Severní Korea jako zbrojní velmoc. Rusku dodala víc, než zvládne Evropa

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

O rusko-severokorejské spolupráci se naposledy mluvilo v souvislosti s nedávnými zprávami o vynesení první špionážní družice KLDR na oběžnou dráhu. Zatímco role ruských technologií v tomto severokorejském úspěchu není jistá, o tom, co cenného dostává naopak Moskva od Pchjongjangu, nikdo nepochybuje.

Už přes rok se objevují zprávy, že Rusko od Severní Koreje kupuje zbraně. V posledním zhruba měsíci se navíc vyjevily konkrétní obrysy toho, o jak ohromné množství se jedná.

Je tak jasné, že nejde „jen“ o porušování rezoluce OSN zakazující nákup zbraní z KLDR, ale o operaci, která může mít nezanedbatelný vliv na poměr sil ve válce na Ukrajině.

Svědčí o tom i indicie, podle nichž se pravděpodobně jedná o dělostřelecké granáty, tedy druh zbraně, který Rusko momentálně potřebuje možná nejvíc.

Minulý měsíc jihokorejská Národní zpravodajská služba prohlásila, že jich Severní Korea od srpna Rusku dodala přes milion. V kontextu ruských potřeb pro válku na Ukrajinu i jeho domácí produkce jde mírně řečeno o nezanedbatelné množství.

Než se dostaneme k tomu, jak moc to Kremlu může pomoct, dodejme jednu důležitou věc - dodávky kromě neprůhledných zpráv od tajných služeb už potvrdily i zcela průkazné zdroje informací v podobě satelitních snímků.

A i z těch je patrné, že může jít nejméně o statisíce kusů munice.

Detailně to popisuje analýza britského think tanku RUSI nazvaná „Orient express“, která prostřednictvím satelitních snímků sesbíraných od srpna do října mapuje cestu kontejnerů, pravděpodobně plných dělostřelecké munice, ze severokorejského přístavu Račin do ruského tajného přístavu poblíž Vladivostoku a odtud do města Tichoreck ležícího asi 200 kilometrů od hranic s Ukrajinou.

Analýza uvádí, že se jedná o stovky kontejnerů převážených trojicí ruských lodí známých pro napojení na ruskou armádu. Jmenovitě šlo o lodě Angara, Maria a Lady R, které s vypnutými transpondéry podnikly několik cest tam a zpět.

Že kontejnery obsahovaly munici pro artilerii, pochopitelně ze satelitních snímků není patrné. RUSI nicméně dodává, že kromě obvinění Bílého domu z půlky října tomu silně nasvědčují i vypozorované návaznosti.

Souběžně s provozem kontejnerových lodí se totiž začal nápadným způsobem rozšiřovat i muniční sklad u Tichorecku.

„Od poloviny srpna 2023 začaly satelitní snímky s vysokým rozlišením ukazovat rychlou rekonstrukci muničního skladu, která zahrnovala vykopání víc jak stovky nových muničních jam oddělených valy,“ stojí v analýze RUSI s dodatkem, že jámy a valy slouží jako ochrana před případným vznikem řetězové exploze a úpravy muničního skladu odpovídají přesně tomu, jak by se skladovala munice pro dělostřelectvo.

Místo navíc jako muniční sklad pro dělostřelectvo sloužilo už dřív.

Že právě do tohoto skladu proudily dodávky naložené až na druhé straně kontinentu v severokorejském přístavu, think tank vyvodil ze shodné velikosti a barvy kontejnerů.

Satelitní snímky ze stejného období a míst prozkoumala také nezávislá skupina Frontelligence Insight spojená se známým účtem na sociální síti X Tatarigami, která se pokusila vypočítat, kolik munice mohlo být z KLDR k hranicím s Ukrajinou za pouhé dva měsíce převezeno.

