Kdo je nový velitel ukrajinských sil: Řezník, nebo pečlivý veterán?

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uprostřed nové ruské ofenzivy a v situaci, kdy je Ukrajina zjevně na bojišti slabší stranou, vyměnil vrchního velitele. Místo Valeryje Zalužného nastoupil Oleksandr Syrskyj.

Rozhodnutí přišlo po měsících spekulací o zhoršujících se vztazích mezi Zelenským a Zalužným (popsali jsme zde). Roztržka se do veřejného prostoru přelila jasně koncem roku 2023. Tehdy prezident vyčetl svému nejvyššímu veliteli prohlášení, že je válka v „patové situaci“, které zaznělo v rozhovoru pro časopis Economist a také v anglickém eseji o stavu války, kterou Zalužnyj pro časopis napsal (text eseje v PDF, text Economistu je pouze pro předplatitele).

Zelenskyj nicméně odmítá, že by změna na postu vrchního velitele byla výsledkem osobních konfliktů v zákulisí mezi civilním a vojenským vedením země. „Nejde o příjmení. A už vůbec ne o politiku,“ prohlásil. A zmínil potřebu nového řízení armády a „technologicky vyspělejšího“ přístupu k válce.

Málokdo by polemizoval se Zelenského tvrzením, že technologické inovace by měly patřit mezi hlavní priority přestárlé, ale často inovativní ukrajinské armády. Koneckonců – Rusko má v konvenční opotřebovávací válce drtivou převahu a zjevně usiluje o to, aby Ukrajinu vyčerpalo a zároveň převálcovalo Západ.

Jenomže pokud dosud bylo nějaké jméno s novými technologiemi spojeno, tak to bylo především Zalužného. Ten nejen v eseji pro Economist, ale v řadě dalších svých textů neustále zdůrazňoval, že právě technologický pokrok je jedním z pilířů dalšího budování ukrajinské armády. Ať už jde o drony, nebo třeba nové způsoby odstraňování min.

Jeho nástupce Oleksandr Syrskyj není typ generála, který by psal mnoho odborných textů. Svůj postoj k inovacím nikdy tak exaktně veřejně neformuloval. Byť důležitost nových technických řešení ve svém prvním prohlášení v pozici vrchního velitele zmínil, pověst velkého inovátora nemá.

Syrskyj jedním z nejzkušenějších velitelů v zemi, od roku 2019 vedl ukrajinské pozemní síly. Ve 58 letech je Syrskyj výrazně starší než Zelenskyj (46) i Zalužnyj (50).

Svou vojenskou kariéru zahájil v sovětské éře: vystudoval v Moskvě a prvního ostrého nasazení se dočkat v Afghánistánu.

Podle svědků je to velmi metodický a pečlivý velitel, který zná operace do detailů. Zároveň je údajně také velmi striktní a přísný, a od svých mužů požaduje maximum – někdo říká, že nemožné.

V roce 2015 během Ruskem řízeného „povstání“ na Donbasu velel Syrskyj jednotkám, které bojovaly proti ruským silám v rozhodující bitvě u Debalceva. Porážka Syrského jednotek separatisty, které podporovali příslušníci pravidelné ruské armády, vedla k dohodě o příměří. Ta byla výhodná pro Moskvu a upevnila její kontrolu nad Donbasem, což Kremlu poskytlo čas na přípravu plnohodnotné invaze v únoru 2022.

Bitva skončila krvavým ústupem ukrajinských jednotek z města pod palbou. Nicméně Syrskému byl za jeho velení udělen ukrajinský Řád Bohdana Chmelnického, který se uděluje vojákům za „výjimečnou službu při obraně státní suverenity a bezpečnosti státu“.

V roce 2019, jak bylo řečeno, byl pověřen velením všech ukrajinských pozemních sil. V této pozici sloužil od začátku otevřené ruské invaze.

Syrskému jsou připisovány některé z největších vojenských úspěchů Ukrajiny od jejího napadení, jako je odražení ruských sil z okolí Kyjeva v březnu 2022 a osvobození rozsáhlých oblastí na severovýchodě země při bleskové ofenzivě na podzim téhož roku.

