáda a vojáci OSN.
To je první krok, zpráva Hizballáhu o tom, že jsou připraveni vzduchoprázdno, které bylo vytvořeno izraelským zásahem, zaplnit, což je vlastně dobrá zpráva.
Může být Libanon Hizballáhem vtažen do války s Izraelem?
Myslím si, že nikoliv Libanon jako stát. Úplně si nedokážu představit, že libanonská armáda vyhlásí válku nebo se bude zapojovat do války proti Izraeli. I když můžu se mýlit.
To, že do toho tu zemi zatáhne jinak, samozřejmě ano. Už to, že stovky Libanonců přišly o život (samozřejmě nevíme, kolik z nich byli samotní příslušníci Hizballáhu a kolik civilisté), to, že se mluví až o milionu lidí, kteří museli opustit své domovy (což je asi největší vnitrouprchlická krize v rámci Libanonu v historii, je všechno obrovská cena, za kterou platí Libanonci bez ohledu na jejich vztah k Hizballáhu.
Hizballáh vtahuje Libanon do války
Libanon se obává zatažení do další války s Izraelem, který útočí na cíle Hizballáhu. Militantní skupina sice na jedné straně čelí za své akce v zemi kritice, na té druhé je neodmyslitelně součástí tamní politiky i společnosti.
Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzkázal, že smrt lídra Hizballáhu neprojde bez odvety. Jaké kroky lze od Íránu očekávat?
To je jedna ze zásadních otázek. Ještě před pár hodinami jsme de facto slyšeli z Íránu, že odveta přijde, ale že přijde od těch proxies, to znamená od Hizballáhu, případně od dalších šíitských nebo proíránských organizací, ať už třeba v Iráku, nebo v Sýrii. Zdá se ale, že proxies, které Teherán tak pečlivě budoval, financoval a vyzbrojoval, možná na to sami nebudou mít sílu.
Pak je otázka, jestli se pro zachování tváře do té odvety zapojí samotný Írán. Pro režim je ale velká otázka, jestli se chce potenciálně vystavit odvetě nejen ze strany Izraele. Poté, co Izrael ukázal schopnosti vůči Hizballáhu, si ani Írán není jistý, jak jsou jeho vlastní citlivé cíle kompromitované. Nejistota je obrovská i v samotném Íránu.
Potenciálně se tím Írán vystavuje i odpovědi ze strany USA. A myslím si, že není v zájmu Íránu proti sobě poštvat Izrael a Ameriku. Bude muset být hrozně opatrný v tom, jak bude tu případnou odpověď kalibrovat.
Zvyšuje se vývojem posledních dní riziko nové otevřené války na Blízkém východě?
Myslím si, že nová otevřená válka na Blízkém východě už probíhá – mezi Izraelem a Hizballáhem. To už je víceméně plná válka. Samozřejmě se můžeme bavit ještě o pozemní operaci, ta už ale také do omezené míry probíhá. Tím, že Izrael zřejmě vysílá do jižního Libanonu malé počty vojáků a pak je stahuje hned zpátky.
Blíží se válka?
Izraelská armáda vystupňovala své údery proti radikálnímu hnutí Hizballáh v Libanonu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že jeho cílem je dosáhnout změny situace na jihu Libanonu, aby Hizballáh nemohl ostřelovat sever Izraele. Hrozí na Blízkém východě nová otevřená válka?
Spíš jde o to, jestli nehrozí nějaký regionální konflikt. A ano, hrozí, ale myslím si, že pořád platí to, že ani USA, ani Írán nechtějí velkou otevřenou válku, možná ani malou válku. Uvidíme.
Je ale jasné, že od 7. října (kdy proběhl útok teroristů z Hamásu na Izrael, pozn. red.) ohnisek konfliktů přibývá a hrozí, že se slejí do jednoho většího konfliktu, který zahrne další aktéry.
Jak na vývoj posledních dní reagují v Izraeli? BBC píše, že akce Izraele se doma ukázaly jako velmi populární a v zemi panuje pocit, že se podařilo velké vítězství, které s sebou nese možnost měnit zaběhané pořádky.
Po měsících, kdy Izraelci měli pocit, že nejsou do určité míry schopni reagovat, nebo že jsou jenom reaktivní – reagovali na 7. října, nebyli na to připraveni, reagovali na útoky z Jemenu, reagovali na útoky z Hizballáhu. A teď konečně Izrael přebírá iniciativu.
Způsob, jakým byl schopen oslabit Hizballáh, v Izraelcích posiluje vlastní image země, která je schopna neotřelými zásahy zasáhnout nepřítele. To je něco, co po měsících spíše deprese a pocitu beznaděje v Izraeli zvedlo náladu.
Koneckonců i Benjamin Netanjahu získává díky tomu popularitu. Zatímco v otázce války v Gaze vláda ztrácí, společnost se štěpí a mnoho Izraelců viní vládu z neschopnosti dát přednost rukojmím, co se týče fronty na severu, respektive fronty proti Íránu, když to ještě více rozšíříme, většina Izraelců stojí za vládou.
