Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Je to silný manažer, jeden z nejvýznamnějších v mém týmu. Respektuji ho za jeho výsledky, vždy dělá, co mu řeknu,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o muži, jehož americký deník The Washington Post nazval „pravděpodobně nejmocnějším šéfem kanceláře v historii Ukrajiny“.
Považují ho za nepostradatelného stratéga a šedou eminenci s neomezeným vlivem. Bývalý právník a diplomat Andrij Jermak působí po boku prezidenta na pozici šéfa kanceláře už více než čtyři roky.
Od chvíle, kdy se Zelenskyj ujal úřadu, se stal jedním z jeho spolupracovníků a postupně i klíčovou postavou v ukrajinské politice.
V roce 2024 zařadil magazín Time Jermaka (a nikoli Zelenského) na svůj seznam 100 nejvlivnějších lidí světa. Někteří ho dokonce nazývají stínovým prezidentem.
„Říká se, že všechna klíčová rozhodnutí dělá Jermak a Zelenskyj ho jen poslouchá,“ řekl Seznam Zprávám známý ukrajinský novinář Ilja Ponomarenko.
Můj skvělý přítel Zelenskyj
Jeho role však v začátcích byla velmi skromná. Začínal na pozici jednoho z několika Zelenského poradců. Dle několika výpovědí vlivných politiků a zaměstnanců prezidentské kanceláře se však Jermak, tehdy ještě „pouhý poradce“, od začátku soustředil na jediné - fyzický přístup k Zelenskému.
Andrij Jermak

Andrij Jermak.
- Narodil se 21. listopadu 1971 v Kyjevě, jeho otec je Žid, matka rodilá Ruska.
- Vystudoval mezinárodní soukromé právo na Kyjevské univerzitě, později založil právnickou firmu a pracoval také jako filmový producent.
- S budoucím ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se spřátelil, když oba pracovali v zábavním průmyslu.
- Byl součástí Zelenského volebního štábu před prezidentskými volbami v roce 2019, po nich se stal zahraničně-politickým poradcem prezidenta.
- Podílel se na jednáních o výměně zajatců s Ruskem i na rozhovorech s představiteli první americké vlády Donalda Trumpa o vyšetřování syna Joea Bidena Huntera.
„Občas se tím až chlubil, že ‚je tu jen díky svému skvělému příteli‘,“ vzpomíná v rozhovoru s novináři deníku Ukrajinska pravda bývalý člen Zelenského prvního týmu, který si přál zůstat v anonymitě.
„Třeba jsme byli v letadle, všichni seděli blízko sebe. A Jermak najednou začal skoro křičet: ‚Tohle je můj přítel, udělal bych pro něj cokoliv!‘ Bylo to, jako když přijdete do nové školy, najdete toho nejpopulárnějšího staršího spolužáka a snažíte se s ním spřátelit, abyste získali respekt,“ pokračuje tehdejší diplomat.
Zlomovým okamžikem, který je dnes považován za start jeho vstupu do vysoké politiky, se stalo 7. září 2019. Toho dne přistálo na letišti v Boryspilu u Kyjeva letadlo, jež přivezlo domů ukrajinské zajatce a námořníky zadržované v ruském vězení. Když se otevřely dveře letadla, jako jeden z prvních vystoupil právě Jermak.
„Od té chvíle bylo jasné, že právě on se ujme nejtěžšího úkolu, který Zelenskyj zdědil, a tím bylo jednání s Ruskem. Stále není jasné proč. Říká se, že Zelenskyj údajně během jednoho z prvních telefonátů navrhl Jermaka Putinovi, který prý neměl námitky proti člověku s ‚krásným příjmením‘, “ vypráví Ponomarenko.
Vladimir Putin údajně narážel na kozáckého atamana a „knížete Sibiře“ Jermaka Timofejeviče, který v 16. století zahájil ruskou expanzi do této oblasti.
Role Jermaka, která od začátku nebyla jasně vymezena - což se dle Ponomarenka ukázalo jako výhoda -, se tak postupně rozšířila z pouhého správního řízení prezidentské kanceláře na aktivní zapojení do diplomatických jednání, vztahů s mezinárodními partnery a strategických rozhodnutí v rámci vlády.
Vliv na úkor tradiční diplomacie
Zejména po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 získal Jermak ještě větší vliv, když se stal jedním z hlavních prostředníků mezi Kyjevem a západními spojenci. Kvůli rostoucímu pocitu ohrožení se tak lidé semkli kolem prezidenta, který zůstal v Kyjevě a stal se symbolem odporu. To ještě víc oslabilo parlament, ať už opozici, nebo vládu.
„A najednou byly dvě hlavní kanceláře na Bankově ulici obsazeny hercem, který byl zvyklý být hvězdou, a producentem, jehož úkolem bylo vytvářet hvězdy,“ říká pro Seznam Zprávy ukrajinský novinář a výzkumník Konstantin Skorkin.
Ponomarenko upozorňuje, že Zelenskyj má specifický styl vedení, který si přinesl z byznysu – vždy má někoho, kdo stojí za jeho zády a šeptá mu do ucha.
