Smrt z nedbalosti a milionové odškodnění. Kellnerova rodina žaluje tři firmy

Nejbohatší Čech Petr Kellner zemřel spolu s dalšími čtyřmi lidmi 27. března 2021, když helikoptéra, díky které si na Aljašce užíval adrenalinové lyžování, havarovala.

Okolnosti tragédie začaly vyšetřovat americké úřady, ani po dvou letech však nepřišly se závěry, a pozůstalí se tak po uplynutí promlčecí lhůty uchýlili k dalším právním krokům.

Žaloba, jejíž kopii získaly Seznam Zprávy, míří na tři firmy – Soloy Helicopters, Triumvirate LLC a Third Edge Alaska. Ty Kellnerovi společně poskytovaly dopravu, ubytování nebo průvodcovské a další služby před heliskiingovým výletem i během něj.

Poslední z uvedených firem byla loni administrativně zrušena, případná odpovědnost jí ale zůstává.

Text žaloby se zabývá potenciálními pochybeními, ke kterým mělo během březnového dne dojít, a věnuje se také přibližné časové ose celé tragédie.

K té vše začalo směřovat lehce po půl třetí odpoledne, kdy vrtulník odletěl vyzvednout zákazníky do jejich rezidence u aljašského jezera Wasilla.

Do areálu pro heliskiing dorazila skupina přibližně ve čtyři hodiny a stihla několik sjezdů. K nehodě pak došlo přibližně v 18:35, když se vrtulník při dalším „kole“ pokoušel manévrovat nad hřebenem. GPS údaje vrtulníku přestaly být zaznamenávány přibližně o minutu později v blízkosti místa, kde byly později nalezeny trosky stroje.

Kellner utrpěl vážná zranění, prvotní pád stroje však podle všeho přežil a byl stále naživu a při vědomí. Tyto informace již ostatně vyplynuly i z dřívější žaloby, kterou podal jediný přeživší nehody – snowboardista David Horváth. Český podnikatel tak měl zemřít až při čekání na přílet záchranářů, který trval příliš dlouho.

Právě na dlouhou časovou prodlevu, která po nehodě následovala, poukazuje také žaloba Kellnerových.

Žalovaná trojice firem podle ní nemonitorovala danou oblast ani stav stroje, který skupině asistoval, a neudržovala nepřetržitý kontakt s pilotem a průvodcem na palubě. Problémem však měl být i tzv. nouzový lokalizační vysílač (ELT), který se při nárazu podle obžaloby neaktivoval.

ELT jsou vysílače, které jsou umístěny na palubě většiny letadel a které mají v případě nehody vyslat nouzový signál záchranářům. Podle „informací a přesvědčení“ pozůstalých však k tomuto kroku nedošlo, protože provozovatelé nezajistili, aby zařízení bylo řádně instalováno, provozováno a udržováno.

Souhra všech těchto faktorů tak podle žaloby zapříčinila to, že se žalovaná trojice firem o nehodě nedozvěděla včas, a okamžitě proto nezahájila náležité záchranné operace. Kdyby zraněným byla poskytnuta lékařská péče, mohla alespoň některým zachránit život, píše se v žalobě.

Vrak stroje provozovatelé lokalizovali až téměř tři hodiny po nehodě. Než se ale k vrtulníku dostali, podlehl Kellner zraněním, která se podle žaloby dala přežít. Text mimo jiné zmiňuje i další zranění, která se s postupem času měla projevit, nebo utrpení a čekání na smrt, kterými si podnikatel prošel.

„Renáta Kellnerová s rodinou nadále usiluje o to, aby došlo k důkladnému vyšetření nehody helikoptéry na Aljašce, při níž před dvěma lety tragicky zesnul její manžel Petr Kellner a další čtyři lidé,“ uvedla skupina PPF o podání žaloby.

PPF dále uvedla, že „rodina Renáty Kellnerové chtěla původně s právními kroky vyčkat až do vydání závěrečné zprávy amerických úřadů k okolnostem tragédie. Vyšetřování však ani po více než dvou letech není ukončeno. Vzhledem k tomu, že 27. března 2023 uplynula podle amerického práva dvouletá promlčecí lhůta pro podání občanskoprávních žalob, nezbylo rodině než urychleně konat“.

Body obžaloby jsou celkem tři a dva z nich se zabývají nedbalostí žalované trojice, která vyústila nejen v Kellnerovu smrt, ale i v důsledky s ní spjaté, jako jsou náklady na pohřeb či psychologická péče pro pozůstalé. Podle každého z těchto dvou bodů by žalované firmy měly zaplatit škodu přesahující 100 tisíc dolarů, tedy více než 2,1 milionu korun. Jejich přesná výše ovšem bude prokázána až v průběhu soudního řízení.

Stejně tomu bude i v případě třetího bodu, ve kterém rodina požaduje „náhradu škody za lehkovážnost“. U toho však momentálně není stanovena spodní finanční hranice.

Samotný požadavek odškodného není ale podle všeho hlavním motivem podané žaloby, ale vyčíslení odškodného za způsobenou újmu je pro podání občanskoprávní žaloby nezbytné. Renáta Kellnerová s rodinou se, podle informací Seznam Zpráv, touto cestou primárně snaží docílit vyšetření okolností tragédie, protože dosavadní probíhající vyšetřování úřady není nijak časově ohraničeno.

„Jednání provozovatelů svědčí o vědomé neúctě a bezohledné lhostejnosti k bezpečnosti jejich cestujících, včetně pana Kellnera,“ konstatuje dále ve třetím bodě obžaloba.

Jednání firem mělo být podle rodiny motivováno finančním ziskem a nepříznivé důsledky jejich jednání jim byly známy.

Kromě Horváthovy žaloby mířila na společnost Soloy Helicopters také žaloba podaná jménem partnerky zesnulého horského vůdce Gregoryho Harmse a jeho dítěte, která tvrdila, že pilot helikoptéry neměl na podobné lety dostatečné zkušenosti a provozní firma neměla patřičný dohled nad svým strojem a příliš pozdě upozornila na jeho zmizení. Podle žaloby byl Harms po havárii rovněž ještě nějaký čas naživu.