Když byznys vítězil nad dětmi. Brazílie přehlížela možné sexuální násilí

Nelegální odlesňování, těžba dřeva a nerostných surovin, zemědělská činnost bez povolení a na chráněných územích patřícím původním obyvatelům - výčet kriminálních činností, kterými během éry Jaira Bolsonara stále více trpěla brazilská část Amazonského pralesa.

Bývalý prezident v rámci své strategie - kdy se snažil ekosystém zásadní nejen pro Brazílii, ale pro celý svět, otevřít rozsáhlému agrobyznysu a těžařům - mimo jiné výrazně oslabil vládní agentury, které byly za ochranu pralesa odpovědné, a obsazoval klíčová místa loajálními příslušníky armády nebo policie.

Co z toho plynulo v praxi, popsali na dvou případech investigativní novináři z brazilského serveru O Joio e O trigo.

V roce 2019 informovali úředníci z oblasti Labrea na jihu státu Amazonas o nákaze dvou sester z kmene Jamamadi ve věku 9 a 11 let virem HPV.

Jedná se o vysoce nakažlivý lidský papilomavirus, který se přenáší především pohlavně. U starších dětí je nejpravděpodobnějším způsobem nákazy právě pohlavní styk, a existovalo proto podezření, že dívky čelily sexuálnímu násilí.

Sestrám při prohlídce odhalili také léze v ústech, které HPV infekci odpovídají. U jedné z nich se objevily i další stopy po sexuálním násilí, jak ukázaly dokumenty, které má brazilská redakce k dispozici.

„Byla zjištěna transvaginální sekrece, která je charakteristická pro pohlavně přenosnou chorobu,“ píše se ve zprávě o stavu starší dívky z roku 2019, kterou podepsal místní lékař.

Kauza se dostala přes lokální úřad k místnímu koordinátorovi Funai (vládní organizace pro původní obyvatele) Luizi Fernandesovi de Oliveira Neto, který stál v čele úřadu v letech 2014 až 2020. 

Ten uvedl, že se případem zabýval, ověřoval si informace u místních lékařů i úřadů a také u vládní organizace Sesai zabývající se zdravím původních obyvatel. Vyšetřování nicméně podle jeho slov neproběhlo kvůli „systematickému rozkladu FUNAI, justičního aparátu, systému sociální pomoci“, a také proto, že stát přehlížel problémy původních obyvatel.

Jak se dívky nakazily a kdo je sexuálně napadl, se tedy nezjistilo. Dokumenty sice ukazují, že dívky byly chvíli v péči lékařů, jejich rodiče je nicméně po čase odvezli zpět domů. Úřady, včetně FUNAI, nic dalšího neudělaly.

Podobný případ se opakoval o dva roky později. Nemoc u dvanáctileté dívky odhalil zubař, který navštívil vesnici.

Interní dokumenty FUNAI, jež má brazilský server k dispozici, ukazují, že i tentokrát se zpráva o nakažené dívce dostala až k regionálnímu koordinátorovi. A to den předtím, než do této funkce nastoupil vojenský policista, poslanec za stát Rondonia a Bolsonarův příznivce Manoel Arnóbio Teixeira Alves.

To bylo v souladu s obecnou praxí v době Bolsonarovy vlády. Do států v brazilské Amazonii byli vysílání loajální vojenští nebo policejní důstojníci, kteří více než na původní obyvatele dbali na ekonomické využití pralesa.

Na nekompetentnost těchto lidí si zástupci původních obyvatel i nevládní organizace operující v regionu často stěžovali. Bolsonaro navíc v době své vlády drasticky snížil financování vládních agentur zaměřených na ochranu životního prostředí nebo původních obyvatel.

Ani o druhém případu dívky se tak nedozvěděly zdravotnické a bezpečnostní úřady nebo členové regionální vlády, píše brazilský server.

Možnému vyšetření případu v kauze kmene Jamamadi podle dokumentů FUNAI zamezil také vliv náboženského misionáře Stevea Campbella, který má na tuto skupinu původních obyvatel velký vliv.

Muž, který navštěvuje kmen od 60. let, byl sice z místa vykázán kvůli nepovolené expedici za izolovaným kmenem Hi-Merimã, kvůli čemuž byl i vyšetřován, i tak si nicméně v uplynulých letech zachoval významnou pozici.

Případ nakažených dívek pak ukazuje, jak velkou měl moc.

Když se brazilské zdravotnické úřady snažily v době pandemie covidu-19 s tímto kmenem spojit a poskytnout mu pomoc, vytáhli na ně Jamamadiové šípy a luky. Dali jim najevo, že je u sebe nechtějí, pokud se nebude moci duchovní Campbell vrátit.

Tím ale zhatili možnost vyšetření případu možného sexuálního násilí na dívkách.

Investigativní novináři z O Joio e O Trigo také poukázali na podivnou činnost některých úředníků vládních agentur na příkladu dění ve státě Mato Grosso.

Za Bolsonarovy vlády tam FUNAI a Ibama (Brazilský institut pro životní prostředí a obnovitelné přírodní zdroje) prosadily změnu pravidel, která dovolila velkým firmám mechanizované pěstování zemědělských plodin na chráněných územích. Do té doby to směli dělat pouze sami původní obyvatele. Společnosti se na tom ale s obyvateli rezervací musely dohodnout.

Na základě toho tak podniky podle novinářů v chráněných zónách Mato Grosso proměnily původně lesní území o rozloze 73 tisíc hektarů v zemědělskou plochu. Týkalo se to 21 ze 72 chráněných území v Mato Grosso. Většinou se tak stalo prostřednictvím dohod o pronájmu, invazivního zabrání nebo na soudně sporných územích.

Nejrozsáhlejší část pralesa (13 tisíc hektarů) se podle studie geografa Felipeho Sodré z Fakulty lesnických věd v argentinském Misiones a geoložky Natalie Aubetové z Uruguayské technologické univerzity přeměnila v zemědělskou půdu na indiánském území Wedezé. Lokalitu přitom kmen Xavante stále vnímá jako posvátnou.

13 tisíc hektarů lesů na úkor zemědělské půdy zmizelo také z chráněného území Batelão, jak dále uvádí studie na základě satelitních snímků pořízených od ledna 2021 do května 2023.

Když se pak původní obyvatelé spolu se zemědělci chystali pěstovat sóju, Ibama na ně uvalila sankce kvůli nezákonnému odlesňování. Krátce na to ale představitelé FUNAI přijeli a zase vše povolili. Podobný scénář se opakoval podle novinářů i na jiných místech.

Vláda současného prezidenta Luly da Silvy si dává od začátku svého mandátu ochranu Amazonského pralesa za jednu z priorit. Mluvil o ní nedávno například se svým kolumbijským protějškem Gustavem Petrem, jak informovala brazilská média.

Lula zdůraznil nutnost prosazovat udržitelný rozvoj a zopakoval odhodlání dodržet závazek snížit míru odlesňování do roku 2030 na nulu. Slíbil také, že dá víc peněz na zemědělské aktivity původních obyvatel. Zatím ale není jasné, jestli se to bude týkat i velkých podniků.

Co se stane se zemědělskými plochami uvnitř chráněných oblastí, na které se za dob Bolsonarovy vlády vztahovala výjimka pro zemědělskou činnosti, zatím Lulova vláda neuvedla. Její platnost skončí letos v září.