Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
O testu informovaly tiskové agentury s odvoláním na severokorejskou státní agenturu KCNA, která tak potvrdila předchozí zprávy jihokorejských a japonských úřadů.
Střela, vyslaná pod ostrým úhlem směrem na východ, podle Tokia nezpůsobila žádné škody a dopadla po bezmála půldruhé hodině do Japonského moře. Stalo se tak necelý den poté, co Soul oznámil, že KLDR patrně připravuje test mezikontinentální střely schopné zasáhnout území Spojených států. Bílý dům a americká armáda test odsoudily.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un podle agentury KCNA přímo v místě odpalu řekl, že nebezpečné kroky nepřátel KLDR jen umocňují potřebu posilovat jaderné síly země. Prohlásil také, že Severní Korea nikdy nezmění svůj postoj, pokud jde o navyšování jejího jaderného arzenálu.
Raketa byla vyslána v 7:10 tamního času (ve středu ve 23:10 SEČ) pod velmi ostrým úhlem z oblasti poblíž hlavního města Pchjongjangu, oznámila nejprve jihokorejská armáda. „Předpokládá se, že jde o severokorejskou balistickou střelu dlouhého doletu odpálenou pod vysokým úhlem,“ uvedl v prohlášení jihokorejský sbor náčelníků štábů. Japonská vláda později oznámila, že raketa dopadla do moře v 8:37 (0:37 SEČ).
Tokio ještě předtím uvedlo, že očekává dopad střely mimo japonskou výlučnou ekonomickou zónu, zhruba 300 kilometrů západně od japonského ostrova Okuširi, což je blíže k pobřeží Ruské federace.
Japonský ministr obrany Gen Nakatani severokorejský test důrazně odsoudil, když podle něj ohrozil nejen Japonsko, ale celé mezinárodní společenství. Střela vystoupala do výšky přes 7000 kilometrů, zatímco na Zemi překonala vzdálenost asi jen 1000 kilometrů, uvedl. Dodal, že doba letu byla vůbec nejdelší ze všech raketových testů KLDR a mohlo by tak jít o nový typ střely. Jeho resort později potvrdil, že se jednalo o mezikontinentální typ balistické střely.
Rozvojem a testováním vojenských raket KLDR porušuje rezoluce OSN. Rada bezpečnosti OSN se však nedokáže shodnout na tvrdším postupu proti Severní Koreji kvůli postoji Ruska a Číny. Obě tyto země mají jako stálí členové Rady bezpečnosti právo veta.