Odhadla to na dva tisíce kontejnerů, což je na chlup stejné číslo, jaké uvádí agentura Reuters v článku z minulého týdne s odkazem na své zdroje z jihokorejské armády. Říjnový odhad ventilovaný veřejně Bílým domem zmiňoval jeden tisíc kontejnerů.

Díky znalosti velikosti a nosnosti použitých kontejnerů, samotné munice ráže 122 a 152 milimetrů a velikosti krabic, v kterých se munice převáží, Tatarigami vypočítal, že do dvou tisíců kontejnerů se mohlo vejít 500 až 800 tisíc granátů. K podobnému výsledku (300 až 350 tisíc granátů) došla i estonská rozvědka.

Čísla vypočítaná z toho, co odhalily satelitní snímky, jsou tedy o něco menší než celý milion granátů uváděný Jihokorejci. Satelitní snímky ale nemusely zachytit všechno, a i kdyby ano, pořád jde o nemalé množství.

A to platí i na poměry dělostřelecky velmi náročné války na Ukrajině

Podle nejnovějších zpráv přímo z bojiště ostatně Rusko v poslední době získává v dělostřelectvu po delší době převahu a právě dodávky z Koreje jsou jednou z hlavních předpokládaných příčin.

A není divu.

Rusko podle odhadů v prvním roce války vypálilo 10 až 12 milionů dělostřeleckých granátů. Vyrobit přitom ročně, opět podle západních odhadů, dokáže bez přepnutí do absolutního válečného režimu jeden až dva miliony kusů. Tempo je zjevně dlouhodobě neudržitelné, a proto Rusko letos muselo začít šetřit.

Muniční injekce ze Severní Koreje v podobě dodávky možná až milionu kusů munice během pouhých dvou až tří měsíců nicméně znamená velkou pomoc.

Pro kontext dodejme, že Ukrajina od svého největšího spojence USA od začátku invaze do letošního července měla dostat něco přes dva miliony kusů. Evropa letos na jaře slíbila dodat do roka milion kusů, přičemž do konce října mělo být podle litevského ministra zahraničí posláno jen 300 tisíc a slib dosud obklopují silné obavy, že se ho nepodaří splnit.

Celoevropská kapacita produkce munice do dělostřelectva byla mimochodem letos v únoru podle zdrojů z estonského ministerstva obrany asi 300 tisíc.

Ano, západní munice je jiná a zahrnuje i řízené granáty, které Ukrajina hojně využívá k tomu, aby dosáhla svých cílů s použitím menšího množství munice. Přesto může být severokorejská dodávka významná. Ruská armáda navíc „hloupost“ vlastní munice kompenzuje drony, které mohou být použity právě i ke zpřesňování dělostřelecké palby.

Není vyloučené, že severokorejská munice bude obecně nižší kvality než ruská. O tom ale neexistují věrohodná data.

To ale není tou nejpalčivější nezodpovězenou otázkou. O hodně důležitější je to, jestli je Severní Korea schopná a ochotná v dodávkách pokračovat.

Odhady velikosti zásob dělostřelecké munice a kapacity její produkce v Severní Koreji jsou nedohledatelné a experti většinou zůstávají u neurčitého prohlášení, jako je „značná“ nebo„významná“.

KLDR je už přes 70 let formálně ve válce s Jižní Koreou a do armády dává větší část státního rozpočtu než kdokoliv jiný. Podle zprávy think tanku RAND Corporation z roku 2020 má Severní Korea šest tisíc dělostřeleckých systémů jen v dostřelu velkých jihokorejských měst.

Velmi pravděpodobně musí být připravená na to, aby svá děla měla čím „krmit“, pokud je bude potřebovat použít.

Na druhou stranu napětí na Korejském poloostrově spíš roste, než klesá, takže se dá předpokládat, že si Pchjongjang bude chtít ponechat bezpečnou zásobu. Varianta, že dosavadními dodávkami zásah KLDR do války na Ukrajině neskončil, ale není vyloučená.