Článek
Když se na ukrajinskou elektrárnu řítí ruské rakety a zaměstnanci utíkají do protiatomového krytu, hrstka pracovníků zůstává v řídicí místnosti, aby udržela systém v chodu. Situaci, kdy zaměstnanci elektráren často riskují život, popsala v reportáži agentura Reuters.
Rusko, které popírá, že by se zaměřovalo na civilní infrastrukturu, ukrajinskou energetickou soustavu považuje za legitimní cíl své války. Od jara, kdy zahájilo další sérii útoků na rozvodnou síť, způsobilo na energetických zařízeních obrovské škody.
Ve čtvrtek podniklo druhý velký útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu v tomto měsíci a způsobilo rozsáhlé výpadky elektřiny v celé zemi. Ukrajina soustavu často odpojuje preventivně, aby zabránila ještě větším škodám.
„Podmínky jsou tvrdé,“ říkají zaměstnanci
„Když dojde k útokům, zůstáváme tady, i když víme, že na nás letí rakety… Říkat, že se nebojíme, není pravda, protože jsme všichni živí, normální lidé a bojíme se,“ svěřil se dvaapadesátiletý Serhij, vedoucí směny, který v elektrárně pracuje přes 30 let.
Před řídicí místností, kde pracuje, je velká strojovna. V jejích zdech díry od ruských raket a patrná jsou i další poškození. Ze zničeného stropu teče voda, na podlaze leží kusy střel a další kovy. Tuto tepelnou elektrárnu naposledy zasáhl útok 17. listopadu. Agentura z bezpečnostních důvodů neuvádí, kde přesně se nachází.
O ukrajinské energetické situaci:
Serhij, který odmítl uvést své příjmení, a jeho spolupracovníci se považují za přední linii klíčové bitvy v 33 měsíců trvající válce s Ruskem. Zajišťují zásobování milionů lidí elektřinou navzdory útokům.
„Někteří brání frontovou linii na bojišti, my musíme bránit naši vlastní energetickou frontu,“ řekl BBC Dmytro, jiný zaměstnanec ukrajinské tepelné elektrárny. Ani britská stanice raději neuvádí, kde její reportáž vznikla.
„Podmínky jsou tvrdé. Nemáme čas ani obnovit hlavní zařízení, natož střechu a stěny. Všechno se od jednoho zásahu k druhému znovu ničí,“ popsal Oleksandr, další z ukrajinských energetických pracovníků.
Zbrzděné opravy
Ukrajina část své energetické infrastruktury, která byla na jaře a v létě poničena, opravila. Nyní však zdroje z okruhu tamních energetiků říkají, že škody způsobené 17. a 28. listopadu je značně zbrzdily.
Jeden ze zdrojů je ale přesvědčený, že i přes tyto komplikace bude Ukrajina schopna hrozící problémy zvládnout. Pracovníci elektrárny, s nimiž agentura Reuters hovořila, uvedli, že udělají, co bude v jejich silách.
Zařízení je jednou z pěti zbývajících tepelných elektráren ve vlastnictví DTEK, největšího ukrajinského soukromého poskytovatele elektřiny, který před spuštěním ruské invaze v únoru 2022 zajišťoval čtvrtinu spotřeby proudu v zemi.
V pondělí DTEK podle BBC uvedla, že od Evropské komise a americké vlády obdržela přes 100 milionů dolarů na pomoc při obnově kapacit a ochraně důležitých zařízení před sněhem.
DTEK požádal agenturu Reuters, aby kromě lokality nezveřejňovala ani některé podrobnosti o elektrárně, včetně množství elektřiny, které v současnosti vyrábí. Všechny takové informace by mohly Rusku pomoci při budoucích úderech.
Válka na Ukrajině: turbulentní konec listopadu
NEDĚLE 17. LISTOPADU
Američtí představitelé oznámili, že prezident Joe Biden po dlouhém naléhání Kyjeva umožnil Ukrajině použít americké střely dlouhého doletu k úderům proti cílům hluboko na ruském území. Rozhodnutí se týká zejména raket ATACMS.
Moskva dopředu varovala, že tento krok bude považovat za eskalaci. Američané naopak mluví o tom, že jde o reakci na eskalaci ze strany Ruska a zatažení Severní Koreje do války.
ÚTERÝ 19. LISTOPADU
Rusko oznámilo ukrajinský úder raketami ATACMS v Brjanské oblasti. Později to pro americkou stanici CBS News potvrdily i zdroje z Washingtonu.
Šéf Kremlu Vladimir Putin podepsal změny v jaderné doktríně, které dávají Moskvě větší možnosti použít atomové zbraně. Píše se v nich mimo jiné, že Rusko bude považovat útok nejaderné mocnosti podporovaný jadernou mocností za jejich společný útok proti Rusku.
STŘEDA 20. LISTOPADU
Spojené státy ráno varují před „potenciálně významným útokem“ proti Ukrajině a preventivně zavírají ambasádu v Kyjevě. Následují je další státy. Prezident Biden zároveň umožňuje dodat Ukrajině protipěchotní miny, což dosud také odmítal.
Ukrajina poprvé nasazuje britské střely dlouhého doletu Storm Shadow k útoku v hloubi ruského území.
ČTVRTEK 21. LISTOPADU
Kyjev tvrdí, že Rusko vůbec poprvé k útoku proti Ukrajině použilo mezikontinentální balistickou raketu, což Spojené státy rozporovaly.
Putin později oznámil, že Rusko nasadilo nový typ rakety středního doletu Orešnik. Zároveň hrozil, že by je mohl použít proti zemím, které Ukrajincům dovolí, aby dodávané střely vypouštěli na Rusko.
ÚTERÝ 26. LISTOPADU
Rusko vyslalo v noci na Ukrajinu rekordní počet 188 dronů, oznámily ráno ukrajinské vzdušné síly. Kromě toho invazní armáda podle nich vystřelila na napadenou zemi čtyři balistické střely Iskander-M.
ČTVRTEK 28. LISTOPADU
Rusko podniká rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Putin varuje před „dalšími bojovými testy“ rakety Orešnik, cílem by podle něj mohla být ukrajinská rozhodovací centra.