Když už i otrlí Japonci vykupují zásoby. Jak je to s rizikem megaotřesů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Omlouváme se za nedostatek některého zboží,“ stálo v minulých dnech na ceduli u vchodu jednoho z tokijských supermarketů.

Podle serveru The Japan Times musel obchod omezit prodej balené vody a dalšího sortimentu. Ministerstvo zemědělství a rybolovu dokonce obyvatele vyzvalo, aby nehromadili zásoby.

Prudký narůst poptávky se týkal hlavně „sad pro katastrofy“, zboží denní potřeby, mobilních toalet, konzervovaných potravin a už zmíněné balené vody. Nájezdy na obchody zaznamenala i Ósaka.

Důvodem paniky a úzkosti bylo bezprecedentní varování Japonské meteorologické služby (JMA) před velmi silným zemětřesením. Vysvětlujeme, co alarm japonských seismologů znamená.

Minulý čtvrtek zasáhlo jihovýchodní pobřeží ostrova Kjúšú zemětřesení o síle 7,1 stupně. Úřady pak varovaly před vlnou tsunami. Hrozilo, že zasáhne jih ostrovů Kjúšú a Šikoku.

Zemětřesení bylo poměrně mělké, což obvykle znamená riziko větších škod. Energie se totiž uvolňuje blíže k povrchu a vyvolává silnější otřesy. Navzdory tomu, že se ohnisko podle americké geologické služby USGS nacházelo v hloubce 25 kilometrů, nakonec otřesy z 8. srpna nezpůsobily velké škody – i díky přísným japonským stavebním předpisům.

„K zemětřesení s magnitudem 7,1 došlo v blízkosti deskového rozhraní mezi filipínskou a euroasijskou deskou, které v této oblasti probíhá severovýchodním směrem,“ napsal k srpnovým otřesům Geofyzikální ústav Akademie věd (GFÚ).

„Jedná se o sbíhavý typ rozhraní desek, při němž se deska Filipínského moře pohybuje vůči euroasijské desce rychlostí asi šest cm za rok a podsouvá se pod ni,“ dodal GFÚ.

Krátce po zemětřesení u Kjúšú vydala Japonská meteorologická služba vůbec poprvé varování podle protokolu, který byl zavedený po zemětřesení a tsunami z roku 2011.

Podle japonských seismologů hrozí v oblasti Nankaiského příkopu, tedy na zmíněném rozhraní mezi filipínskou a euroasijskou deskou, „megazemětřesení“ o síle vyšší než osm M.

Agentura JMA doslova píše o „relativně vyšší“ možnosti vzniku zemětřesení než za normálních podmínek. Vládu a samosprávy vyzvala k opatřením k prevenci katastrof.

Ve zprávě se píše o „významných změnách“, které se v oblasti pozorují na měřicích stanicích.

Agentura JMA doporučila lidem, aby se obecně na možnou situaci připravili, například zajištěním nábytku a zjištěním evakuačních tras. To jsou ovšem obecné poučky pro pobyt v seismicky aktivní oblasti, kterou Japonsko je.

JMA ale zároveň doporučila dobrovolnou evakuaci některým zranitelným skupinám lidí, jako jsou lidé s tělesným postižením, starší lidé a děti. Není jasné, jak dlouho bude takové doporučení platit.

BBC upozorňuje, že podle odborníků je v příštích 30 letech až osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že někde podél příkopu dojde k zemětřesení o síle osm nebo devět.

Sama Meteorologická agentura zdůraznila, že varování před megazemětřesením neznamená, že k němu dojde do určité časově ohraničené doby, ale že lidé ve 29 prefekturách od Tokia po Okinawu a celkem 707 obcích se musí připravit na možnou katastrofu.

Pokud by v oblasti skutečně došlo k extrémně silnému zemětřesení, hrozí, že pobřeží během několika minut zasáhnou tsunami o výšce 10 metrů i vyšší. Vládní modely donedávna počítaly s až 320 tisíci oběťmi, i když nedávné odhady snížily toto číslo asi o 30 procent.

