Kde sehnat peníze pro Kyjev? Západ jedná o využití zmrazeného ruského majetku

S protahující se válkou na Ukrajině a nejasnými vyhlídkami na její ukončení se vyčerpává také pomoc západních států.

Schvalování válečné pomoci se zadrhává a do volebních kampaní se dostávají i touhy po jejím zastavení. Otázka, kde sehnat finance na pomoc napadené zemi, je tak akutnější než kdy dřív. I proto se pozornost přenesla k aktivům, která Západ zmrazil už krátce po začátku války.

Skupina vyspělých zemí G7 a Evropská unie tak nyní podle agentury Bloomberg například jednají o plánu, který by umožnil využít zmrazený majetek ruské centrální banky v hodnotě více než 230 miliard eur (v přepočtu 5,8 bilionu Kč) jako zástavu za úvěry na poválečnou obnovu Ukrajiny.

Spojenci Kyjeva už dříve slíbili, že přinutí Moskvu zaplatit za obnovu válkou zdevastované země a že aktiva budou zmrazená, dokud to Rusko opravdu neudělá. Pro představu: Světová banka odhaduje náklady na obnovu Ukrajiny na více než 380 miliard eur (8,94 bilionu Kč).

Možností, jak s majetkem naložit, je ale celá řada. Kompromisem je například využívat pouze zisky, které generuje. Takový postup využívá Belgie, která se zavázala převést ve prospěch Kyjeva přibližně 2,3 miliardy eur z daní, které ze zmrazených ruských aktiv získala.

Rada EU pak v pondělí přijala nařízení, které otevírá cestu k využití takových zisků na celém území Unie. Ročně jde pro představu o asi čtyři miliardy eur, které se podle nového nařízení musí vyčlenit a držet odděleně, aby je šlo využít na pomoc Ukrajině.

Bezmála dva roky po začátku války ale stále chybí jakákoliv jasná dohoda, jak s větší částí těchto ruských prostředků naložit ve prospěch Ukrajiny. A zatímco některé země apelují na rychlý postup a zabavení aktiv, jiné nabádají k opatrnosti.

Připomeňme, že od ruského vpádu na Ukrajinu západní státy zmrazily téměř polovinu moskevských devizových rezerv – přibližně 300 miliard eur. Většina zmrazených aktiv, konkrétně asi 200 miliard eur, se pak nachází v Evropě: především v Německu, Francii a Belgii.

Právě v poslední zmíněné zemi je více než polovina všech ruských zmrazených aktiv uložena v depozitáři a clearingovém centru Euroclear, vyplývá z dat popsaných stanicí CNN.

Nejde jen o ruské peníze uložené v západních fondech, ale také státní dluhopisy v eurech nebo dolarech, majetek i licence.

Konfiskace a využití tohoto majetku by bylo svým rozsahem bezprecedentní. U řady států tak panují obavy z právních dopadů nebo následků pro stabilitu eura a prosazují spíše již zmíněné využití zisků z aktiv.

Evropské státy se především obávají, že by konfiskace a převedení peněz mohlo vést k oslabení důvěry v západní finanční instituce. Ve výsledku by tak mohlo dojít k odrazení státních investičních fondů, centrálních bank, korporací i soukromých investorů ze zemí globálního Jihu od investic do evropských aktiv s obavami, že i oni by o ně mohli v budoucnu přijít, upozornil think-tank Carnegie Endowment for International Peace.

Právě obavy o stabilitu eura a dolaru ale mohou být podle některých expertů přehnané. „Ti, kteří měli důvod přehodnotit svou investiční strategii, tak pravděpodobně učinili již v únoru nebo březnu 2022, po zmrazení ruských aktiv. V té době se nedalo mluvit o žádném odlivu kapitálu, protože neexistovaly žádné životaschopné alternativy k západním aktivům a měnám,“ popsal pro Carnegie Endowment finanční analytik Alexandr Koljandr.

S tím souhlasí i Maxmillian Hess z Výzkumného ústavu pro zahraniční politiku ve Filadelfii. „Když byla po začátku války zmrazena ruská aktiva, nezaznamenali jsme téměř žádnou odezvu v podobě rozhodnutí jiných třetích zemí nevyužívat v roce 2022 evropské finanční instituce nebo trhy. A v tomto případě je navíc jasné, že ten, kdo v první řadě porušil mezinárodní právo, je Rusko,“ poznamenal pro Seznam Zprávy.

Přístupy jednotlivých států se liší. Zatímco nejskeptičtější jsou v Německu a Francii, Estonsko už přijalo vlastní opatření a s dalšími pobaltskými státy apeluje na EU, aby konala rychleji.

Rusko opakovaně dalo najevo, že se bude bránit jakémukoliv pokusu využít zmrazený majetek ve prospěch Ukrajiny. „Budeme právní cestou stíhat každého, kdo se na takových rozhodnutích a jejich realizaci podílí. Rusko bude chránit své zájmy,“ prohlásil naposledy v úterý mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Prezident Vladimir Putin navíc už loni podepsal dekret o zabavení ruských aktiv řady evropských společností, včetně dánského pivovaru Carlsberg či francouzského výrobce jogurtů Danone.

Ačkoliv se dá ze strany Moskvy očekávat odvetná akce, podle Hesse by už na ni měly být západní státy připraveny. „Myslím si, že většina západních vlastníků již svá aktiva v Rusku považuje za fakticky bezcenná a počítají s tím, že hrozí jejich zabavení,“ vysvětlil.

Debaty o využití zmrazených aktiv jsou důležité nejen pro budoucnost Ukrajiny a ekonomickou situaci Kremlu. Přední odborníci na mezinárodní právo tvrdí, že konfiskace by vytvořila pozitivní precedens, zatímco její neprovedení by omezilo budoucí snahy, upozornil časopis Foreign Policy.

K podobnému kroku docházelo již dříve, zejména když Spojené národy schválily zabavení miliard dolarů z iráckých fondů, které byly určeny na reparace pro Kuvajt po invazi v roce 1990. Něco podobného, v mnohem menším měřítku, provedly USA s částí zmrazených prostředků afghánské centrální banky poté, co Tálibán v roce 2021 ovládl Kábul.

Nyní by ale šlo o stovky miliard dolarů. „Ať už bude přijato jakékoli rozhodnutí, stane se určujícím precedentem, kdykoli dojde k nějaké další agresi. Bude také rozhodujícím faktorem pro četnost, s jakou bude k agresím, které opět ohrozí civilizaci, docházet,“ napsal loni na podzim Laurence Tribe z Harvardovy univerzity.