Když vzdálenost vypovídá o vlivu. Miliardáři se sešikovali za Trumpem

1220 miliard dolarů. V přepočtu na koruny téměř 30 bilionů. Tato astronomická částka odpovídá součtu jmění Američanů Elona Muska, Jeffa Bezose, Marka Zuckerberga a Sergeye Brina a Francouze Bernarda Arnaulta.

Pětice mužů má společné nejen místo v první desítce nejbohatších mužů planety podle žebříčku magazínu Forbes. Všichni se také v pondělí účastnili inaugurace nového amerického prezidenta Donalda Trumpa.

„Ve Washingtonu je fyzická blízkost k moci klíčovým ukazatelem vlivu,“ komentoval jejich přítomnost americký zpravodaj BBC Anthony Zurcher. Ilustroval to na příkladu, že i federální úřady a ministerstva touží po nemovitostech v blízkosti Bílého domu a Kapitolu.

Pokud bychom tuto dynamiku měli převést i na rotundu Kapitolu, kde Donald Trump složil druhou prezidentskou přísahu, výše zmíněná pětice předních světových magnátů měla k moci velmi blízko –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ seděli na pódiu jen několik metrů od 47. prezidenta Spojených států.

K Elonu Muskovi –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ bývalému stoupenci demokratů, který utratil čtvrt miliardy dolarů za Trumpovo znovuzvolení a zasloužil si tak dokonce místo v jeho administrativě –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ se připojili Mark Zuckerberg, který tento měsíc ve světle nástupu Donalda Trumpa zrušil faktické ověřování příspěvků na svých sociálních sítích, a Jeff Bezos, který ještě před volbami zabránil svému deníku The Washington Post, aby jako tradičně podpořil demokraty.

Další miliardáři seděli jen několik metrů od trojlístku nejbohatších mužů planety. Kromě výše zmíněných členů top desítky –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vlastníka impéria s luxusním zbožím LVMH Arnaulta a spoluzakladatele společnosti Google Brina –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ seděli na pódiu ještě třeba generální ředitel firmy Apple Tim Cook a šéf společnosti Google Sundar Pichai.

Šéf čínské sociální sítě TikTok Shou Chew seděl v zadní řadě pódia, i když budoucnost jeho platformy ve Spojených státech zůstává nejistá. Trump později nařídil 75denní odklad účinnosti zákona, který by fakticky TikTok zakázal ve Spojených státech. Chce s Číňany jednat o vstupu některé z amerických firem do americké části společnosti.

Deník Financial Times upozorňuje, že čtyři z pěti nejbohatších mužů světa usedli na významnějším místě než budoucí členové Trumpova vlastního kabinetu. Jejich manželky obsadily místa, kde by normálně seděli guvernéři amerických států a členové Kongresu.

Inaugurační ceremonie tak podle prestižního ekonomického listu zdůraznila prohlubující se vazby prezidenta na průmyslové titány.

Snad ještě lépe to ilustrují nominace do jeho nové administrativy. Trump, sám miliardář, do ní podle televize ABC jmenoval hned třináct jmen, která mají v kolonce net worth (tedy čisté jmění) za jménem částku minimálně v hodnotě jedné miliardy amerických dolarů.

I pokud pomineme nového ministra pro vládní efektivitu Muska, je nový kabinet nejbohatším v historii. Například ministrem obchodu se má stát finančník Howard Lutnick, ministryní školství sportovní podnikatelka Linda McMahonová a kandidátem na ministra financí je Scott Bessent.

„Ten člověk je moc,“ řekl Lutnick o Trumpovi v pondělním projevu v Capital One aréně, kde se shromáždili prezidentovi příznivci, aby sledovali jeho přísahu. „On je moc.“

Po Lutnickovi vystoupil Musk, který sklidil bouřlivý potlesk, když slíbil, že pomůže Trumpovi nastolit „zlatý věk“. Miliardář také dvakrát udělal pozdravné gesto, které může připomínat nacistický pozdrav.