Země by mohla utrpět propad hrubého domácího produktu až o 11 procent a dlouhodobě ještě mnohem vyšší škody. Hrozí i nutnost evakuace desetiny obyvatel země. Nemluvě o riziku pro japonské jaderné elektrárny.

I když v Japonsku jsou velká zemětřesení běžná, varování před „megazemětřesením“ vyvolalo neklid. Leckdo zkontroloval, co má doma za vybavení a zásoby, některé úřady zas podle BBC prověřily připravenost evakuačních středisek.

Premiér Fumio Kišida dokonce kvůli varování zrušil plánovanou cestu do střední Asie.

„Mám velké obavy,“ řekl agentuře AFP zaměstnanec jednoho z tokijských barů. „Bar, ve kterém pracuji, je v podzemí, takže pokud náhle dojde k zemětřesení, je velké riziko, že se nám nepodaří uniknout. Takže jsem se snažil zjistit, jak se nejrychleji evakuovat,“ uvedl.

Obavy ještě posílily páteční otřesy poblíž Tokia o síle 5,3 M. Veřejnoprávní stanice NHK uvedla, že na sociálních sítích se v reakci na nové zemětřesení rychle šířil spam maskovaný jako užitečné tipy pro krizovou situaci.

Na platformě X se každých pár sekund objevovaly rady s odkazy, které ve skutečnosti nasměrovaly uživatele na porno stránky nebo erotický e-shop.

V reakci na páteční zemětřesení se spustil alarm na mobilních telefonech a zastavily se rychlovlaky. Podle AFP mají ale odborníci za to, že otřes nesouvisel se zemětřesením z 8. srpna.

To se zapsalo mezi velké otřesy podél subdukční zóny Nankaiského příkopu. „V okruhu 250 km od zemětřesení z 8. srpna došlo během posledních 100 let k osmi zemětřesením o síle M7 a větším,“ podotýká GFÚ.

V roce 1941 došlo 60 kilometrů od epicentra z minulého týdne k otřesům o síle M8. V roce 1961 to bylo zemětřesení o síle M7,5 přímo v místě otřesů z 8. srpna.

Většina z 1500 zemětřesení, které Japonsko ročně zažije, způsobuje malé škody. V živé paměti ale dál zůstává velké podmořské zemětřesení z března 2011 o síle M9, po kterém zemi zasáhla ničivá tsunami.

Při katastrofě zemřelo 18 tisíc lidí. Důsledkem byla i havárie jaderné elektrárny Fukušima. Po výbuchu v Černobylu v roce 1986 šlo o nejzávažnější havárii jaderného zařízení na světě.

Současné varování je poučením ze situace v březnu 2011. Ničivému zemětřesení totiž předcházely otřesy o síle 7,1 M. Po dvou dnech pak přišla katastrofa, a pokud by se tehdy vydalo varování, mohlo se předejít některým ztrátám na životech a materiálním škodám.

Podle japonské verze BBC také Japonci odmala slýchají, že jednou za sto let přijde obří ničivé zemětřesení.

Letos na Nový rok zabíjely otřesy na poloostrově Noto na pobřeží Japonského moře. Otřes o síle 7,6 M a silné následné otřesy zabily přes 300 lidí a poškodily množství domů a infrastrukturu.

V úterý Japonská meteorologická agentura uvedla, že od doby, co minulý týden vydala pro některé oblasti poprvé varování před obrovským zemětřesením, neobjevila „žádnou neobvyklou činnost“ v zemské kůře ani zvláštní změny v seismické aktivitě.

Skeptický k varování je emeritní profesor seismologie na Tokijské univerzitě Robert Geller, kterého oslovila BBC.

„Vydání varování nemá téměř nic společného s vědou,“ řekl. Důvodem je podle něj to, že ačkoli se ví, že zemětřesení jsou „shlukový fenomén“, „není možné předem říci, zda se jedná o předotřes nebo následný otřes“.

Komentář serveru The Japan Times připomíná ještě další riziko aktuálního šokujícího varování. Pokud po něm tentokrát k žádným otřesům nedojde, mohou lidé v budoucnu další výstrahy ignorovat.