Kennedy chystá Američanům radikální zdravotní revoluci

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Donald Trump v poslední době opakovaně prohlašoval, že během svého druhého prezidentství učiní Ameriku opět nejen skvělou, ale také zdravou.

Na post ministra zdravotnictví si vybral Roberta F. Kennedyho mladšího, což demokraté označují za cestu, jak naopak ze Spojených států udělat zemi nemocnou. Upozorňují na antivaxerský postoj svého bývalého stranického kolegy či přesvědčení, že je třeba pít nepasterizované mléko.

Některé jiné Kennedyho návrhy ale část demokratů a expertů považuje za seriózní a hodné vyzkoušení. Zamýšlené tažení například proti fluoridu v pitné vodě či proti způsobu, jakým „fast foody“ připravují své pokrmy, ovšem s největší pravděpodobností narazí.

V prvním případě na práva jednotlivých států, kam jurisdikce federálního ministerstva nedosahuje. V tom druhém na přílišné zasahování do svobodného podnikání a ovlivňování zisku. Došlo by tedy na střet ministerstva a mocné potravinářské lobby.

Seznam Zprávy přinášejí pět nejvíce diskutovaných zdravotních témat, kterým se chce RFK začít věnovat. Často přes pochybnosti či odpor odborníků a podnikatelských koncernů.

Kennedy tvrdí, že pokud pije mléko, tak jedině nepasterizované. Vyslovil se přitom za to, že by odstranil restrikce, jež brání drobným zemědělcům toto nijak neošetřené mléko prodávat. Celá řada expertů nicméně upozorňuje, že bez pasterizace mléko obsahuje patogeny jako listeriózu, E. coli či salmonelu a představuje velké zdravotní riziko zejména u malých dětí, těhotných žen, seniorů a lidí se sníženou imunitou.

Takové mléko může podle odborníků přivodit v lepším případě průjem, křeče či zvracení. V horším postihnout mozek, míchu či krevní oběh a vést i k úmrtí.

„Pití syrového mléka vždy znamenalo hrát ruskou ruletu se zdravím,“ řekl listu The New York Times (NYT) lékař Michael Payne, výzkumný pracovník Západního institutu bezpečnosti potravin na Kalifornské univerzitě v Davisu.

Podle odborníků je znepokojující, jak málo si veřejnost výše uvedená rizika uvědomuje. V červnovém průzkumu agentury APPC, která se na syrové mléko ptala více než tisícovky dospělých Američanů, si 24 % respondentů myslelo, že nepasterizované mléko je stejně bezpečné, či dokonce bezpečnější než pasterizované, 30 % si nebylo jisto.

Dalším trnem v oku je pro Kennedyho fluorid v pitné vodě. Chce proto tento minerál odstranit. Na síti X k tomu nedávno napsal, že fluorid je „průmyslovým odpadem“, který mimo jiné způsobuje rakovinu kostí i artritidu a snižuje IQ. Většina expertů ale upozorňuje, že nízké koncentrace fluoridu v pitné vodě jsou bezpečné a hlavně mají blahodárné účinky na zdravý stav zubů a dentální hygienu vůbec.

Kennedy by tu šel proti tradici započaté už v roce 1945, kdy se michiganské Grand Rapids stalo prvním městem na světě, jež začalo fluorid do vody přidávat. Dlouhodobý výzkum poté ukázal, že po přidání minerálu do vody se u narozených dětí výrazně snížil počet zubních kazů, píše The Washington Post.

Přesto se – stejně jako v případě syrového mléka – v USA aktuálně vede debata ohledně výhod či nevýhod fluoridu. A jako se vším v poslední době názory odpovídají politické preferenci – zatímco demokraté ho většinou schvalují, podpora mezi republikány je menší.

U druhého tábora navíc sílí konspirační teorie, píše The Washington Post a uvádí, že zastánci pitné vody bez fluoridu tvrdí, že minerál snižuje chuť piva, má negativní dopad na putování lososů za účelem výtěru nebo že fluorid používali nacisté, aby během druhé světové války zkrotili své vězně.

Kennedy vytáhl i do boje proti slunečnicovému a řepkovému oleji. Podle něj by restaurace rychlého občerstvení měly raději používat hovězí lůj, sádlo či máslo.

„Američané by měli mít plné právo jíst v restauraci, aniž by byli nevědomky otráveni silně dotovanými oleji ze semínek,“ napsal na síti X s tím, že slunečnicové a řepkové oleje přispívají k nárůstu obezity americké populace.

Opět se tu rozchází s většinou expertů. Christopher Gardner, profesor medicíny na Stanfordově univerzitě, například pro NYT uvedl, že konzumace olejů ze semínek je pro zdraví lepší alternativou než sádlo či máslo. Ten, kdo tvrdí opak, podle něj „podkopává vědecké poznatky“.

Stejný názor má i Peter Lurie, ředitel Centra pro vědu ve veřejném zájmu, neziskové skupiny, která se zasazuje o bezpečnost potravin. Lurie pro britskou veřejnoprávní stanici BBC v souvislosti s obezitou a oleji ze semínek řekl: „Nevidíme pro to žádné důkazy. Ve skutečnosti se zdají být důležitými produkty do té míry, že nahrazují nasycené tuky, jako je máslo.“

Přesto je to právě důraz na snižování obezity v USA, který Kennedymu u odborné veřejnosti přece jen získává určité sympatie a podporu. Řada studií totiž ukazuje na neblahý trend rostoucího počtu Američanů s nadváhou či přímo bojujících s obezitou. Například ta vypracovaná odborným časopisem The Lancet zjistila, že se počet „tlustých“ dospělých v USA od roku 1990 zvýšil o 40 procent, což ve výsledku znamená, že tři čtvrtiny americké populace mají dnes nadváhu nebo trpí obezitou.