Muskův vliv ilustruje i nový prezidentský slib, který by pro společnosti nejbohatšího muže světa znamenal dosud největší úspěch. Bez nadsázky by mohlo jít i o jeden z největších průlomů v dějinách lidstva.

Trump v projevu, ve kterém mluvil o předurčení Američanů k expanzi, řekl, že je jejich osudem vydat se ke hvězdám. „Vypustíme americké astronauty, aby zasadili hvězdy a pruhy na planetě Mars,“ prohlásil prezident během inaugurace. Hvězdy a pruhy odkazují na americkou vlajku.

Musk na prohlášení reagoval jen nadšeným zvednutím palce.

Ekonomické vazby na federální vládu ve Washingtonu mají i jiní miliardáři –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ buď s ní přímo obchodují nebo je mohou silně ovlivnit vládní regulace.

Magnáti mají ale důvod věřit, že nový prezident sníží daně a zjednoduší předpisy. Možná i proto mnoho z nich v posledních letech na Trumpa změnilo názor. Někteří velmi rychle.

Pozoruhodný je vývoj Marka Zuckerberga, kterému Trump ještě před několika měsíci hrozil doživotním vězením.

Šéf společnosti Meta, pod níž spadají velké sociální sítě jako Facebook nebo Instagram, se nedávno de facto zařadil mezi Trumpovy podporovatele, když sladil politiku své společnosti s Trumpovým konzervativním světonázorem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zejména tím, že zrušil ověřování faktů v příspěvcích zveřejňovaných ve Spojených státech a zmírnil omezení, která mají bránit šíření nenávistných projevů na zmíněných platformách.

Jen o několik dní dříve Meta povýšila do čela svých globálních operací prominentního republikána Joela Kaplana, který v tam už dlouho působil jako manažer.

„Připadá mi, že se nyní nacházíme v nové éře,“ řekl Zuckerberg a změnu zarámoval jako návrat ke kořenům společnosti, které jsou spojené se svobodou projevu. Komentář deníku The Guardian to glosoval slovy, že Zuckerberg se nepřidává k Trumpovi ze strachu, nýbrž jednoduše využil naskytnuté příležitosti.

Vztah mezi oběma muži byl komplikovaný dlouhodobě. Na bod mrazu se dostal po útoku na Kapitol ze 6. ledna 2021, po němž Zuckerberg pozastavil Trumpovi přístup na své sociální sítě.

Když republikáni v listopadu opět ovládli obě komory Kongresu a požadovali novou regulaci velkých technologických firem, Zuckerberg svůj postoj otočil.

A zmírnil i Trump. Na jedné z nedávných tiskových konferencí pochválil společnost Meta a řekl: „Myslím, že ušli dlouhou cestu.“ Na otázku, zda Meta reaguje na jeho výhrůžky, zvolený prezident odpověděl: „Pravděpodobně.“

Podobný vývoj zaznamenali i další z „broligarchů,“ jak se někdy předním podnikatelům podporujícím Donalda Trumpa přezdívá.

Jeff Bezos v roce 2016 nahlas dával najevo obavy, že by Donald Trump, tehdy prezidentský kandidát s poměrně nízkými šancemi na zvolení, mohl „podkopat americkou demokracii“. Mluvil i tom, že Trumpova volební taktika ohrožuje svobodu slova.

Spoluzakladatel společnosti Google Sergey Brin se jen několik dní Trumpovu nástupu v roce 2017 připojil k protestu proti imigrační politice nové administrativy a varoval, že ohrožuje „základní hodnoty USA“. V pondělí v Kapitolu tleskal muži, který se zavázal deportovat miliony migrantů, využít páky americké justice k pronásledování politických oponentů a zavést rozsáhlá cla.

Všichni podnikatelé postupují podle shodné příručky –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nového prezidenta zavalují telefonáty, návštěvami, finančními dary i veřejnou změnou rétoriky. V první fázi si za to vysloužili místo v jeho blízkosti na inauguraci. Jestli bude něco následovat, se ukáže.