Jermak například pomáhal připravit mírový summit o Ukrajině ve Švýcarsku v červnu 2024 a spolupracoval s bývalým americkým velvyslancem v Rusku Michaelem McFaulem na návrhu sankcí. V současnosti se zásadně podílí na vyjednávání o míru mezi Ruskem, Spojenými státy a Ukrajinou.
Pevně hájí zásadu, že o Ukrajině se nesmí rozhodovat bez její účasti. Zároveň vede jednání o bezpečnostních zárukách a vojenské pomoci, v posledních týdnech už absolvoval několik rozhovorů s USA, se Zelenským byl před týdnem také v Bílém domě. Podle dostupných informací bude tento týden vést rozhovory s Ruskem v Saúdské Arábii.
Cílem schůzky, které by se podle zpravodajského serveru Axios měl zúčastnit i americký ministr zahraničí Marco Rubio, by podle Trumpova zvláštního vyslance pro Blízký východ Steva Witkoffa mělo být vypracování rámce pro mír a počáteční zastavení bojů.
Jermak několikrát veřejně zdůraznil, že mírové rozhovory budou možné až ve chvíli, kdy Rusko nebude mít prostředky na pokračování války. „Chtějí jen diktovat a mluvit jazykem ultimát,“ říká o přístupu Moskvy.
Na Mnichovské bezpečnostní konferenci apeloval na mezinárodní partnery, že Putin nikdy nehraje podle pravidel. Zdůraznil, že Rusové respektují pouze sílu a pohrdají těmi, kdo ji nepoužívají. „Jakákoli dohoda bez silného tlaku na Rusko nebude fungovat – kontrola nad Ukrajinou zůstává základem imperiálních ambicí Kremlu,“ varoval šéf Zelenského kanceláře.
Jeho intenzivní zapojení do zahraniční politiky Ukrajiny však dle ukrajinských expertů výrazně oslabilo roli ministerstva zahraničí. Ukrajinský deník Dzerkalo Tyžnia například informoval, že prezidentská kancelář obchází ministerstvo při organizaci Zelenského schůzek a že úřady nyní považují ukrajinské ambasády za „PR agentury Zelenského a rezervační kanceláře letenek“.
Dle Ponomarenka, který přiznává, že Zelenského nevolil, je to problém, protože Jermak má vlastní zájmy a agendu, jež může ovlivňovat klíčová rozhodnutí.
„Neříkám, že nedělají, co je třeba pro obranu země, ale není v pořádku, když existuje takový model – prezident a téměř prezident v jeho stínu. Instituce mají fungovat nezávisle, ne být řízeny z jedné budovy v Kyjevě,“ domnívá se Ponomarenko.
Přeskupování moci
Už když Jermak převzal funkci šéfa prezidentské kanceláře, spustil rozsáhlé a dlouhodobé přeskupování moci. V březnu 2020 například nahradil Oleksije Hončaruka na postu premiéra Denys Šmyhal a Jermakův dlouholetý známý Oleksij Reznikov se stal ministrem obrany.
„Prostě začal obsazovat prezidentskou kancelář svými lidmi. To jsme ostatně mohli vidět i na tom, když ne tak dávno sesadil teď už bývalého ministra zahraničí Dmytra Kulebu,“ vysvětluje Skorkin. Kuleba, který byl klíčovou postavou ukrajinské diplomacie od roku 2020, skončil ve funkci loni v září v rámci širší vládní reorganizace iniciované Zelenským.
„Jermak se tímto krokem prostě snažil upevnit svůj vliv na zahraniční politiku a zbavit se postav, které měly příliš silnou vlastní politickou váhu,“ dodal Skorkin.
Rozhovor s poradcem Zelenského
Rusko se psychicky vzpamatovalo a chová se stejně agresivně jako na začátku invaze, říká poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak v exkluzivním rozhovoru, který vznikl při natáčení nezávislé dokumentární série LINIE.
Od zavedení stanného práva v roce 2022, které Zelenskému umožňuje zůstat ve funkci až do konce války, Jermakova politická moc a autorita překonala všechny ukrajinské představitele, s výjimkou prezidenta.
Na jeho rostoucí moc upozornilo v rozhovoru pro britský list The Times několik nejmenovaných vysokých představitelů na Ukrajině, kteří kritizovali, že Jermak rozhoduje o tom, kdo dostane přístup k Zelenskému. Prezidentská kancelář to odmítla se slovy, že se jedná o „propagandistické útoky“.
Vojenské kruhy dle The Times také obviňují Jermaka, že stál za odvoláním velitele ukrajinské armády Valerije Zalužného, jehož prý vnímal jako svého rivala. Prezidentská kancelář však tato tvrzení odmítá. „Valerij Zalužnyj nebyl odvolán, byl jmenován velvyslancem ve Spojeném království, což svědčí o vysoké míře důvěry,“ uvedla mluvčí prezidenta.
Problémy s koncentrací moci v ukrajinské prezidentské kanceláři, k níž došlo za války, si nicméně uvědomuje i veřejnost. Dle průzkumu z června 2024 se 43 % respondentů domnívá, že demokracie za Zelenského upadá – 28 % viní vládu, 11 % válku a 3 % obojí. Polovina věří, že nesplnil své sliby. Kritika však směřuje spíše na jeho okolí: 50 % viní zkorumpované poradce, 32 % nedostatek spolehlivých lidí v týmu.