A výhled do budoucna je podle magazínu neméně deprimující. V roce 2050 by těchto lidí mohlo v USA žít až 260 milionů. Vedle negativního dopadu na zdraví Američanů by to pro zemi mohlo znamenat i obrovskou ekonomickou zátěž, píší autoři v časopisu The Lancet. Odvolávají se na zprávu republikány vedené hospodářské komise, která předpovídá, že náklady na zdravotní péči v souvislosti s obézními by se do deseti let mohly vyšplhat na závratných devět bilionů dolarů.

RFK plánuje, že by tento trend zvrátil například tím, že by firmy přiměl, aby do školních jídelen nenavážely průmyslově zpracované potraviny. „Máme generaci dětí, které právě teď plavou v toxické polévce.“ řekl nedávno na Fox News.

Lindsey Smith Taillieová, docentka výživy na Severokarolínské univerzitě v Chapel Hill, pro NYT uvedla, že odstranění průmyslově zpracovaných potravin ze školních obědů by bylo „přelomové“. Dodala ale, že by školy potřebovaly více peněz na to, aby obědy mohly připravovat ze zdravějších (a dražších) potravin.

A že by Kennedy navrhl přímo regulace průmyslově zpracovaných potravin dovážených do škol? To by ho mohlo dostat do konfliktu se samotným Donaldem Trumpem, který během svého prvního prezidentství tyto restrikce ještě z dob Baracka Obamy uvolnil. Zdravé školní obědy založené na zelenině a ovoci tehdy propagovala Michelle Obamová.

Trump je navíc proslulý tím, že je milovník fast foodů, které právě tento typ upravených potravin používají. Kennedy si ho dovolil dokonce za jeho stravovací zvyky nedávno vyplísnit.

Zdá se, že s RFK jsou odborníci za jedno, i co se nadužívání cukru týče. Potenciální ministr se několikrát nechal slyšet, že zvyšující se objem cukru přispívá k celé řadě zdravotních problémů od kardiovaskulárních chorob přes diabetes a obezitu až po zkažené zuby.

Americká kardiologická asociace doporučuje, aby dospělý muž denně maximálně konzumoval 36 gramů cukru (devět čajových lžiček). U žen asociace doporučuje 25 gramů (šest čajových lžiček). V současné společnosti ale stačí málo, aby se průměrný Američan nad tuto hranici dostal.

Asociace poukazuje především na sladké nápoje, v USA jednoduše nazývané „soda“. Jedna plechovka takového nápoje obsahuje kolem 40 gramů cukru. Asociace rovněž uvádí, že obyvatelé USA denně spořádají dvakrát tolik cukru, kolik jim odborníci doporučují, tedy muži v průměru přes 70 gramů a ženy 50 gramů cukru či nejrůznějších sladidel.

Pokud by chtěl Kennedy investovat federální peníze do zdravější výživy i nápojů, tak jak plánuje, musel by zásadně změnit rozpočtové výdaje vládního Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), kterému bude šéfovat.

„Program FDA pro potraviny má miliardový rozpočet a pouze 25 milionů dolarů z této částky jde na výživu a chronické nemoci,“ řekl televizi NBC News Jerold Mande, který přednáší na Harvardově univerzitě a je výkonným ředitelem skupiny Nourish Science, jež se výživou zabývá. „Takže na to nejsou téměř žádné peníze a to je překážka číslo jedna: Nemají rozpočet ani personál, aby mohli něco dělat.“

Pro srovnání, potravinářský průmysl utratí ročně téměř 14 miliard dolarů pouze za reklamu, která většinou propaguje právě rychlé občerstvení, sladké nápoje, sladkosti a další nezdravé pochutiny, uvedla pro NBC News Elisabetta Politiová, ředitelka pro výživu Duke Diet and Fitness Center v Durhamu v Severní Karolíně.

Je navíc otázkou, jak bude FDA s více než 18 tisíci zaměstnanci vypadat pod Kennedym, pokud tedy jeho nominaci schválí Senát.

Úřad mimo jiné zkoumá, zdali jsou potraviny dodávané na americký trh bezpečné. Podle BBC se přitom úředníci FDA v posledních letech stali terčem kritiky ze strany některých zákonodárců a skupin spotřebitelů, kteří je obviňují z nedostatečné kontroly potravin.

Kennedy už pohrozil, že nechá z FDA propustit celou řadu lidí. Tato rétorika se stala pro nadcházející administrativu Donalda Trumpa emblematickou. Jednotliví ministři hlásají, že ve svých resortech „udělají pořádek“ tím, že donutí letité zaměstnance k výpovědím.

Několik bývalých úředníků ale BBC sdělilo, že FDA nemá pravomoci vytvářet zákony ohledně například průmyslově zpracovávaných potravin. Může jen omezovat nezdravé potraviny například tím, že prosadí limity některých živin, jako například míru nasycených tuků.

Legislativu má podle nich v rukou jen a jen Kongres, který je teď pod absolutní kontrolou republikánů. Ukáže se tedy, zda Kennedyho v jeho radikální vizi amerického veřejného zdraví podpoří. A zda ho Donald Trump nechá na ministerstvu „řádit“, jak v minulosti avizoval.