Článek
Z exkluzivních rozhovorů, které se podařilo nashromáždit britské BBC s lidmi ze Severní Koreje, vyplývá, že situace s jídlem je už mnohem horší než v 90. letech, kdy zemi zachvátil krutý hladomor.
S pomocí organizace Daily NK britská veřejnoprávní televize tajně vyzpovídala tři obyčejné lidi ze Severní Koreje. Respondenti mají od uzavření hranic v roce 2020 strach, že buď zemřou hlady, nebo budou popraveni za porušení pravidel.
Jedna žena žijící v hlavním městě Pchjongjangu BBC řekla, že zná tříčlennou rodinu, která doma zemřela hlady. „Zaklepali jsme na jejich dveře, abychom jim dali vodu, ale nikdo se neozval. Když úřady vešly dovnitř, našly rodinu mrtvou,“ řekla Ji Yeonová. Jméno bylo změněno stejně jako u dalších respondentů kvůli bezpečnosti.
Ji Yeonová dále zmínila, že slyšela o lidech, kteří doma spáchali sebevraždu nebo odešli zemřít do hor.
Podle stavebního dělníka Chan Ho, který žije poblíž čínských hranic, jsou zásoby jídla tak nízké, že pět lidí v jeho vesnici už zemřelo hladem. „Nejdřív jsem se bál, že umřu na covid, ale pak jsem se začal bát, že umřu hlady,“ řekl Ho.
Podle severokorejského ekonoma Petera Wanda je velmi znepokojivé, že normální lidé ze střední třídy ve svých čtvrtích hladoví. „Zatím nemluvíme o úplném společenském kolapsu a masovém hladovění, ale nevypadá to dobře,“ míní ekonom.
Vláda Korejské lidově demokratické republiky (KLDR) se po uzavření hranic připravila i o kolikrát životně důležité dodávky. Severní Korea nikdy nebyla schopna vyprodukovat dostatek potravin pro svých 26 milionů lidí. Úřady přestaly dovážet obilí z Číny, stejně jako hnojiva a stroje potřebné k pěstování potravin. Podle zdrojů BBC země ve stejný čas zvýšila i kontrolu nad svým obyvatelstvem.
Opevnila hranici ploty a údajně nařídila strážím, aby zastřelily každého, kdo se pokusí hranice překročit. To lidem téměř znemožnilo pašovat potraviny na prodej na černých trzích, kde nakupuje většina Severokorejců.
Obchodnice ze severu země Myong Suk podotkla, že téměř tři čtvrtiny produktů na místním trhu dříve pocházely z Číny. Ona, stejně jako ostatní pašeráci, ztratili většinu svých příjmů. Její rodina prý nikdy nejedla tak málo a nedávno lidé klepali na její dveře a žádali o jídlo, protože měli velký hlad.
Na konci 90. let zažila Severní Korea ničivý hladomor, který zabil až tři miliony lidí. Nedávné zvěsti o hladovění, které tyto rozhovory potvrzují, vyvolaly obavy, že by Severní Korea mohla být na pokraji další katastrofy.
Dokonce i severokorejský vůdce Kim Čong-un naznačil vážnost situace. V jednu chvíli otevřeně hovořil o potravinové krizi, přičemž podnikal různé pokusy o posílení zemědělské produkce. Navzdory tomu ale upřednostnil financování programu jaderných zbraní.
„Uvázli jsme tady a čekáme na smrt“
Podle čísel zveřejněných jihokorejskou vládou by před pandemií každý rok uprchlo ze země přes řeku Yalu do Číny více než tisíc lidí. Obchodnice na černém trhu Myong Suk řekla, že nyní je nemožné uniknout. „Pokud se teď k řece byť jen přiblížíte, dostanete tvrdý trest, takže skoro nikdo se o to ani nepokouší,“ dodala.
Stavební dělník Chan Ho řekl, že syn jeho přítele byl nedávno svědkem několika poprav za zavřenými dveřmi. Při každé byli tři až čtyři lidé zabiti za pokus o útěk. „Každým dnem je těžší žít. Jeden špatný pohyb a čeká vás poprava. Uvázli jsme tady a čekáme na smrt,“ řekl BBC dělník Ho.
Podle Myong Suk obyvatelé vnímali Kim Čong-una ještě před covidem a uzavřením hranice pozitivně. Nyní je ale každý nespokojený, hladový a navzájem si nevěří.
Na dotazy televize BBC severokorejská vláda řekla, že vždy upřednostňovala zájmy svých občanů i v těch nejtěžších časech. „Blaho lidu je naší hlavní prioritou, a to i tváří v tvář zkouškám a výzvám,“ uvedl zástupce severokorejského velvyslanectví v Londýně.
Také zmínil, že výpovědi nejsou zcela pravdivé a prý byly „získány na základě vymyšlených svědectví protikorejských sil“.
