Kde udeří ofenziva? Rusko má hned několik možností

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ještě před rokem se řešilo, kudy povede ukrajinská ofenziva. Nyní se karta otočila a očekává se, že útok přijde z druhé strany. Odhadování možného cíle nebo směru útoku je ale tentokrát ještě složitější.

Loni se nabízely tři hlavní směry a došlo nakonec na ten, který se už od začátku jevil nejpravděpodobnější. Analytici předvídali, že Ukrajina může získat nejvíc, když se probije co nejdál na jih od Záporoží ideálně až k moři a rozdělí tak Ruskem kontrolované území vedví. Přesně o to se nakonec pokusila. A neuspěla.

Tentokrát je situace komplikovanější. Rusko totiž může mít zájem na obsazení každého kilometru ukrajinské půdy a zaútočit, kdekoliv najde slabé místo.

Přesto ale lze vyjmenovat alespoň několik konkrétních míst, která dávají jako cíl ofenzivy větší smysl než ostatní.

Kudy by mohla vést ruská ofenziva?

Podle Stefana Wolffa, německého analytika působícího na Univerzitě v Birminghamu, se ruským cílem číslo jedna zdá být obsazení především čtyř nelegálně anektovaných oblastí, tedy Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské.

„Myslím si, že nejvíc by si Kreml přál dostat Cherson, jenže to zase není moc realistické (útok přes Dněpr se nepředpokládá, pozn. red.),“ řekl Wolff Seznam Zprávám a dodal, že pravděpodobnější se zdá být útok hlouběji do Doněcké oblasti.

Ta je spolu s Luhanskou oblastí jako možný cíl ofenzivy zmiňována možná vůbec nejčastěji. Vedou se tam také v posledních týdnech nejtužší boje. V Doněcké oblasti se Rusové tlačí dál na západ od již dobyté Avdijivky (momentálně je fronta zřejmě zhruba za vesnicí Tonenke). O něco severněji zase bojuje o město Časiv Jar, odkud by se Rusové mohli dostat dál na západ.

Donbas za pravděpodobný cíl ruské ofenzivy označil také šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov.

Velmi často se jako o možném cíli mluví i o Charkovské oblasti nebo rovnou samotném městě Charkov, které je druhé největší na Ukrajině a před válkou mělo 1,4 milionu obyvatel.

Nabízí se přitom možnost útoku na východ oblasti přes město Kupjansk. Pokud by ale cílem měl být přímo Charkov, mohlo by pro Rusko být výhodnější otevřít novou frontu a zaútočit ze severu, odkud je to z ruských hranic k okraji města necelých 30 kilometrů.

Charkov v posledních týdnech čelí stále intenzivnějším ruským raketovým útokům a na hranicích se podle Wolffa hromadí ruské jednotky (ač jich podle něj není dost na spuštění nové plnohodnotné ofenzivy).

Před tím, že by město Charkov mohlo být cílem velké ofenzivy, varovaly i nejmenované západní zdroje agentury Bloomberg. Za „pravděpodobný cíl“ ho označil i poradce prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak v rozhovoru pro server Politico.

Ve městě Záporoží v době míru žilo 700 000 lidí, je pořád poměrně blízko ke frontě a jeho obsazením by Kreml v podstatě „dokončil“ anexi celé oblasti. Většinu jejího zbytku totiž už pod kontrolou má.

BBC město proto označuje za „lákavý cíl“ pro Rusko.

Velký útok tímto směrem je nicméně méně pravděpodobný než výše zmíněné, protože oblastí vedla loňská ukrajinská ofenziva a Rusko proti ní připravilo obranné prvky, které by teď jemu samotnému komplikovaly postup.

To samé platí o minách, které v regionu nastražily obě strany.

Podle Wolffa by Rusko také jistě rádo kromě zmiňovaného Chersonu, který před útokem chrání přírodní překážka v podobě široké řeky Dněpr, rádo zabralo i další území na pobřeží Černého moře, jmenovitě Oděsu.

„To ale, pokud se bavíme o roce 2024, není realistické, pokud nedojde k nějakému opravdu katastrofickému zhroucení Ukrajiny, což nepokládám za pravděpodobné,“ řekl Wolff.

Připomeňme, že ofenziva nemusí vypadat zásadně jinak než stávající způsob boje. Může jít skutečně o pokus o hluboký průlom v rychlém čase a na jednom nebo dvou místech. Z rozhovorů Seznam Zpráv s pěticí analytiků nicméně vyplynulo, že něco takového je spíš méně pravděpodobnou možností (článek popisující, jak může ofenziva vypadat, najdete zde).

V článku zaznělo také důležité upozornění, že ofenziva nakonec nemusí mít za hlavní cíl obsazení nějakého konkrétního území. SZ na to upozornil Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií na Univerzitě Karlově v Praze. Podle něj se zranitelnost Ukrajiny může projevit i příznivějším poměrem ztrát pro Rusko při jeho ofenzivních operacích. To sice eventuálně může vést k územním ziskům, ale i kdyby se tak nestalo, pořád jde o velký problém pro Ukrajinu, protože by to snížilo její šance na pozdější možnost přetavit nové materiální kapacity (pokud se rozhýbe západní pomoc) v úspěch.

Na přílišné soustředění se na územní změny nedávno upozornil i analytik Jack Watling z britského think-tanku Royal United Services Institute (RUSI). Namítl, že cílem Ruska pro tento rok nemusí být získání nějakého určitého území, ale vyvolání „pocitu beznaděje“, zlomení vůle Ukrajinců k boji a přesvědčení Západu, že válka je prohraná.