Mnohem spornější je jeho účast v bitvě o Bachmutu, kterémužto úseku Syrskyj přímo velel. Podle některých analytiků a také některých ukrajinských velitelů, kteří svou nespokojenost dali najevo v rozhovorech s novináři, měl Syrskyj nařídit opuštění města výrazně dříve, než k němu došlo.

Ukrajinské ztráty při bojích přímo ve městě byly podle řady zdrojů poměrně vysoké, respektive na stejné úrovni jako ruské ztráty. A to je pro Ukrajinu s její menší populací nepříznivý poměr. Snaha udržet Bachmut co nejdéle a s využitím nejlepších ukrajinských jednotek pak vedla patrně k tomu, že při letní ofenzivě v roce 2023 musela Ukrajina zahájit útok s nezkušenými jednotkami. Ty měly sice v řadě případů kvalitnější západní vybavení, ale to nedostatek bojových zkušeností nedokázalo vyvážit.

Mimochodem, součástí loňské letní ukrajinské ofenzivy byly i útoky u Bachmutu, kde stále velel Syrskyj. V průběhu léta několikrát uvedl, že v oblasti se schyluje k úspěchu, ale nic takového se nestalo. Část území, kterou ukrajinské jednotky v této době získaly, byla mezitím opět ztracena.

Média už v minulosti – a v posledních dnech znovu – přinesla hlasy z ukrajinské armády, které považují Syrského za příslušníka starší velitelská generace, která se drží krvavé vojenské taktiky sovětského typu. Podle jejich názoru se přesně tohle stalo u Bachmutu.

Vícero reportérů už citovalo ukrajinské vojáky, kteří Syrskému přezdívali „řezník“. Zpráva o jeho jmenování vyvolala doslova zděšení v některých skupinách na telegramu či jiným sociálních sítích.

Uveďme příklad twitterového účtu Tatarigami UA. Jde zřejmě o ukrajinského důstojníka v záloze, jehož účet si získal dostatek popularity a uznání, aby mohl začít fungovat i na komerční bázi na Substacku.

Jeho příspěvek není inspirován aktuálními událostmi, pochází už z listopadu 2023, nejde tedy o nějakou unáhlenou reakci na jmenování. Napsal tehdy, že Syrského přítomnost a rozkazy jsou demoralizující a obecně podkopávají důvěru ve velení: „Jeho neúnavná snaha o taktické zisky neustále vyčerpává naše cenné lidské zdroje, což vede k taktickým úspěchům, jako je obsazování stromořadí nebo malých vesnic bez ohledu na operační cíle.“ Jinak řečeno, Syrskyj podle něj obětuje muže pro malé úspěchy, které ve výsledku nikam nevedou.

Nespokojenost s výměnou dal mimo jiných najevo i vojenský analytik Viktor Kovalenko v rozhovoru pro Seznam Zprávy: „Prezident si místo chytrého generála s progresivní vizí, který někdy říká nepříjemné pravdy, někdy říká ‚ne‘ a má politické ambice, vybral vhodnějšího, příjemnějšího generála.“

Nepochybné ovšem je, že Syrskyj má blízko k Zelenskému. Při prezidentských návštěvách čerstvě osvobozených měst se často pohyboval po boku prezidenta, což je velmi pravděpodobně známkou dobrého a úzkého pracovního vztahu obou mužů. Který ostatně potvrdily novinářům i zdroje z prezidentova okolí.

Syrského jmenování tedy může vést k určité nespokojenosti v ukrajinské armádě, a tedy v důsledku i oslabit pozici vrchního velení. Jak vážný problém to bude, se teprve uvidí.

Nepochybně bude záležet i na dalších krocích. Zelenskyj jasně deklaroval, že chystá i další změny ve vedení armády.

Pokud i další kroky budou nepopulární, nespokojené hlasy budou jen sílit. Ukrajinský prezident musí doufat, že nový velitel nenaplní obavy svých odpůrců.