Článek
Rusko má dostatečné zásoby kazetové munice a Moskva si vyhrazuje právo je použít, jestliže bude taková munice použita proti ruským silám na Ukrajině. Tak Putin reagoval na zprávy o americké dodávce kazetové munice Ukrajincům.
Kazetová munice je zakázaná ve více než 120 zemích, ne však v USA, Rusku nebo na Ukrajině.
Sám Putin tvrdí, že útočící Rusko při své invazi kazetovou munici na Ukrajině nepoužilo. Vícero pozorování a zpráv ale tvrdí opak. Podle organizace Human Rights Watch ji v rusko-ukrajinské válce použily obě strany.
„Chci říct, že Rusko má dostatečné zásoby kazetové munice různého typu. Doposud jsme to neudělali, nepoužili jsme ji, neměli jsme tu potřebu,“ tvrdí podle agentury Interfax Putin. „Samozřejmě, že pokud bude použita proti nám, vyhrazujeme si právo provést reciproční kroky,“ dodal.
Podle Rádia Svobodná Evropa jako reciproční krok zmiňuje i možnost neprodloužit tzv. obilnou dohodu. Dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou, kterou zprostředkovaly Turecko a OSN, stanovila koridory pro vývoz ukrajinského obilí po Černém moři. Její platnost vyprší 17. července.
Kazetová munice v určité fázi svého letu exploduje a rozpadne se na menší nálože, které se rozptýlí v širším okolí. Nevybuchlé nálože mohou představovat nebezpečí pro civilisty i dlouho po skončení konfliktu.
Spojené státy nicméně tvrdí, že podíl nevybuchlých menších náloží v jimi poskytnutých granátech bude menší než 2,5 procenta.
Obranu neprorazili, tvrdí Putin
Na dotaz, jak hodnotí průběh speciální vojenské operace na Ukrajině, jak Moskva svou invazi do sousední země nazývá, prezident v televizním rozhovoru odpověděl, že „pozitivně“.
„Všechny pokusy nepřítele prorazit naši obranu… nebyly během celé ofenzivy úspěšné,“ uvedl Putin. „Naše jednotky se chovají hrdinsky, pro nepřítele nečekaně v některých oblastech samy přecházejí do útoku, zaujímají nejvýhodnější pozice,“ dodal ruský prezident.
List The New York Times nedávno informoval, že ukrajinská armáda změnila taktiku vedení protiofenzivy, což jí pomohlo snížit ztráty vojenské techniky. V prvních dvou týdnech ukrajinské protiofenzivy bylo poškozeno nebo zničeno až 20 procent zbraní vyslaných na bojiště, napsal deník s odvoláním na americké i evropské představitele.
Míra ztrát v následujících týdnech klesla asi na deset procent, takže zůstalo k dispozici více vojáků a strojů potřebných pro hlavní ofenzivní nátlak, který podle Kyjeva ještě přijde, uvedl americký list.
Vojenští experti už dříve upozorňovali, že prvních 25 kilometrů protiofenzivy bude nejtěžších, protože útočící jednotky obecně potřebují třikrát více síly, ať už jde o zbraně, vojáky či obojí, než síly, které se brání.
K ukrajinské protiofenzivě se tento týden vyjádřil i český prezident Petr Pavel. Jak uvedl na úvod summitu NATO ve Vilniusu, ruské straně hraje do karet to, že měla čas na přípravu obranných linií a má vzdušnou převahu. Ukrajinci jsou podle Pavla mnohem více motivovaní a vybaveni lepší technikou, nemají ovšem dost munice a vzdušných sil, „aby byli opravdu efektivní“.
Čas na posun fronty se jim krátí nejen proto, že s příchodem zimy bude postup složitější, ale také kvůli nadcházejícím volbám ve Spojených státech, v Rusku i na Ukrajině, uvedl český prezident.
„Uvidíme další pokles ochoty masivně podporovat Ukrajinu dodatečnými zbraněmi. Takže všechny tyhle podmínky pravděpodobně povedou k závěru, že to, co bude dosaženo do konce roku, bude východiskem pro vyjednávání,“ prohlásil ve Vilniusu Pavel.
