Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Švýcarské letovisko Bürgenstock hostí tento víkend jedno z nejvýznamnějších jednání tohoto roku. Luxusní resort na kopci nad Lucernským jezerem se sjely desítky světových lídrů.
V plánu mají jednat o možné podobě míru na Ukrajině, kde ruská agrese trvá již přes 840 dní. Švýcaři doufají, že by na ukrajinském summitu mohly vzniknout první předběžné náčrty mírového procesu.
Přestože takto velké jednání od začátku války ještě neproběhlo, očekávání výrazného pokroku jsou malá. Do Bürgenstocku totiž nepřijeli někteří klíčoví světoví hráči v čele s Čínou. Samotný ruský agresor pozvánku nedostal.
Pro Ukrajinu je pozitivní ale už samotný fakt, že se toto setkání koná. „Věřím, že na summitu budeme svědky toho, jak se tvoří dějiny. Kéž by byl co nejdříve nastolen spravedlivý mír,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při zahájení akce podle BBC a dodal, že mezinárodní společenství se k němu začíná přibližovat. A proč podle něj nebylo pozváno Rusko? „Kdyby mělo zájem o mír, žádná válka by nebyla,“ uvedl.
Co čekat od mírové konference ve Švýcarsku?
Očekávání, že mírová konference ve Švýcarsku přinese zásadní průlom, snižuje fakt, že se jednání neúčastní Rusko ani Čína. Starosti dělá Kyjevu také nepřítomnost amerického prezidenta Bidena, kterou prý Putin přivítá s potleskem.
V souvislosti s ruskou neúčastí nicméně někteří aktéři schůzky - např. Švýcarská prezidentka Viola Amherdová nebo saúdskoarabský ministr zahraničí Fajsal bin Farhán - podotkli, že jakýkoli mírový proces, který má mít šanci na úspěch, musí zahrnovat i Rusko. Keňský prezident William Ruto, který dodal, že stejně jako útok Moskvy na Ukrajinu by bylo nepřijatelné zabavovat ruská aktiva zmrazená na Západě.
Kyjev se ve Švýcarsku snaží najít podporu pro svůj mírový plán, který počítá mimo jiné s úplným stažením Rusů z okupovaných částí Ukrajiny.
Zato ruské podmínky ukončení bojů lídři razantně odsoudili. Vladimir Putin v pátek prohlásil, že bude souhlasit s příměřím, pokud Ukrajina stáhne vojáky ze čtyř regionů, které Rusko částečně okupuje a tvrdí, že je anektovalo.
Italská premiérka Giorgia Meloniová označila plán ruského prezidenta za propagandu, která fakticky naznačuje, že se „Ukrajina musí stáhnout z Ukrajiny“. Německý kancléř Olaf Scholz jej podle agentury Reuters označil termínem „diktátorský mír“. Francouzský prezident Emmanuel Macron zase vzkázal, že mír „nemůže být kapitulací Ukrajiny“, informovala agentura AFP.
Slovy odsuzujícími největší zemi světa pak nešetřili ani další lídři. Spojené státy zastupuje viceprezidentka Kamala Harrisová, která před ostatními účastníky ruskou válku označila i za útok na mezinárodní pravidla a normy. Zároveň dnes oznámila více než 1,5 miliardy dolarů na podporu ukrajinského energetického sektoru, řešení humanitárních potřeb a posílení civilní bezpečnosti
Jednání jsou rozdělená mezi tři témata. Jde o jadernou bezpečnost, potravinovou bezpečnost a „lidský rozměr války“, což odkazuje mimo jiné na válečné zajatce nebo děti unesené z okupovaných oblastí Ukrajiny.
Tyto diskuze se odehrávají v takzvaných pracovních skupinách. Česko spolu s Francií či Švédskem předsedá pracovní skupině zaměřené na jadernou a radiační bezpečnost na Ukrajině. Na summitu je společně s prezidentem Petrem Pavlem i předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
„Dnes se ve Švýcarsku sešli zástupci stovky zemí světa, aby společně projednali, jak Ukrajině vrátit mír. Ne iluzi míru, která dá za pravdu agresorovi, ale skutečný, spravedlivý a udržitelný mír. Čeká nás ještě složitá cesta, nemůžeme ale čekat se založenýma rukama,“ napsala na svém profilu na platformě X česká hlava státu.
Ukrajina už třetím rokem čelí ruské agresi. Dnes se ve Švýcarsku sešli zástupci stovky zemí světa, aby společně projednali, jak Ukrajině vrátit mír. Ne iluzi míru, která dá za pravdu agresorovi, ale skutečný, spravedlivý a udržitelný mír. Čeká nás ještě složitá cesta, nemůžeme… pic.twitter.com/5YPIiRXkRk
— Petr Pavel (@prezidentpavel) June 15, 2024